Výstupy z kulatých stolů

Diskusní skupiny tzv. kulatých stolů proběhly v rámci pravidelné Evaluace dotačního systému, zakotvené v Akčním plánu č. 1 pro období 2021-2022 a navazovaly na výstupy dotazníku.

Celkem proběhla 4 setkání s 18 zástupci kulturní scény. Mezi respondenty byli mluvčí velkých kulturních těles, spolků, hudebních klubů i členové hodnoticí komise. Zájem ze strany oslovených respondentů nepřesáhl nabízené kapacitní možnosti.

Ilustrační foto

Na začátku každého setkání jsem účastníky požádala o přiblížení jejich postoje k následujícím otázkám z předcházejícího dotazníkového šetření:

1. Jste spokojen(a) se systémem hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictví Brno ID? Účastnil(a) jste se loňského hlasování? Co byste případně na systému změnil(a)?

2. Vnímáte zpětnou vazbu hodnoticí komise dotačního programu k žadateli v podobě závěrečného hodnoticího listu jako dostatečnou? Chybí vám v něm nějaký aspekt?

3. Rozveďte své stanovisko k navrhovanému víceletému systému přidělování dotace.

Následně dostali respondenti prostor pro sdílení své zkušenosti, názorů a návrhů ke zlepšení.

Odpovědi na položené otázky

Systém hlasování veřejnosti o odborných hodnotitelích prostřednictvím Brno ID

Ukázalo se, že velká část respondentů se pilotního hlasování neúčastnila a nezná princip jeho fungování. Od respondentů, kteří se hlasování účastnili, byla zpětná vazba pozitivní bez dalších návrhů na změnu.

Dva respondenti nezávisle na sobě předložili otázku, zda je vhodné provázání hlasování s Brno ID, které v současné době mohou využívat pouze občané s trvalým pobytem v Brně. Zároveň vyjádřili názor, že by bylo vhodné hlasování umožnit celé brněnské veřejnosti bez ohledu na jejich trvalé bydliště, které je např. u studentů JAMU a FAVU VUT či působících umělců více či méně mimo Brno.

Zpětná vazba hodnoticí komise

Feedback ve formě závěrečných hodnoticích listů všichni respondenti vnímali nejenže jako dostatečnou, ale přímo nadstandardní zpětnou vazbu ze strany hodnoticí komise. Hodnotitelé by měli uvádět nedostatky i u aktivit, u nichž byla dotace komisí doporučena.

Mezi návrhy na její zlepšení zazněla možnost individuálního doptání se hodnotitelů či detailní rozbor, jak hlasoval každý člen hodnoticí komise.

Víceletý systém přidělování dotace

V souvislosti s návrhem systému respondenti hovořili především o slabých místech současného nastavení dotačního systému. Pokud by byla odstraněna, značná část respondentů by přechod na jiný systém nevyžadovala.

Hlavním pozitivem systému respondenti označovali velice včasné informování o úspěšnosti žádosti. Mezi negativy byla skloňována zvýšená administrativní zátěž, nutnost dlouhodobého plánování, příliš dlouhý časový úsek čekání na vyplacení dotaci či nevýhodnost pro některé typy žadatele.

Někteří žadatelé by uvítali návrat k víceletých, zejména čtyřletým dotačním programům, které považují za transparentnější, protože přesahují volební období politických zástupců.

Podněty a komentáře

Na všech realizovaných diskusních skupinách respondenti velmi oceňovali komunikativnost Odboru kultury jak na obecné rovině (newsletter, Facebook, připomínání termínů), tak v individuálních případech (při vyplňování žádostí, řešení změn v projektu a činnosti, při vyúčtování).

Respondenti opakovaně označovali za nejpalčivější úskalí stávajícího dotačního systému množství administrativy a zejména výpadek příjmů v 1. čtvrtletí roku, než jsou schváleny dotačně úspěšné projekty a činnosti, podepsány dotační smlouvy a následně vyplaceny první splátky samotné dotace.

Někteří respondenti by uvítali včasné avízo o bodovém hodnocení před termínem schvalování dotace s vědomím, že se nejedná o záruku přidělení dotace.

Jako svazující a rigidní respondenti často vnímají nutnost průběžně Odbor kultury informovat o změnách v rozpočtu i dramaturgickém plánu a nikoli až s konečným vyúčtováním. Akcentují omezení množství změn, které mohou v rámci aktivity uskutečnit bez opětovného schvalování zastupitelstvem města Brna.

Termín vyúčtování 31. 1. část respondentů reprezentujících menší uskupení vnímá jako příliš pozdní a bránící dřívější výplatě nové dotace, zatímco pro respondenty reprezentující větší uskupení není snadné termín dodržet a potřebovali by pozdější lhůtu.

Účastníci mezi příklady dobré praxe dotačního systému uváděli města Olomouc a Žďár nad Sázavou, Královohradecký kraj a Státní fond kultury.

Respondenti vyjádřili kritiku značné finanční podpory nově vzniklých festivalů jako Brazil Fest Brno či Pop Messe, namísto stávající a tradiční umělecké scény. Zároveň uvedli, že některé své podněty by bylo na místě komunikovat spíše k politickým reprezentantům města než-li Odboru kultury.

Závěry

Diskusní kulaté stoly potvrdily a v některých oblastech prohloubily znalosti získané v dotazníkovém šetření mezi žadateli o dotaci OK MMB. Pro bližší pochopení optiky žadatelů a příjemců dotací se kombinace dotazníkového a přímého dotazování ukázalo jako ideální.

Ačkoli komunikaci ze strany Odboru hodnotí respondenti velice kladně, některé podněty vycházely spíše z neznalosti dotačního systému a mantinelů, které pro čerpání dotace stanovují jeho podmínky (procentuální snížení množství změn, které lze v projektu či činnosti učinit, termín vyplácení dotace a jeho podmínky etc.) či česká legislativa. Je proto na zvážení, zda by Odbor neměl zvolit odlišné informační kanály či stávající transformovat do srozumitelnější podoby.

Zpracovala: Bc. Radka Musilová (specialistka kulturních analýz a evaluace, Odbor kultury MMB)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *