X. kulturní parlament na téma „Kultura v době (post)pandemické“

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na desáté setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 23. 6. 2020 od 17:00 do 19:30 hodin v Divadle Husa na provázku, Zelný trh 9, Brno. Tématem setkání budou události posledních měsíců a jejich současný a budoucí vliv na kulturní a kreativní sektor.

Pokračovat ve čtení „X. kulturní parlament na téma „Kultura v době (post)pandemické““

Dotační program pro poskytnutí dotací v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19

Odbor kultury Magistrátu města Brna připravil ke zmírnění dopadu protipandemických opatření dvě alternativy pomoci aktérům kulturní a kreativní brněnské scény. Jejich znění Vám nyní přinášíme k připomínkování. Vyjádření ke konkrétnímu očíslovanému bodu znění vč. příslušné sekce či k textu jako celku můžete vložit jako komentář pod dokumentem. Případně svou připomínku můžete zaslat na majickova.veronika@brno.cz. Děkujeme, že se zapojujete!

1. Shrnutí problematiky

  1. V souvislosti s vládními a ministerskými omezeními v důsledku pandemie COVID-19 dochází nejen k omezení činnosti kulturních a kreativních odvětví v Brně, ale současná omezení mohou vést i k úplné likvidaci řady subjektů působících na brněnské kulturní scéně.
  1. Je nutné si uvědomit, že kultura není zbytná. Pokud se podaří udržet peníze investované městem do kultury a zmírnit dopad vládních omezení na nezřizovanou kulturní scénu tak, aby nedošlo k její likvidaci, celkový propad ekonomiky se neprohloubí o další nezaměstnané a exekuované obyvatele a růst ekonomiky ve městě Brně se po uplynutí krize urychlí.
  1. Z výsledků kvantitativního mapování v kultuře a kreativních odvětví (mapováno v roce 2014) vyplývá, že v Brně je možné mezi kulturní a kreativní odvětví zahrnout přes 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů, tedy více než 10 % ze všech ekonomických subjektů města, rozuměno celkové zaměstnanosti v Brně. Kultura v Brně ročně vytvoří zhruba 24 miliard Kč obratu. Jde o 2 tisíce firem a 8,5 tisíce OSVČ. Vzhledem k ekonomické konjunkci v posledních letech je zřejmé, že aktuální data budou vyšší. Na dotace nezřizovaným subjektům působícím v kultuře je v roce 2020 vyčleněna částka téměř 65 milionů Kč z celkových provozních výdajů 1,25 miliardy Kč, což je pouze cca 5 % celkových provozních výdajů na kulturu.
  1. Ekonomické dopady činnosti kultury v Brně nejsou marginálním aspektem. I přestože činnost v kulturních odvětvích ve valné většině není vykonávána za účelem zisku a přímý zisk zpravidla negeneruje, ostatně proto je dotována, její význam tkví hlavně v sekundární podpoře ekonomiky. Část ekonomických přínosů generuje kultura tím, že láká do města návštěvníky, kteří zde utrácejí peníze nejen za kulturu, ale i za ubytování, stravování a další služby a zboží. Kulturní cestovní ruch je globálně jediným dlouhodobě rostoucím typem cestovního ruchu. Řada studií ekonomických dopadů kulturních akcí v ČR i zahraničí prokázala, že návštěvníci kulturních akcí utratí na každou 1 Kč vynaloženou na vstupné dalších až 70 Kč na vedlejší výdaje (doprava, restaurace, ubytování apod.) s návštěvou kulturní akce spojené. To zaměstnává mnoho místních podniků z jiných odvětví, které se tak díky kultuře významně podílejí na místní produkci. Kultura také zvyšuje celkovou atraktivitu města i pro nové talenty (přilákat a udržet), investory a obchodníky. Podíl nezřizované kultury na dění ve městě Brně je přitom zásadní, protože zvyšuje kulturní diverzitu a invenci a není tolik zatížena provozními problémy jako páteřní zřizovaná kultura, která hospodaří s velkými a historickými objekty, které by šlo jen těžko využít jinak.
  1. Uvedená čísla ukazují také na zásadní sociální aspekt kultury, který je patrný z celkového procenta zaměstnanosti v Brně, potažmo na oblast zejm. vysokého školství.
  1. V termínu 18. – 22. 3. 2020 provedl Odbor kultury MMB (dále jen OK MMB) dotazníkové šetření za účelem efektivního vyhodnocení zatímního dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků.
  1. Závěry tohoto dotazníkového šetření jsou uveřejněny zde.
  1. V návaznosti na výše uvedené OK MMB předkládá jako první z nápravných opatření záměr Návratné finanční výpomoci v oblasti kultury na zmírnění důsledků vládních omezení spjatých s epidemií COVID-19.

2. Předmět dotačního programu

  1. Dotační program (dále jen „DP“) je cílen na jednorázovou neinvestiční finanční podporu nezřizovaným subjektům – právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím – působícím v oblasti kultury, na pokrytí a překlenutí nezaviněných finančních ztrát a výpadků způsobených opatřeními vlády a ministerstev v rámci šíření pandemie COVID-19 a jejich dopadů na uvedené subjekty.

3. Podmínky dotačního programu

3.1. Okruh způsobilých žadatelů

  1. Dotace jsou poskytovány právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím (OSVČ) se sídlem na území města Brna a poskytujícím kulturní služby na území města Brna po dobu minimálně jednoho roku ke dni podání žádosti.
  1. Dotace jsou poskytovány jako podpora z důvodů výpadků příjmů a omezení provozu v souvislosti s nařízeními vlády a ministerstev z důvodu ohrožení zdraví kvůli prokázání výskytu onemocnění COVID-19 v České republice.
  1. Podmínkou mimo výše uvedené je druh činnosti žadatele, který musí odpovídat kulturně politickým záměrům vyjádřeným ve Strategii kultury a kreativních odvětví. Žadatel musí poskytovat veřejné kulturní služby v souladu s § 2 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dochází-li v odůvodněných případech (např. transformace) ke změně právní formy žadatele, je respektováno zachování jeho právní a umělecké kontinuity.
  1. Žadatelem nemůže být fyzická osoba nepodnikající a příspěvková organizace (bez ohledu na právní formu zřizovatele) či jiný právní subjekt zřízený nebo založených státem nebo územním samosprávným celkem.
  1. Žadatelem dále nemůže být fyzická osoba podnikající nebo právnická, osoba, která pro rok 2020 již čerpá dotaci poskytnutou z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší.
  1. Tato podmínka je stanovena s ohledem na omezené finanční prostředky alokované pro DP a skutečnost, že příjemci dotací z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší (tedy po součtu všech schválených dotací bez ohledu na oblast a včetně individuálních dotací) by měli být schopni svou činnost udržet ze stávajících poskytnutých finančních prostředků. Dotaci lze poskytnout jen tomu žadateli, který k datu podání žádosti prokáže následující skutečnosti:

a) má vypořádány veškeré závazky (dluhy) vůči statutárnímu městu Brnu, tj. vůči městu Brnu, jeho městským částem a organizacím městem a městskými částmi zřizovaným, které nabyly právní moci a jsou splatné (tj. zejména provedl včasnou úhradu všech splatných odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně)

b) nemá neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům veřejné správy České republiky, Evropské unie nebo některého z jejích členských států, dále zdravotním pojišťovnám a orgánům poskytujícím finanční prostředky na projekty spolufinancované z rozpočtu EU

c) nenachází se podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, v úpadku a nedošlo v jeho případě k podání insolvenčního návrhu ani tento návrh sám nepodal ani nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; a to i za období tří let před podáním žádosti o dotaci

d) nenachází se v procesu zrušení bez právního nástupce (např. likvidace, zrušení nebo zánik živnostenského oprávnění), ani není v procesu přeměny (např. fúze společnosti, rozdělení společnosti)

e) nebyl mu soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti nebo zrušeno oprávnění k činnosti týkající se jeho předmětu podnikání a/nebo související s projektem, na který má být poskytována dotace,

f) není vůči němu (příp. vůči jehož majetku) navrhováno ani vedeno řízení o výkonu soudního či správního rozhodnutí ani navrhována či prováděna exekuce.

  1. Doložení výše uvedených bodů (a-f) proběhne formou čestného prohlášení, které bude součástí žádosti o poskytnutí finanční podpory dle tohoto DP.

3.2. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků

  1. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků vyčleněných na tento DP je 5–10 mil. Kč.
  1. Finanční prostředky pro DP budou získány z provozních prostředků OK MMB, z odmítnutých a vrácených dotací pro rok 2020 a ze sankcí uložených a uhrazených na základě provedené kontroly vyúčtování dotací na rok 2019. Dalším zdrojem by mohly být nevyplacené splátky dotací dle platných smluv, o relevantní finanční částky jde zejména u individuálních neinvestičních dotací.

3.3. Minimální a maximální výše poskytnutých finančních prostředků a jejich čerpání.

  1. Dotace může být poskytnuta ve výši od 20 tis. Kč. do 50 tis. Kč včetně s tím, že lhůta pro čerpání finančních prostředků žadatelem je stanovena od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.
  1. Čerpat dotaci lze výhradně na prokázané a již uhrazené uznatelné náklady stanovené v DP, jejichž náhrada nebyla a nebude uplatněna v rámci vyúčtování jiné dotace poskytnuté statutárním městem Brnem.
  1. Uznatelné náklady, na jejichž čerpání si smí žadatel požádat
  • pronájem movitých a nemovitých věcí
  • spotřeba energie
  • spoje – poštovné, telekomunikační služby, internet
  • nezbytná údržba
  • úklidové služby a ostraha.
  1. Dotace bude žadateli poskytnuta na základě a za podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu města Brna (dále jen „Smlouva“).
  1. Dotace bude poukázána jednorázově převodem na účet příjemce nejpozději do 30 dnů ode dne platnosti a účinnosti Smlouvy.
  1. Podmínky použití a finančního vypořádání dotace budou upraveny ve Smlouvě a v dotačním DP, dále obecně závaznými právními předpisy /zejména zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů/.

3.4. Podání žádosti o dotaci a způsob podání žádosti o dotaci

  1. Žádosti o dotace dle DP na rok 2020 je možno podávat v termínu od 26. 5. 2020 do 30. 7. 2020 včetně.
  1. Žádosti se podávají prostřednictvím formuláře vypracovaného k tomuto účelu OK MMB a doplněného o přílohy stanovené tímto DP. Formulář bude v termínu pro podávání žádostí o dotace přístupný na adrese https://www.brno.cz/?id=4464397.
  1. Žádost lze podat:
  • osobně na kontaktním místě – OK MMB, Dominikánské nám. 3, Brno, 3. patro, nebo na podatelnách Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3, Brno a Dominikánské nám. 1, Brno
  • prostřednictvím provozovatele poštovní služby zasláním na adresu: Odbor kultury, Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno
  • datovou schránkou – ID datové schránky:  a7kbrrn
  • v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem
  1. V rámci tohoto dotačního řízení nebudou hodnoceny:
  • žádosti, které nejsou v souladu s předmětem dotačního programu
  • žádosti, u kterých nebude dodržen termín pro podání žádosti
  • žádosti, které nebudou opatřeny podpisem oprávněné osoby
  • žádosti, ve kterých budou prokazatelně uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje nebo budou podstatné údaje zamlčeny.

Kontaktní místo: OK MMB, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno, 3. patro.

Kontaktní osoby:

Mgr. Veronika Majíčková, tel.: 542 172 074, email: majickova.veronika@brno.cz

vyúčtování –  Bc. Lukáš Juříček, tel.: 542 172 473, e-mail: juricek.lukas@brno.cz

4. Povinnosti žadatele

  1. Žadatel doloží k žádosti následující doklady:
  • aktuální výpis z příslušného veřejného rejstříku, je-li v něm žadatel registrován (spolkový rejstřík, obchodní rejstřík, nadační rejstřík, atd.) obsahující jméno, příjmení a funkci aktuálního statutárního orgánu

nebo

  • platné stanovy žadatele a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (zápis z valné hromady, zápis ze schůze členů žadatele – prostá kopie, plná moc nebo pověření – doloženy v originále nebo v ověřené kopii a podepsané oprávněnou osobou)

nebo

  • dokument, kterým je žadatel založen nebo zřízen, není-li registrován v příslušném rejstříku a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (např. jmenovací dekret)

a

  • aktuální doklad o zřízení účtu žadatele s uvedením názvu majitele účtu a čísla účtu, (např. prostá kopie smlouvy o zřízení účtu, výpis z účtu, potvrzení bankovního ústavu)
    • doklady prokazující úhradu nákladů, jež budou dokryty dotací dle tohoto DP (např. výpis z účtu, výdajový nebo příjmový pokladní doklad)
    • přehled akcí nebo činnosti žadatele s důrazem na prokazatelné výsledky na brněnské kulturní scéně za kalendářní rok 2019
    • čestné prohlášení žadatele, které je součástí formuláře vypracovaného OK MMB.
  1. V případě předložení čestných prohlášení nebo plné moci se musí jednat o originál nebo ověřenou kopii.
  1. Kromě výše uvedených podmínek žadatel v rámci formuláře odůvodní svoji žádost spolu s popisem, jak byla jeho kulturní aktivita či provoz ve městě Brně nezaviněně omezena či zrušena, což vedlo k nezaviněné finanční ztrátě a újmě, v souvislosti s vládními a ministerskými omezeními spjatými s pandemií COVID-19.

5. Postup hodnocení a schválení dotací

  1. Posouzení žádosti o dotaci bude probíhat OK MMB a Radou města Brna. OK MMB bude posouzena formální stránka každé žádosti z hlediska splnění veškerých požadovaných náležitostí a úplnosti požadovaných příloh, následně Rada města Brna projedná poskytnutí dotace. Dotace se bude poskytovat v požadované výši dle požadavku a doložených nákladů žadatele a s ohledem na maximální hranici 50 tis. Kč do vyčerpání prostředků nebo žádostí.
  1. Posuzování žádostí bude probíhat průběžně dle data doručení, stejně jako jejich projednání v Radě města Brna.

Nezapomeňte se vyjádřit také k Návratné finanční výpomoci v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19.

IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

V úterý 15. 10. 2019 se uskutečnilo v pořadí deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu v objektu bývalé káznice na Bratislavské ulici. Stěžejním tématem devátého setkání byl především objekt samotné káznice – respektive jeho plánované využití v dalších letech, i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028 a také na záměr Kreativního centra Brno. Setkání se v hojném počtu zúčastnili jak představitelé kulturní a politické scény, tak i angažovaná veřejnost a v neposlední řadě také odborníci na projekt revitalizace káznice.

Ještě před započetím kulturního parlamentu proběhlo na prvním dvoře káznice uvítací setkání všech zúčastněných, při kterém byla současně zahájena konference Faktor K. – tedy vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici. O několik slov s hosty se postupně podělili radní pro kulturu a památkovou péči Marek Fišer, ředitelka TICu Jana Janulíková a v neposlední řadě také scénárista a režisér Pavel Strašák. Návštěvníkům postupně představili jak projekt káznice, tak i jednotlivé osobnosti stojící v pozadí celého návrhu její revitalizace, a velmi obratně tak přítomné uvedli v historii objektu i celkový novodobý koncept obnovy káznice. Následovala komentovaná prohlídka prostor, při které měli všichni přítomní možnost si vyslechnout odborný komentář architektů z ateliéru KAVA, kteřížto vyhráli se svým projektem soutěž na návrh podoby Kreativního centra Brno.

Poté se už všichni přesunuli z nádvoří do Robotárny – jedné z místností bývalé káznice, fungující coby společenská místnost, kde se odehrálo IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu s tímto obsahem:

S prvním příspěvkem vystoupila specialistka podpory kreativních odvětví a hlavní tvář projektu Kreativní centrum Brno Tereza Chrástová. Ta se úspěšně snažila všem přítomným přiblížit projekt Kreativního centra v bývalé káznici. Seznámila nás s historií projektu, jeho vývojem i současným stavem. Neopomenula také zmínit překážky, které se objevují na cestě za vysněným Kreativním centrem, jakož i sporné body rozdílných pohledů na projekt revitalizace káznice. Závěrem představila publiku i několik podobných zahraničních projektů, které slavily ve svých lokacích úspěch.

Prezentace Terezy Chrástové k dispozici zde.

Následně se před publikum postavil vážený zahraniční host Sjoerd Bootsma, který v minulosti působil coby umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury („EHMK“) v Leeuwarden-Fryslan („LF“) 2018. V současnosti působí jako umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Pan Bootsma představil stěžejní projekt, jenž velkou měrou přispěl k úspěchu při snaze o získání titulu EHMK pro Leeuwarden, a který toho má mnoho společného s projektem Kreativního centra v prostorách bývalé káznice. Vykreslil tak všem zúčastněným na příkladu bývalé věznice Blokhuispoort, jak se dá prostor, který už nemůže sloužit svému účelu, přestavět na kulturní centrum plné knihoven, kavárniček, ateliérů a obecně prostor pro setkávání lidí a stimulaci jejich kreativního zrna. Nemalá podobnost obou projektů tak dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt Kreativního centra v budoucnu čelit.

Prezentace Sjoerda Bootsmana k dispozici zde.

Po krátké pauze, která byla vyplněna dotazy publika na přednesená témata a diskuzí na téma revitalizace opuštěných objektů s pohnutou historií, se jako další prezentující představil novinář, scenárista a spisovatel Luděk Navara. Na BKP vystupoval především jako spoluzakladatel občanského sdružení Paměť. Ve své prezentaci se zaměřil na historickou a pietní hodnotu káznice. Jeho cílem bylo především představit káznici coby místo závažné minulosti, které je potřeba zachovat, neboť tímto způsobem může sloužit památce lidí zde vězněných a usmrcených. Nadto pak také působí jakožto věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. I proto by tak káznice z tohoto pohledu měla přinášet užitek novým generacím, které se tímto způsobem mohou lépe informovat ohledně historie a mohou tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu. Prezentace pana Navary také v neposlední řadě poukázala na varovné případy, kdy podobně historicky významné lokality byly opomenuty a došlo k jejich znehodnocení, případně též k úplné devastaci.

Prezentace Luďka Navary k dispozici zde.

Jako poslední vystoupil Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K. Jeho záměrem bylo představit káznici jako živoucí objekt, který je středobodem zájmu různých skupin, umělců, veřejnosti i politické reprezentace a dalších, a který jako takový vyžaduje koncept pro určitou míru integrace a spolupráce na současném i budoucím dění v káznici.

Prezentace Pavla Strašáka k dispozici zde.

Posléze se na závěr kulturního parlamentu konala interaktivní dílna – workshop na téma: „Káznice jako prostor spolupráce.“ Pod vedením odborníka Radka Drnovského a za přispění aktivních facilitátorů měli přítomní hosté po rozdělení do menších pracovních skupinek možnost rozpoutat kreativní debatu a vysokofrekvenční brainstorming na předem připravené dotazy, zahrnující potenciální spolupráci jednotlivých subjektů na projektu káznice nebo samotné dění v káznici, a tomu přidružené vyvstávající otázky.

Zpracování podnětů, připomínek a výsledků kreativní dílny naleznete zde.

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu, přednášejícím i posluchačům.

Jubilejní X. setkání BKP se uskuteční v jarních měsících roku 2020 a jeho hlavním tématem bude kultura ve veřejném prostoru.

Videozáznam dostupný zde.

IX. kulturní parlament na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 15. 10. 2019 od 15:00 do 19:30 hodin v bývalé káznici na Cejlu/Bratislavské, vchod Bratislavská 68. Tématem setkání bude prostor bývalé káznice na Cejlu a její využití v dalších letech s ohledem na záměr Kreativního centra Brno.

Program

14:30 – 16:00   Registrace

15:00 – 15:45      komentovaná prohlídka objektu (provádí Ateliér KAVA, autor vítězného návrhu architektonické soutěže na návrh Kreativního centra Brno) – nutná registrace

první dvůr

16:00 – 16:15   Zahájení konference Faktor K. (vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici)

Marek Fišer, radní pro oblast kultury a památkové péče statutárního města Brna

Jana Janulíková, ředitelka TIC BRNO, příspěvková organizace

Pavel Strašák, režisér, Tripitaka, Barvy brněnského Bronxu

robotárna

16:15 – 16:35       Kreativní centrum Brno: geneze projektu

Tereza Chrástová, specialistka podpory kreativních odvětví, Kreativní Brno, Odbor strategického rozvoje a spolupráce MMB

16:35 – 16:55       Blokhuispoort v Leeuwardenu (NL) – jak se z vězení kreativní centrum stalo

Sjoerd Bootsma (NL), umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury Leeuwarden 2018

16:55 – 17:15       Diskuze s publikem

17:15 – 17:30      Věznice Cejl jako pietní místo obětí komunistické totality v kontextu evropských a domácích míst paměti.

Luděk Navara, Občanské sdružení PAMĚŤ

17:30 – 17:45      Káznice žije – koncept pro integraci a spolupráci na současném i budoucím dění v káznici

Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K.

David Oplatek, vedoucí komunitní pracovník, Barvy brněnského Bronxu

17:45 – 18:15      Přestávka

18:15 – 19:30      Káznice jako prostor spolupráce – interaktivní dílna

Workshop, facilituje Radek Drnovský (edutica.cz)

19:30 – 21:00      Prostor pro neformální diskusi, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno. Účast na setkání potvrďte do 11. 10. 2019 vyplněním krátkého on-line formuláře zde: https://forms.gle/v52SXcU4vx7S6LJp6 V případě jakýchkoliv dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

Prezentující

Tereza Chrástová Absolventka Gymnázia Brno-Řečkovice a Filosofické fakulty MU. Několik let studovala a pracovala na University of Glasgow ve Skotsku. Na MMB se stará o rozvoj  a podporu kreativních firem a projektů (Facebook stránka Kreativní Brno). Pracovala v redakční radě časopisu Smart Cities, spoluzaložila Brno Expat Centrum, podílí se na tvorbě Strategie Ministerstva kultury ČR pro rozvoj kreativních odvětví. Od roku 2009 se snaží pozitivně oživit historicky cenný objekt na Bratislavské 68 a realizovat v něm tzv. Kreativní centrum Brno.

Sjoerd Bootsma působí jako umělecký ředitel LF2028, nástupnické organizace Evropského hlavního města kultury Leeuwarden-Fryslân 2018. Od roku 2011 byl součástí týmu, který připravoval kandidaturu, následně se stal uměleckým ředitelem celého programu. Spolu s dalšími kolegy a dobrovolníky sídlili v opuštěném městském vězení, kde také založili několik kulturních festivalů a dalších iniciativ jako například festival „Vítejte na Vesnici“ (Welcome to The Village), který nedávno obdržel evropskou cenu za svůj výjimečný program a význam pro místní a evropské spolupráce. Sjoerd je veskrze šťastným praktivistou.

Luděk Navara je novinář, scenárista a spisovatel literatury faktu, spolupracuje především s Českou televizí a deníkem Aktuálně.cz. Zabývá se mimo jiné zločiny komunismu a nacismu. Je autorem knih Smrt si říká Tutter, Nacistický vrah ve službách StB a tří svazků Příběhů železné opony, které se staly předlohou pro stejnojmenný televizní seriál. Společně s Miroslavem Kasáčkem napsal také několik knih o třetím odboji a komunistických represích v padesátých letech (Mlynáři od Babic, Příběhy třetího odboje, Volavčí sítě, biografická publikace Na útěku. Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse). Je nositelem novinářské Ceny Karla Havlíčka Borovského, Ceny Antonína Švehly, stříbrné Svatovojtěšské medaile a Ceny města Brna.

Pavel Strašák je psycholog, divadelní režisér, organizátor, dramaturg kulturních akcí, který žije s rodinou na Bratislavské. Spolupracuje se spolkem Tripitaka, který v káznici sídlí, a vede divadelní sekci projektu Barvy brněnského Bronxu. Spoluzaložil festival Ghettofest. V káznici realizoval s herci z brněnských divadel site specific představení Kafkova Procesu a inscenaci Tvůj Jan inspirovanou životem a dílem J. Zahradníčka. Jako psycholog spolupracuje mj. s katedrou psychologie a psychosomatiky LFMU, kde rozvinul a lektoruje program simulační výuky, ve kterém herci hrají medikům a lékařům náročné komunikační situace.

David Oplatek je vedoucí komunitní pracovník v projektu Barvy brněnského Bronxu, který se pomocí komunitní práce snaží vytvořit v Zábrdovicích otevřené a svébytné sousedství, místo, kde se lidé navzájem znají a kde se dobře žije. Přesvědčuje místní, že mohou ovlivnit své okolí a to, jak se jim zde bude žít. V prostorách bývalé Káznice vede komunitní centrum, kde je prostor pro divadelní, taneční, hudební, výtvarné a spolkové aktivity. Spolupořádá festival Ghettofest a řadu dalších pravidelných slavností a kulturních akcí.