Děkujeme všem, kteří nám zaslali své věcné připomínky k připravovanému dotačnímu programu pro významné kulturní akce (VKA) a pomáhají nám tak efektivně vylepšovat stávající dotační systém.
Všechny obdržené připomínky jsme zde shromáždili a jednotlivě okomentovali. Vyšli jsme vstříc i těm, kteří připomínky odeslali po stanoveném termínu.
1.
„Není pravda, že by měl OK do roku 2018 takový podobný program. Program, o němž se mluví v materiálu, byl pro jiné akce, a festivaly, které zde jsou uvedeny, z něj nebyly financovány. Má to vzbuzovat pocit, že jde o návrat k normálu… „
Jednalo se o dotační program pro poskytování dotací na podporu významné kontinuální víceleté kulturní činnosti a kulturních akcí velkého rozsahu (významné akce). Program byl cílen na podporu realizace významných kulturních akcí celoměstského či regionálního významu konaných ve městě Brně, na kulturní reprezentaci města Brna nebo podporu veřejných kulturních služeb významně doplňujících a obohacujících kulturní nabídku města Brna, na kterých má město Brno zájem. Rozsah projektu/celoroční činnosti byl dán i rozsahem rozpočtu, kdy požadovaná částka činila min. 500 tis. Kč, přičemž tato částka nesměla přesáhnout 70 % celkových předpokládaných uznatelných nákladů projektu/celoroční činnosti v kalendářním roce. Dotační program byl multižánrový a byl pro všechny akce velkého rozsahu včetně akcí festivalového typu – např. v roce 2016 byla v rámci tohoto dotačního titulu přidělena dotace mimo jiné společnostem Český filharmonický sbor Brno, o.p.s. (na celoroční činnost 3 mil. Kč), JAZZFESTBRNO o.p.s. (na JAZZFESTBRNO 1,15 mil. Kč), Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, o.p.s. (Concentus Moraviae 350 tis. Kč) i Větrné mlýny o.p.s. (Měsíc autorského čtení (590 tis. Kč), což lze dohledat i zde: https://dotace.brno.cz/schvalenedotace/. V roce 2017 v tomto programu zmíněné subjekty žádost opětovně podávaly, ale mimo Mezinárodní centrum slovanské hudby Brno, o.p.s. své žádosti stáhly, a následně jim byly schváleny individuální dotace. Ne všechny současné festivaly v tomto dotačním titulu do roku 2017 mohly figurovat, neboť řada z nich je mladšího data, kdy jim byla schválena rovnou individuální podpora v roce vzniku (např. Serial Killer) a do běžných dotačních programů se nehlásily nebo byly dotovány v rámci běžného dotačního titulu a od roku 2017 jim byla schválena víceletá individuální podpora (např. Moravia music fest – později přejmenován na Groove Brno).
2.
„Je nepřesné tvrzení, že se počet individuálních dotací “meziročně zvyšuje”. Zavedl se před několika lety systém zejména letních festivalů, kdy na úrovni individuálních dotací byly dojednané dotace pro několik nejvýznamnějších kulturních subjektů, které zde dlouhodobě provozovaly činnost (Měsíc autorského čtení, Mezinárodní folklorní festival, Groove Brno/dříve Moravian Music Fest, JazzFest), nebo které vznikly nově a první ročníky proběhly organizovány TICem a později se osamostatnily, jde ale ve své podstatě o městské festivaly (Mendel, Meeting Brno, Maraton hudby), případně jde o akci jako Serial Killer, kdy producentka Zlatušková došla s ojedinělým konceptem a město ji jako startupovou investici podpořilo (jinak by tento dnes již zavedený festival nevznikl).
“Meziročně se zvyšuje” až nyní, kdy do stabilizujícího systému letních festivalů přibyly Pop Messe a BrnoON. Navíc se tyto akce uskutečňují na sílu, na úkor všech zavedených festivalů, které se 20% jednostranným snížením dostaly na hranu existence, jak je jistě městu jako donorovi známo. 20% škrt provedený bez pečlivé konzultace je negací dobře realizované kulturní politiky.
Z výše uvedeného je patrné, že na u financování veškerých těchto aktivit nemá město Brno prostředky a alokace pro tento program je výrazně nedostatečná. Město se nemůže zbavovat politické zodpovědnosti, které za tyto festivaly, jež dělají Brno Brnem (a které z části samo vytvořilo), má, tím, že si nad tím jako Pilát umyje ruce a bude se tvářit, že to vyřeší “odborníci”. Nevyřeší, protože pouze město může na základě bilaterárních jednání zajistit, aby tyto akce mohly dobře fungovat, a pokud to nejde – což je realita dnešního rozpočtu – tak musí město přijmout zodpovědnost a některé akce přestat financovat.„
Z grafu výše lze vidět nárůst individuálních dotací od r. 2014, ze kterého je patrné, že meziroční navyšování není až současným jevem. K největšímu skoku došlo v roce 2017 spolu s nárůstem víceletých individuálních smluv. Nelze tvrdit, že nové festivaly jsou uskutečňovány na úkor zavedených festivalů. Snížení výše poskytnuté dotace o 20 % se netýkalo jen některých festivalů, ale plošně všech individuálních dotací včetně Pop Messe a Trutnoff Brnoon Open Air Festival, a to v souvislosti s pandemií COVID-19. Při sestavování rozpočtu na rok 2021 bylo nutno počítat s obřími výpadky daňových výnosů (odhad propadu v rozpočtu Brna činil 2 700 mil. Kč), což se projevilo ve škrtech napříč městským rozpočtem bez ohledu na sektor. Vzhledem k tomu, že město Brno má standardně vysoké výdaje do kultury, byl na rozpočet běžných výdajů Odboru kultury vyvíjen enormní tlak, a po několika měsíčních složitých jednáních došlo ke škrtům ve výši 63 mil. Kč, přičemž za úspěch považujeme, že se podařilo obhájit nezbytnost kultury, a nedošlo ještě k větším úsporám. Výsledkem těchto jednání bylo, že zásahy do rozpočtu kultury jsou sice nepříjemné, nicméně nejsou likvidační. Se všemi příjemci individuálních dotací proběhlo jednání s vedoucí OK MMB a o nutnosti krátit poskytnutou dotaci byli včas vyrozuměni. Na rozhodnutí o krácení individuálních dotací měly vliv i změny spočívající zejména v omezení nebo úplném zrušení zahraničních účastníků, převedení některých akcí do online prostoru, atd., kdy s ohledem na vládní nařízení nešlo akce uskutečnit v původním plánovaném rozsahu, což se projevilo i na rozpočtu akcí. Každoročně roste nejen počet kulturních akcí, ale s ohledem na inflaci i potřeba vyšších částek pro jednotlivé subjekty, a městský rozpočet má své limity. Nejen z tohoto důvodu, ale i dle schválené Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna je tedy nutné, aby si město stanovilo priority v tom, které akce bude finančně podporovat a za jakých podmínek, což je účelem tohoto dotačního titulu. Současně považujeme za přínosné, že se podobně jako u běžných dotačních titulů v oblasti kultury k akcím vyjádří i odborní hodnotitelé, a akce dotované v podobné výši budou dle dotačních pravidel průběžné vyhodnocovány obdobně jako řádově nižší dotační podpora jiných kulturních akcí. Nelze tvrdit, že se město zbavuje politické zodpovědnosti tím, že zavede hodnocení žádostí odbornou hodnoticí komisí, která slouží jako poradní orgán. Dotace v oblasti kultury schvaluje vždy Zastupitelstvo města Brna nikoliv jeho poradní orgány. Fakt, že politické rozhodnutí bude na základě odborného posouzení žádostí, vnímáme jako přínos.
3.
„Je celkově chybná představa, že se jedná o klasické programové dotace. Daleko více se tyto velké festivaly, které jsou zájmem města, blíží svým charakterem zakázkám ve formě JŘBÚ, kdy se dialogem dojde k tomu, co chce město jako zadavatel/donor a na druhé daný kulturní subjekt. Zde musí vzniknout oboustranná shoda, ne silové jednostranné řešení, aby se zaručila dlouhodobá vysoká kvalita těchto festivalů, na které město vydává nemalé prostředky.„
Obecně u každého autorského projektu je možné z pohledu zákona o veřejných zakázkách zvažovat formu JŘBU, otázkou je však její vhodnost a realizovatelnost. OK MMB toto v minulosti prověřoval a ukázalo se, že se nejedná o vhodnou a udržitelnou formu realizace ani pro město, ani pro organizátory, a to z mnoha důvodů. Podstatným argumentem také je, že ani tato forma nevyřeší jádro problému, a to důvod rozhodnutí, proč právě konkrétní nápad má být realizován a podporován. Dotační program stanovující transparentně podmínky poskytnutí dotace a důvody podpory stanoveného účelu není silovým řešením. Navíc je forma dotace nejefektivnějším využitím celého objemu poskytnutých finančních prostředků na samotnou realizaci akce. Transparentní dotační program oproti individuálním dotacím, které v podstatě nemají žádná pravidla, vnímáme jako pozitivní krok, po kterém dlouhodobě v rámci evaluace dotačního systému volá nejen nezřizovaná kulturní scéna, ale i odborní hodnotitelé dotací v oblasti kultury. Současně je podobný program a omezení individuálních dotací v souladu se schválenou Strategií kultury a kreativních odvětví města Brna.
4.
„Není pravda, že by se v programových dotací rozdělovaly “znatelně nižší částky”. Naopak se rozděluje vyšší částka než v případě individuálních dotací, kolem 30 milionů.„
Vývoj rozdělování financí mezi individuální a programové dotace přikládáme v tabulce níže. Rozdíl mezi částkou na individuální dotace a programové dotace je nižší než uváděných 10 mil. Zároveň je třeba vzít v potaz rozdíl, když se rozděluje individuálně 20 mil. Kč mezi 10-20 subjektů a 30 mil. Kč v rámci dotačních programů mezi cca 350 subjektů. Možnost získat v řádném dotačním programu vyšší částku je tak mnohonásobně nižší než u individuální podpory. V řádných dotačních programech se podpora jednoho projektu/činnosti pohybuje řádově v desetitisících a statisících ročně, přesáhnutí milionu ročně je ojedinělé. Individuální podpora se pohybuje zpravidla v částce vyšší než 1 mil. Kč ročně. Na rozdíl od programových dotačních titulů nejsou individuální dotace posuzovány odborníky a úspěšným žadatelům z přijetí dotace vyplývá méně povinností než u dotace programové, i když poskytnuté částky jsou vyšší. Navrhovaný dotační program současný nepoměr napravuje.
| Dotace v tis. Kč | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
| Individuální dotace | 2 520 | 3 710 | 5 804 | 19831 | 37287 | 44226* | 36190 |
| Meziroční přírůstek ind. dotace v % | 47 | 56 | 242 | 88 | 19 | -18 | |
| Dotace dle dotačních programů | 12623 | 18556 | 24757 | 33537 | 28970 | 28239 | 37717 |
| Celkem | 15143 | 22266 | 30561 | 53368 | 66257 | 72465 | 73907 |
* V roce 2019 došlo k navýšení u individuálních dotací z důvodu dotace 12 500 tis. na koncertní sál Konzervatoře Brno
5.
„Pokud se mluví o “metodice vlajkových lodí”, která má být použita pro vyhodnocování tohoto nového programu, je nejprve nutné ji představit. Zatím se není o čem bavit, protože ji nikdo neviděl, v přiloženém materiálu není.„
Metodika vlajkových lodí je zatím interním dokumentem pro potřebu OK MMB, jehož představení je v plánu po uzavření problematiky tohoto navrhovaného dotačního programu. Kritéria využívaná v této metodice pro posouzení subjektů a jejich činnosti/projektů korespondují s navrhovaným dotačním programem a Strategií kultury a kreativních odvětví města Brna.
6.
„Uvádí se, že nový dotační program by měl být určen “zejména” na festivaly. Na které další akce by cílil a proč? Není v materiálu uvedeno.„
V konceptu je uvedeno, že dotační program cílí zejména na akce festivalového typu, což je nejčastější forma současné individuální podpory. Do navrhovaného dotačního titulu se nicméně budou moci hlásit všechny subjekty jejichž akce bude splňovat důvody podpory stanoveného účelu, tedy že se jedná o akci, která se jeví jako unikátní kulturní počin, jehož primárním efektem je budování atraktivní značky Brna coby kulturní metropole v nadregionálním a mezinárodním měřítku s pozitivním ekonomickým dopadem pro město Brno. Ne každý vnímá např. letní scénu subjektu nebo významný cyklus akcí jako formát festivalu, proto je definice širší.
7.
„Materiál uvádí, že by dotační program cílil pouze na akce a ne na podporu celoroční činnosti. Těžko odhadnout, co by to znamenalo, protože příprava festivalu je celoroční činností a u některých dnes podporovaných subjektů se jedná o jejich jedinou a současně celoroční činnost. Dnes poskytované dotace jsou vědomě dávány těmto subjektů na celoroční provoz s tím, že viditelným výsledkem jejich činnosti je festival. Tyto výdaje sou uznávány.„
Při názvosloví OK MMB vychází z definic, které běžně používá i v dotačním řízení (např. při školeních na podávání žádostí, ve formulářích na podávání žádostí atd.).
- Projektem je myšlen časově ohraničený rozsáhlý projektově řízený soubor aktivit za účelem realizace předem stanoveného cíle.
- Činností je myšlena dlouhodobá aktivita probíhající kontinuálně obvykle po celý kalendářní rok/sezonu uskutečňující svůj cíl průběžně (např. provoz galerie, muzea, klubu, kulturní cykly, činnost souboru a nikoliv realizace festivalu nebo konkrétní akce).
- Akcí je myšlen časově ohraničený soubor všech aktivit potřebných k realizaci konkrétní akce.
Individuální dotace na festivaly v současnosti jsou poskytovány nikoliv na celoroční provoz subjektů, ale právě na realizaci festivalových akcí a s tím spojených výdajů včetně např. platu zaměstnanců realizujících festival nebo pronájmu prostor, apod. V tomto ohledu není plánována změna.
8.
„Píše se, že “vyhodnocení celoroční činnosti specifických subjektů bude řešeno jinou formou”. Není jasné, jaké vyhodnocení by mělo být řešeno jakou formou a proč se co bude vyhodnocovat, každopádně akce JAMU, o kterých se píše, nejsou klasická „celoroční činnost“, ale v případě Encounteru jde o normální festival jako výše uvedené, a v případě mezinárodní soutěže také ucelená a ve své podstatě festivalová akce. Příprava těchto eventů je tedy taktéž celoroční činnost. Z materiálu nevyplývá, proč by toto mělo být řešeno jinak než ostatní eventy.„
Jinou formou je myšlena zmiňovaná Metodika vlajkových lodí, což je prozatím interní dokument s obdobnými kritérii jako navrhovaný dotační program, na jehož základě OK MMB ne/doporučí orgánům města Brna schválení individuální dotace v souladu s dotačními pravidly Magistrátu města Brna. Setkání škol/Encounter není klasickým festivalem, v rámci kterého by široké veřejnosti byly prezentovány tuzemské či mezinárodní osobnosti v daném žánru. Jedná se o divadelní přehlídku školských zařízení, tudíž jsou i možnosti a struktura financování podobné akce zcela odlišné stejně jako kritéria, kterými lze akci posuzovat.
9.
„Je nepřijatelné, aby byl v případě bienále podporován jen rok, kdy akce probíhá. To značí neporozumění příprav takové akce a je to podobné, jak kdyby se olympiáda financovala jen v roce, kdy se koná. V případě dnešních bienále (např. Moravský podzim, Janáček Brno) je také financování průběžné, byť ve větší části v tzv. skrytých nákladech, protože se čerpá na personální zdroje z velkých stamilionových rozpočtů organizací, ale bez toho by nebylo možné akce zajistit.„
K připomínkování byl publikován koncept, nikoli finální znění dotačního programu. Dotační program pro významné kulturní akce je koncipován na 3 roky. Jedním z důvodů pro poskytování dotace na několik let bylo právě i zajištění větší podpory kontinuity produkce ze strany města. Akce typu bienále tak z programu vyloučeny nebudou, v průběhu doby připomínkování byla tato podmínka upravena. Přípravný rok bude financován také, byť nižší částkou oproti roku konání, maximálně 50 % částky poskytnuté v realizačním roce.
10.
„Není jasné, jestli musí být celá akce realizována na území Brna, nebo jen nějaká její poměrná část. Například v případě Meetingu Brno se běžně dělají i výjezdy mimo Brno (Pochod smrti z Pohořelic, výjezdy do rodišť významných Brňanů atd.) a není důvod, proč by to nemělo být podporováno.“
Akce nebo její poměrná část musí být realizována na území města Brna. Cílem navrhova-ného dotačního programu je podpora kultury ve městě Brně, která bude mít pro město Brno pozitivní ekonomický dopad. Tato podmínka je formulována podobně jako u ostatních dotačních programů.
11.
„Není jasné, co znamená, že příjemce musí uhradit 50 % “způsobilých nákladů na úhradu nákladů” v Brně. Znamená to, že když většina rozpočtu padne na kapely, které nejsou z Brna, tak to neprojde?“
V konceptu navrhovaného dotačního titulu je uvedeno, že příjemce bude povinen vynaložit (utratit) aspoň 50 % celkových způsobilých nákladů na úhradu nákladů v regionu, kterým je myšlen Jihomoravský kraj. Podobnou podmínku, ale s vyšší hranicí má např. i Jihomoravský filmový nadační fond. Hranice je navrhována po oslovení současných příjemců individuálních dotací, kdy z dodaných dat vyplynulo, že útrata v regionu se zpravidla pohybuje nad 60 % až na jednu výjimku. Cílem navrhovaného dotačního titulu je, aby podporované akce měly pro lokalitu i pozitivní ekonomický dopad. Je třeba si uvědomit, že honoráře umělců nejsou jediným nákladem u akcí podobného rozsahu.
12.
„Proč nelze hradit z dotací catering, který je u některých akcí zásadní a všichni ví, že tam bude?“
Poskytování a použití dotací z rozpočtu města Brna se řídí obecně závaznými předpisy, mezi které patří mimo jiné zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Dle § 4 odst. 1 písm. D) je jedním z hlavních cílů finanční kontroly prověřovat hospodárný, účelný a efektivní výkon veřejné správy. Povinností všech vedoucích zaměstnanců je dle § 25 odst. 2 písm. E) zajistit hospodárné, efektivní a účelné využívání veřejných prostředků. Prostřednictvím OK MMB jsou v rámci schválených pravidel pro poskytování dotací a dotačních programů hrazeny z rozpočtu města Brna náklady nezbytné k uskutečnění projektů/činností/akcí. Catering nelze považovat za nezbytný náklad pro konání kulturní akce a jeho souvislost s poskytováním veřejné kulturní služby je velmi diskutabilní. V současné finanční situaci je nutno všechny finanční prostředky a obzvláště ty veřejné směřovat do zcela jiných oblastí než na náklady na reprezentaci a catering. Příjemci nic nebrání, aby catering platil z jiných zdrojů, než je dotace z rozpočtu města Brna.
13.
„Není jasné, proč je zastropování mezd zrovna na této částce a ne na nějaké jiné. Některé festivaly jsou hodně postaveny na práci lidí (mzdy/dohodydohody) a není jasné, proč by měly přecházet na faktury (služba), když výsledkem je ten stejný produkt. Možností uplatňování dostatečného množství mezd se mimo jiné předchází schwarzsystému.“
Poskytovatel má právo určit na co bude dotace poskytována stejně jako stanovit si případné limity viz č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů. Právě proto, že chceme podporovat I práci lidí, díky kterým festivaly vznikají, jsme letos ve všech dotačních titulech vypsaných OK MMB navýšili procento uznatelných výdajů na úhradu mezd etc. na 60 %. Účelem dotace není plně saturovat rozpočet akce a veškeré výdaje spojené s její přípravou, ale umožnit její realizaci díky finančnímu příspěvku ze strany města.
14.
„Proč jsou tak přísné podmínky, že kdo nedá správný podpis, nebo neodevzdá souběžně přes formulář i “písemně”, tak nebude vůbec hodnocen? Proč kvůli bagatelní chybě má být zaříznuta pro město zásadní akce? Znova – většina těch akcí je iniciována městem a vznikla dohodou. Proč to není řešit takto přehnaně formalisticky? Mnoho dotačních programů uznává pozdější doplnění formálních nedostatků a z hlediska akcentu na kulturu, ne administrativní dokonalost, by bylo dobré, kdyby Brno umožňovalo totéž.“
V případě, že žádost není podepsána oprávněnou osobou nebo v termínu pro podání dotaci není možné ji hodnotit. Neznáme žádný dotační titul, který by umožňoval hodnocení nepodepsané žádosti nebo dodané mimo stanovený termín nejen v ČR, ale ani v zahraničí. Pokud žádost není podepsána oprávěnou osobou nebo zaslána datovou schránkou (př. e-mailem s elektronickým ověřeným podpisem oprávněné osoby), která podpis dle zákona nahrazuje, nelze považovat žádost za relevantní podání daného subjektu neboť není ověřena identita žadatele. Termín pro podání žádosti je jasně stanovená a předem minimálně po dobu jednoho měsíce uveřejněná podmínka, a to dle § 10c zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, která je nutností pro možnost systému na posouzení všech žádostí. Termín pro podání žádostí je v oblasti kultury je u města Brna vždy dlouhý aspoň 1 měsíc, což je dostatečná doba na to, aby subjekt žádost podal. Město Brno formální opravy žádostí umožňuje, dokonce je dle pravidelné evaluace dotačního systému mnohem mírnější při doplňování a opravě žádostí než jiné subjekty, ale nelze zaměňovat formální nedostatek za přímý rozpor s vyhlášenými podmínkami dotačních programů.
15.
„V materiálu je napsáno, že je garantováno minimálně 70 % požadované dotace, ale v odrážkách níže je to popřeno, že to garantováno není. Vzhledem k tomu, že pravděpodobně bude požadavků na finance víc, než bude finanční alokace, tak to nebude “garantováno” nikdy. Toto slovo je třeba opustit a nazývat to pravdivě. V případě, že se do programu pustí kdokoliv, jak je nyní navrhováno, bude peněz výrazný nedostatek.„
Návrh dotačního programu je koncipován pro velké kulturní akce, pro něž by získání dotační částky menší než 70 % bylo ohrožením pro realizaci celého projektu. Z toho důvodu bude celková alokovaná částka dotačního programu rozdělena sestupně dle bodového pořadí až do jejího vyčerpání, přičemž úspěšným žadatelům nebude přiděleno méně než 70 % s přihlédnutím k (ne)nadsazenosti jejich rozpočtu.
V navrhovaném programu je uvedeno, že se garantuje “70 % požadované dotace za podmínek níže”. Nejde tedy o garanci pro všechny žádající a za všech okolností.
16.
„Je docela možné, že je na hraně či za hranou zákona, aby se jednotlivé zcela odlišné kulturní žánry mezi sebou poměřovaly a v rámci tohoto programu se stanovovalo jejich pořadí. Jednotlivé festivaly jsou mezi sebou nesouměřitelné a nelze vytvořit škálu, na které by se umisťovaly. Rozhodně tou škálou není systém bodování, který je předložen. Není možné posuzovat filmový festival s hudebním a ten s paměťovým, ten s literárním a to vše s folklorem. Nelze nijak říci, o kolik víc je “dobrý” Mezinárodní folklorní festival vůči Seriálu Killer a ten vůči Meetingu Brno. Takové hodnocení může být nezákonné, protože míchá hrušky s jabkama.
Pokud by chtěl navrhovatel jít cestou programových dotací, musí v rámci tohoto programu otevřít jednotlivé dotační tituly pro audiovizi, paměťový festival, literární festival, divadelní festival, folklorní festival a jediné, co lze případně nějak měřit mezi sebou, jsou hudební festivaly, a i tam jsou velké rozdíly z hlediska jejich záměru.
Je zřejmé, že většina festivalů by soupeřila “sama se sebou”, ale i to je logičtější, než míchat do jednoho programu zcela odlišné věci, které není možné porovnat a navíc je nechat mezi sebou soutěžit, což je cílem navrhovatele (podle dosažených bodů se bude odvíjet výše podpory).
Dotační program podléhá správnímu řádu a tedy i soudnímu přezkumu a musí být přezkoumatelný. Navržený systém z výše uvedených důvodů není.
(Nad rámec těchto formálních připomínek dodávám, že v oblasti dotačního práva se sice jako právní laik, ale přesto profesionálně, pohybuju dlouho, už jednou jsem systém dotací městu Brno pro neústavnost „sestřelil“ a na úrovni státní správy se zabývám aplikací správního řádu na dotace. Současně konstatuju, že si nejsem jistý, že to nezákonné je, ale vidím zde velké problémy a možnost to úspěšně soudně napadnout a tím shodit celý program a byl bych rád, kdyby si bylo město jisté, že to nehrozí.)“
Multižánrové horizontální dotační programy jsou zcela běžné nejen v České republice, ale také v zahraničí. Rozhodně se nejedná o nic protizákonného. Do r. 2013 se dotace z rozpočtu města Brna v oblasti kultury ani v jiné formě neposkytovaly. Naopak z řady rešerší dotačních programů je město Brno dokonce v rámci řady evropských měst výjimkou co se oborových dotačních programů týče. Každý koncept/návrh dotačního programu je posuzován zpravidla několika právníky než dojde k jeho uveřejnění. Nejsme si vědomi, že by kdykoliv v minulosti došlo k “sestřelení dotačního systému města jako neústavního”. Dotační systém města Brna a jednotlivé dotační programy napříč sektory se řídí nejen Zásadami a Pravidly pro poskytování dotací z rozpočtu města Brna, ale především legislativou ČR, zejména z. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů který stanoví, co musí DP obsahovat. Pravidelná kontrola dotačního systému probíhá nejen v rámci interních auditů. Žádný z dotačních programů OK MMB ani jejich návrh není v rozporu se zákonem a je soudně přezkoumatelný. Pokud poskytování dotací přezkoumává soud, zabývá se buď náležitostmi sdělení o neposkytnutí dotace, zejména zda je řádně odůvodněno, nebo postupem předcházejícím ne/poskytnutí dotace, tj. zda bylo postupováno v souladu s podmínkami příslušného dotačního programu. Rozhodnutí zastupitelstva o (ne)poskytnutí dotace soudnímu přezkumu nepodléhá. Správní řád upravuje v tomto případě pouze sdělení o neposkytnutí dotace.
V tomto bodě dochází k nepochopení systému navrhovaného hodnocení pisatelem. Vedle politického zástupce v hodnoticí komisi a tří neměnných hodnotitelů, u kterých je vyžadováno multižánrové zaměření a mají vyšší hodnoticí váhu v jiných oblastech než je obsahové hodnocení žádosti je složení komise pohyblivé právě dle hlavního žánrového zaměření žádosti.
17.
„V materiálu se píše, že hodnotící komise vyhodnotí, zda žadatel nemá nadsazený rozpočet. Toho nemůže být hodnotící komise schopna, neboť nezná vnitřní fungování daného subjektu a nemůže znát specifika všech kulturních žánrů. Toto vyhodnocení je možné provést pouze v rámci podrobné diskuze donora a žadatele, na bilaterárních jednání.“
Je nutné si uvědomit, že zveřejněný koncept navrhovaného dotačního programu není finální znění dotačního programu, jehož součástí pak bude I strukturovaný vzorový formulář na podání žádosti o dotaci včetně požadovaných příloh obsahující všechna data, která hodnoticí komise bude potřebovat k posouzení žádosti. V rámci prvního kola hodnocení žádostí bude žadateli umožněno i osobní představení akce a hodnotitelům dotazování na předloženou žádost včetně rozpočtu, a tím pádem i vysvětlení nejasných bodů žádosti. Členové hodnoticí komise budou vybíráni s důrazem na praxi a zkušenosti v hodnocené oblasti.
18.
„Stejně tak je neakceptovatelný návrh hodnotitelů, aby byl pro každou oblast jeden. To vylučuje transparentní průběh jednání, protože u jednoho odborného hodnotitele nelze nijak zaručit jeho nepodjatost a objektivitu. Proto je v klasických programových dotacích více odborných hodnotitelů a z praxe víme, že často hodnotí velmi různě. Kdo z nich je ten „správný“? Neobstojí argument, že kromě umělecky odborně zaměřených hodnotitelů jsou tam i další, protože tito odborní mají vyšší váhu hlasu. Aby se to srovnalo, je zapotřebí mít u takto velkého programu v každé kategorii minimálně 4-5 odborných hodnotitelů, aby to bylo možné zprůměrovat (3 je, jak víme z praxe. málo).
Ve výběru navrhovatelů odborných hodnotitelů se osciluje mezi zákonem zřizovanými institucemi (akademie věd), zcela závislými subjekty (městem zřízený fond) a nezávislými institucemi. To je třeba sjednotit, aby to buď byly veřejnou sférou delegovaní zástupci, nebo nezávislou sférou.
Stejně tak není možné, aby zde byl jeden nadžánrový odborník, jeden marketingový a jeden eventový specialista. Na marketing existuje 10 pohledů atd., pokud by taková komise vznikla, musí být každá profese zastoupena minimálně 4-5x, aby bylo možné pohled daného sektoru zprůměrovat (jedná se o rozdělování desítek milionů a výstupy komise budou brány velmi vážně, pravidla pro tento dotační program musí být proto zcela neprůstřelná).“
V návaznosti na předchozí komentář zdůrazňujeme, že se zde jedná o nepochopení navrhovaného hodnocení. Zcela s Vámi souhlasíme v tom, že pravidla pro dotační program musí být bezchybná a hodnoticí komise musí být sestavená tak, aby její výstupy odpovídaly navrhovanému formátu dotačního titulu. Z tohoto důvodu jsme např. nevyužili obyčejný aritmetický průměr, kde by jeden hodnotitel mohl dokázat subjektivně značně ovlivnit hodnocení žádosti krajní hodnotou, ale zvolili průměr vážený, který funguje podobně jako krácení krajních hodnot, a dává větší váhu hodnotiteli právě v kategorii jeho specializace.
19.
„Je nepřijatelné, aby byl součástí této komise předseda/předsedkyně kulturní komise, protože to je politicky dosazený člověk, který má být z logiky věci loajální politickému vedení resortu a prosazovat zde jeho záměry, takto je funkce předsedy kulturní komise koncipována. V takové komise nemůže tato politicky exponovaná osoba být. Pokud zde má být zástupce kulturní komise, musí o konkrétní osobě proběhnout diskuze na úrovni oné komise a následně zejména Rady města.“
Předsedkyně/předseda kulturní komise RMB slouží jako spojka mezi odbornou hodnoticí komisí a orgány města Brna. Hodnocené akce zná do detailů, účastní se diskusí odborné komise a tyto informace uplatňuje během dalších jednání orgánů města Brna, kde akce přibližuje ostatním politickým zástupcům. Političtí zástupci a zástupkyně nesou zodpověd-nost za veřejné finance a měli by proto být přítomni celému procesu vyhodnocování žádostí o dotace a nezbavovat se této odpovědnosti jak ostatně píšete v jednom z komentářů výše. Předsedkyně/předseda Komise kulturní RMB je plně kompetentní jako hlava poradního orgánu zprostředkovat zásadní informace vedení města Brna a výstup odborné hodnoticí komise i Komise kulturní RMB.
20.
„Je nedostatečné, aby si hodnotitelé pouze “mohli vyžádat přítomnost žadatele na jednání komise”, vzhledem k předpokládané výši přidělených financí je tento krok nutný a je nutné vést bilaterární jednání za přítomnosti vedení města.“
Přítomnost žadatelů při projednávání žádostí dle navrhovaného dotačního titulu v orgánech města Brna není navrhovaným konceptem nijak vyloučena. Každý z orgánů města Brna má možnost si k projednávání jakéhokoliv materiálu pozvat hosty, má možnost se podívat přímo do žádosti i do závěrečných zpráv akcí či vyúčtování předchozích ročníků apod.
21.
„Je nesmyslný požadavek, že v názvu nebo “podnázvu“ musí být slovo “Brno”. K této podmínce není žádný věcný důvod. Moravský podzim je zcela vypovídající a není potřeba říkat, že je to zrovna Moravský podzim v Brně, protože v Břeclavi žádný jiný není.„
K veřejnému připomínkování byl dán koncept dotačního programu nikoliv jeho finální znění. Tato podmínka byla v návrhu uvedena na základě doporučení v rámci konzultace marketingových kritérií a požadovaných dopadů akce. V rámci připomínkového jednání bylo rozhodnuto, že nebude vyžadována.
22.
„Je nevhodný systém akcelerátoru, kdy dle materiálu má být každoročně umožněn vznik až jednoho nového festivalu za 3 miliony korun. Tato inflace festivalů, jak ji dnes zejména v oblasti hudby (Brazilfest, Rockfest, Pop Messe, BrnoON) zažíváme, je nežádoucím jevem, a naopak je třeba počet velkých akcích zastropovat, jak je uvedeno výše, patrně dokonce na nižším počtu, než je aktuálně v nabídce teď, s ohledem na marketingo-dramaturgické aspekty a hlavně zejména s ohledem na udržitelnost financování a v případě určitých akcí předpokládám kýžený růst.
Již teď není Brno schopno takový počet festivalů financovat, aby výsledkem byla dostatečná umělecká úroveň, není možné proto přidávat do systému možnost k podpoře nových festivalů. Ty ať případně vyrostou v rámci klasických programových dotací a pokud se ukáže jejich jedinečnost, lze navýšit jejich financování, pokud na to město nalezne finanční prostředky mimo stávající nasmlouvané aktivity.“
Cílem navrhovaného dotačního systému není “konzervovat” stávající nabídku a zaručit financování dosavadním individuálně podporovaným projektům bez jejich odborného posouzení, ale vytvořit v souladu se schválenou Strategií kultury a kreativních odvětví transparentní systém, který identifikuje významné akce v oblasti kultury, a ty následně adekvátně finančně podpořit. Akce se vyvíjí, a ne vždy je kontinuální financování zárukou rostoucí kvality akce, proto je systém tříletý a počítá také s posuzováním realizovaných ročníků. Akcelerátor pro nové festivaly je vyhlašován spolu s dotačním programem jednou za 3 roky a není podmínkou, že nutně musí vzniknout nový festival pokud nesplní dostatečné umělecké požadavky a nezíská potřebný počet bodů. Považujeme za vhodné umožnit vznik nového formátu, který by výrazně mohl obohatit stávající nabídku zejména třeba v těch žánrech, které akci podobného charakteru zatím nemají.
23.
„Podíl 50% výdajů, který by měl zůstat v regionu by pro mě byl smysluplnější, kdyby se zaměřil především na dodavatele materiálu, služeb (tisk, výlep,…) a podobně. Pokud by se tato podmínka vztahovala na všechny náklady hrazené z dotace bude velmi obtížné vyplácení nejen zahraničních umělců, ale i umělců žijících mimo Brno (speciálně v Praze). Toto ustanovení by tak mohlo zamezit příliv mimobrněnských umělců a nekonkurence-schopnost brněnských nezávislých institucí.“
Viz odpověď ke komentáři č. 11.
24.
„Návrh dotace neobsahuje evaluační mechanismus, na základě kterého by se vyhodno-covalo zpětně, zda-li vynaložené finanční prostředky svůj účel naplnili, podobně jako je tomu třeba ve Spojeném království.“
Navrhovaný dotační titul evaluační mechanismus obsahuje, a to hned ve dvou bodech. V podmínkách pro příjemce dotace je uvedeno, že bude mít povinnost dokládat poskytovateli ke každému ročníku strukturovanou závěrečnou zprávu tak, aby mohl poskytovatel adekvátně sledovat průběh čerpání dotace. Současně je vyhodnocení předchozích ročníků součástí kritérií pro posuzování přidělení dotace.
25.
„V návrhu mi rovněž chybí propojení mezi kulturní politikou MB a podpořenými akcemi. Bude nějaké? A v jaké míře bude spojení s kulturní politikou u předkládaných projektů bodově hodnoceno?„
Návrh dotačního programu vznikl na základě kulturní politiky města Brna, viz Akční plán, aktivita 11. Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna a navazující Akční plán pro období 2021-2022 jsou zohledněny ve značné části hodnoticích kritérií viz kritéria 1.2, 2.1, 2.2, 2.4, 2.5, 4.2.
26.
„Vedle podpory akcí a kulturních projektů by se mělo MB zaměřit i na investiční dotační tituly, tak aby nezávislé kulturní subjekty mohli být ve větší míře konkurenceschopné zahraničním subjektům a stávat se tak ve větší míře partnery pro mezinárodní projekty ať už skrze IETM nebo Trans Europe Halles.“
Děkujeme za podnět. V rámci evaluace dotačního systému OK MMB v letošním roce představil Poradě vedení města Brna záměr vytvořit nový dotační titul, který bude zaměřen právě na investice v oblasti kultury, a to zejména do potřebného technického vybavení a na nákup hudebních nástrojů. V současné chvíli se zejména po dopadech pandemie COVID-19 na veřejný rozpočet zatím nepodařilo najít vhodné finanční prostředky pro vyhlášení tohoto dotačního titulu. V současné finanční situaci je nutno veškeré finanční prostředky a obzvlášť ty veřejné směřovat zejména na podporu činnosti kulturních subjektů a možnost vůbec realizovat kulturní akci.
27.
„¨příjemce bude povinen vynaložit (utratit) aspoň 50 % celkových způsobilých nákladů na úhradu nákladů v regionu¨
U akcí s účastí zahraničních umělců se může stát, že tato podmínka nebude možná splnit, jelikož náklady na honoráře zahraničním hostům vyplácené mohou překročit 50% nákladů celkových“
28.
„pohoštění a catering
Catering je běžnou součástí podmínek vystoupení umělců. Při akci s účastí více umělců se nejedná o položku zanedbatelnou a je nákladem na akci. Pochopila bych, že nelze hradit z dotace, ale do rozpočtu by měla být zahrnutelná „
29.
„komise – eventový producent
Tento, předpokládáme, bude mimobrněnský, resp. člověk z jiného regionu, aby se alespoň nějakým způsobem dala odbourat zaujatost vůči žadatelům, je to tak?“
Výběr festivalového (původně eventového) producenta bude dle kritérií uvedených v konceptu navrhovaného dotačního titulu. OK MMB bude dbát přísně na to, aby vybral nejen žadatele splňujícího požadovaná kritéria, ale současně aby tento hodnotitel neparticipoval na žádné z hodnocených akcí. Střet zájmu je při hodnocení dotací města Brna v oblasti kultury obecně přísně hlídán a u navrhovaného dotačního programu tomu bude nejinak.
30.
„hodnocení – délka akce (pozn. počítají se kontinuálně navazující dny, ve kterých se reálně koná hlavní program)
Velká část významných brněnských akcí je realizovaná ve více dnech, které ale nejsou po sobě jdoucí (např. 10 koncertů, které se realizují v průběhu dvou měsíců). Proč je délka akce posuzovaná právě takto?“
Délka akce má vliv na ekonomický přínos pro město Brno. Kontinuálně navazující program s sebou přináší větší ekonomický dopad – účastníci se ve městě ubytují, stráví zde delší čas. Současně vnímáme v rámci připomínkování konceptu i ohlasy na to, že by tím na druhou stranu mohla utrpět kvalita nabízeného programu. Toto kritérium bude ještě upraveno.
31.
„Participační princip veřejnosti na složení komise – nepřijde mi to vhodné – žadatele si mohou zmanipulovat hlasování a protlačit „svého“ nebo neodborného hodnotitele, který jim pomůže získat dotaci. Navíc člověk, který by měl hodnotit několik oborů a myslí si, že jim všem rozumí, musí být brouk pytlík a ne odborník.
Tohle je za mě problém celého pojetí hodnotící komise – hodnocení několika různých oborů najednou. Pak se může stát, že za odbor kultury tam bude další brouk pytlík a členem za odbornou veřejnost bude např. folklorista nominovaný Etnografickým ústavem, protože přišly čtyři žádosti ze sedmi z folkloru a folklorista pak bude hodnotit výtvarné umění a současnou hudbu.
Aby někdo z Asociace hudebních umělců a vědců nominoval hodnotitele na současnou hudbu mi nepřijde úplně dobrý nápad, ale to sami uvádíte.
Eventový producent – Nevím, co přesně to bude za člověka. Buď si jeho profesi představuji jako pozlátko bez obsahu nebo holku pro všechno (doufám v 2. variantu). Jako pozlátko bez obsahu mi přijde i samotný název event. A přijde mi také zvláštní, že hodnocení tohoto člověk bude mít větší váhu ve dvou ze čtyř oblasti. (tedy jestli jsem to dobře pochopila)„
Participační princip veřejnosti a institucí bude ještě projednán s vedením města Brna v oblasti kultury. OK MMB pracuje i s variantou, že výše uvedení budou odborníky nominovat, ale odborné hodnotitele následně jmenuje resortní náměstek nebo radní pro kulturu po prostudování životopisů kandidátů, a tak, aby byla komise žánrově diverzní. Festivalový (pův. eventový) producent bude muset splňovat požadovaná kritéria, tedy mít i praxi s realizo-váním akcí podobného rozsahu. Nastavení váženého průměru počítá nejen s množstvím hodnocených oblastí, ale i počty bodů u nich. V každé z hodnocených oblastí má větší váhu bodové hodnocení odborníka pro danou oblast, nicméně ji hodnotí celá komise. Hodnocení a jeho váha je nastavena tak, aby slovo každého člena komise mělo ve výsledku obdobnou váhu.
32.
„Str. 5
¨1. kolo bude probíhat za každého člena komise samostatné hodnocení.
Po ukončení 1. kola bude vytvořen seznam žádostí s uvedením celkového součtu bodů za každého hodnotitele. V každé ze tří hodnocených oblastí je upřednostněn hlas odborníka či odbornice na toto odvětví oproti hlasům ostatních hodnotitelů za pomoci tzv. váženého průměru 2:1 ve prospěch jeho hlasu u každého kritéria. Oproti tradičnímu aritmetickému průměru vážený průměr není tolik ovlivněn krajními hodnotami a zároveň klade větší dů-raz na odbornost posuzovatele v oblasti jeho expertizy. Výsledný průměr bude zaokrou-hlen na tři desetinná místa. A následně k němu bude připočítáno bodové hodnocení OK za formální posouzení žádosti. ¨
Hodnotící oblasti jsou čtyři, ne tři. – Ale možná celé této pasáži nerozumím.
Hlavní oblasti kritérií jsou čtyři, nicméně vážený průměr je počítán na tři sekce, jež jsme v konceptu barevně rozlišili. Jedná se o neporozumění dané pasáži, kterou se pokusíme definovat lépe.
33.
„Str. 6.
Posouzení formálních náležitostí
Prvožadatel dostane 1 bod za historii – to nedává smysl“
Historií je myšleno porušení smluvních podmínek v rámci dotačního řízení v minulosti. U prvožadatele nelze historie z hlediska smluvního porušení v minulosti vyhodnotit, a tak začíná “s čistým štítem”. Nebylo by vhodné jej bodově znevýhodnit jen proto, že do systému nově vstupuje. Pokud mu bude dotace schválena a dopustí se smluvního porušení, bude to reflektováno v dalších letech.
34.
„Podmínka, že výše utracených finančních prostředků v regionu bude ve výši aspoň 50 % celkových způsobilých nákladů akce.
Tohle mi přijde v rozporu s tlakem na účelnost v hospodaření – chápu, že město chce, ať se peníze utrácí v regionu, ale pokud se dostávám k volbě mezi utrácet v regionu nebo utrácet za kvalitnější a lepší službu, není to v pořádku. Taky je možné se dostat na hranu nebo to nesplnit podmínku při účasti zahraničních hostu / účinkujících, kdy velká část z rozpočtu akce jde na honoráře, letenky atd. přitom se jasně klade důraz na nadregionální a mezinárodní význam akce. Nevím, jak se bude prokazovat – bude záležet na sídle poskytovatele služby nebo že ta služba byla poskytnuta v Brně – příklad zaplatíme ubytování v brněnském hotelu, ale hotel má sídlo jinde.„
35.
„Doporučuji navýšit alokaci alespoň na 30 mil. – když jsem se podívala na víceleté individuální dotace, individuální dotace 2021 a dobíhající významné akce, tak mi přijde 25 mil. málo.„
OK MMB vychází v konceptu z peněz, které má v současnosti v rozpočtu, a bude snahou na příští rok finance na 30 mil. Kč navýšit. Pandemie COVID-19 se ovšem odrazila i na městském rozpočtu a ohledně roku 2022 ještě budou probíhat jednání, jejichž výsledek teď nelze předjímat. Systém je nicméně navrhován tak, aby v případě uvolnění finančních prostředků v dalších letech mohlo dojít i k navýšení financí pro navrhovaný dotační titul.