Tato tematická oblast shrnuje potenciály a problémy na hranici mezi kulturou, kreativními odvětvími a vzděláváním. Množství a kvalita nabízeného vzdělávání je jeden z charakteristických rysů Brna. Výchozím bodem je vybudovaná silná základna vzdělávacích institucí zaměřených na kulturní a kreativní odvětví na všech vzdělávacích stupních, která poskytuje obyvatelům Brna kvalitní a pestrou nabídku oborového vzdělávání. Vysoko nadprůměrné je potom zastoupení vysokých škol, jejichž absolventi jsou uplatitelní v rámci kulturních a kreativních odvětví (viz Tabulka č. 2). Na druhé straně jako strategicky významné byly detekovány problémy se slabými znalostmi absolventů některých oborů (např. v oblasti managementu, finančního řízení, sebeprezentace apod.), nedostatečná spolupráce a komunikace, jak v rámci akademické sféry, tak i s budoucími potenciálními zaměstnavateli a subjekty kulturní a kreativní scény a omezené možnosti spolupráce s městem. Důraz byl kladen na využívání moderních přístupů ve výuce, možnosti multižánrového propojování a mezioborové spolupráce, zkvalitnění podmínek stáží studentů.
Pozn: Vzdělávání publika je řešeno v tematické oblasti Publikum.
Potenciál 4: Silný, pestrý, na inovace orientovaný vzdělávací sektor s výrazným zastoupením uměleckých a kreativních oborů
- 13 vysokých škol, výzkumná a inovační centra
- Silný inovační potenciál zejména v IT a technologiích
- Silné sociální, humanitní obory
- Silné umělecké a kreativní obory
- Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Vysoké učení technické nabízející vysokoškolské vzdělání v uměleckých a kreativních odvětvích
- 17 středních škol se 70 obory a 4 vyšší odborné školy vyučující v kulturních a kreativních oborech*
- 20 základních uměleckých škol
*Zdroj: Mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně, JIC 2014.
Z pohledu kulturních a kreativních odvětví jde o možnosti spolupráce se silnými obory z oblasti IT technologií i humanitních či sociálních věd, které jsou silně inovativně orientované, mají vybudovanou mezinárodní prestiž atd., o produkci absolventů v oborech uplatňujících se v kreativních odvětvích a silné zastoupení samotného uměleckého vzdělávání pokrývající v podstatě všechny umělecké obory.
S vysokou kvantitou vysokoškolského vzdělávání souvisí i fakt, že pro velkou většinu (81 %) obyvatel Brna je otázka kvalitního a dostupného vzdělávání ve městě Brně důležitou oblastí a hodnotí přítomnost vysokých škol a univerzit jako prospěšné. (Graf 3).
Vzdělávání v uměleckých oborech zabezpečuje na nejnižším stupni síť (ve světe unikátní) základních uměleckých škol, kterých je v Brně 20. Navazuje na ni 17 středních a vyšších odborných škol s kulturními a kreativními obory a poté řada oborů vysokoškolského vzdělání (viz Tabulka 3).
Graf č. 4: Hodnocení přítomnosti vysokých škol a univerzit v Brně
Znění otázky: Jak hodnotíte přítomnost vysokých škol a univerzit v Brně pro město a jeho obyvatele? Je: (q37), v %, N = 1230, obyvatelé Brna
Zdroj: Jaké chcete Brno, 2016.
Tabulka 3: Vysoké školy s obory uplatňujícími se v kultuře a kreativních odvětvích
| Odvětví | Fakulty VŠ s vhodnými obory |
| Architektura |
|
| Literatura |
|
| Reklama | neexistuje přímé vzdělávání v Brně, pracovníci se rekrutují z celé škály fakult včetně:
|
| Výtvarné umění a trh s uměním |
|
| Hudba |
|
| Design |
|
| Film a video |
|
| Scénická umění |
|
| Rozhlas a televize |
|
| Videohry a hry | neexistuje přímo obor napříč ČR, ale fakulty ze kterých se vývojáři videoher často rekrutují jsou následující:
|
| Střední a vyšší odborné školy | |
| Střední odborné učiliště tradičních řemesel a Vyšší odborná škola, spol. s r.o. | Umělecké obory (Design interiéru, Design starého umění – starožitník, Uměleckořemeslné zpracování kamene, Umělecký keramik, Umělecký kovář a zámečník, pasíř, Umělecký truhlář a řezbá, Vlásenkář a maskér) |
| Konzervatoř Brno, příspěvková organizace | Šestileté vyšší odborné vzdělání v oborech Hudba, Zpěv a Dramatické umění |
| Taneční konzervatoř, příspěvková organizace | Osmileté souběžné odborné a všeobecné vzdělání |
| Střední škola grafická, příspěvková organizace | Obory Polygrafie, Obalová technika, Reprodukční grafik pro média, Tiskař na polygrafických strojích a Technik dokončovacího zpracování tiskovin. Tyto obory jsou realizovány jako čtyřleté |
| Střední škola uměleckomanažerská, s.r.o | Multimediální tvorba |
| Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola Brno, příspěvková organizace | Malířství, lustrace, Fotografie, Nová média, Design oděvu, Ekotextil design, Motion design, Grafický design, Produktový design, Design interiéru, Design interiéru a textilu, Obchodní podnikání a propagace |
Problém 6: Nízká či špatně profilovaná kvalifikace u absolventů některých oborů kulturních a kreativních odvětví, chybějící mezioborové znalosti
- Nepřipravenost mladých umělců na vlastní propagaci a marketing (nedostatečná příprava ve škole i vlastní pasivita)
- Obecná kvalita absolventů v oblasti kultury vnímaná jako nízká
- Slabá znalost manažerských dovedností, finančního řízení, autorského práva u absolventů
- Často nedostatečné dovednosti/znalosti resp. špatná úroveň i v základních oborech studia/uplatnění
- Slabá jazyková vybavenost absolventů
- Nízké povědomí o tematice interkulturního dialogu a diverzity managementu
- Nízká otevřenost škol akceptovat a učit nejnovější mezinárodní trendy
- Nedostatečná propojenost teoretických a praktických VŠ oborů
- Častá neschopnost kulturního sektoru definovat potřebný profil absolventa u jednotlivých profesí
- Neschopnost podfinancovaného kulturního sektoru ohodnotit kvalitní lidi (hledá se “Ferda Mravenec” za nízkou mzdu)
Často zmiňovanými chybějícími či nedostatečnými znalostmi u absolventů jsou z pohledu zaměstnavatelů v kulturních a kreativních průmyslech uváděny: nedostatečná schopnost sebeprezentace, slabé marketingové dovednosti, nedostatek propojenosti teoretických a praktických oborů, chybí znalosti z finančního řízení a autorského práva, chybějící praxe a špatná jazyková úroveň (ať už v rodném, či cizím jazyce).
Zástupci vzdělávacích institucí naopak akcentují častou neschopnost odvětví definovat, jaké schopnosti, dovednosti a znalosti má absolvent konkrétního oboru mít. Šikovné lidi pak podfinancovaný kulturní sektor neumí zaplatit a tedy ani motivovat ke studiu daného oboru. Motivace pro profese/profilové schopnosti se navíc vytváří v rámci práce s publikem na ZŠ a SŠ (zmíněno v částech Publikum a Dostupnost).
Problém 7: Nedostatečná spolupráce škol a praxe
- Slabá spolupráce vzdělávacích institucí (všech stupňů) a kulturních institucí, resp. subjektů kreativních odvětví
- Málo a nekvalitní praxe během studia (v kulturních i kreativních odvětvích)
- Nedostatek zahraničních praxí
- Absence kvalitní supervize během praxí
Jako nedostatečná je hodnocena spolupráce mezi školami a institucemi z praxe, neexistuje pro ni žádná formalizovaná platforma ani subjekt, který by ji zajišťoval. Nefungují dobře praxe během studia ani koordinace obsahu vzdělávání a slaďování potřeb praxe a nabídky vzdělávacích institucí. Existují zde sice příklady dobré praxe (studentská produkce festivalu Encounter, Orchestrální akademie a Manažerská akademie Filharmonie Brno apod.) obecně je ale oblast vnímána za velmi podceněnou. Výsledek má zásadní vliv na uplatnitelnost absolventů v oboru.
Problém 8: Nedostatečné kompetence stávajících pracovníků, nedostatečné celoživotní vzdělávání
- Specifické nedostatky v jednotlivých oborech
- Obecně artikulovaný nedostatek jazykových kompetencí, soft skills, kompetencí v oblasti řízení, managementu, marketingu apod.
- Málo specialistů (obzvláště kvalitních) uvnitř některých oborů (např. specialisté v architektuře, editoři v literatuře, některé filmařské profese, kreativci v reklamě, zvukaři, osvětlovači atd.)
- Nedostatek autorů (kvalitních zvlášť) v některých oborech (literatura)
- Absence podporovaného systému celoživotního vzdělávání
- Absence systematické aktivity města v této oblasti
- Nedostatečná nabídka dalšího vzdělávání (v rozsahu i obsahu)
Zástupci kulturních a kreativních odvětví artikulovali nedostatky v profesních dovednostech, kompetencích a dalších aspektech u stávajících pracovníků (tedy nikoliv absolventů), některé obory si stěžují na nedostatek specialistů a jednotlivých profesí (architektura, literatura, film…) či nedostatek mladých autorů (literatura). Spojeným problémem je absence dostupného celoživotního vzdělávání v daných oborech, stejně jako absence podporovaného a ideálně městem iniciovaného systému celoživotního vzdělávání.