Závěry dotazníkového šetření dopadů COVID-19 na kulturní a kreativní odvětví v Brně

Online dotazníkové šetření Odboru kultury Magistrátu města Brna bylo uskutečněno v termínu 18. – 22. 3. 2020. Osloveni byli žadatelé a příjemci dotace, zároveň byl dotazník také propagován u nezávislé kulturní a kreativní scény plošně na sociálních sítí a kulturně zaměřených platformách. Dotazník byl vytvořen za účelem efektivního vyhodnocení dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků na úrovni města Brna.

Respondenti

Celkem se zúčastnilo 135 respondentů, kteří dotazník vyplnili, další reagovali alespoň dílčím emailovým sdělením. Všem zúčastněním velice děkujeme za spolupráci a pomoc s mapováním aktuální situace!

Respondenti byli strukturováni do odvětví v souladu s dotačními programy Odboru kultury do 10 oblastí. Poměr zástupců těchto oblastí je vyjádřen v následujícím grafu.

Graf č. 1. Struktura a poměr respondentů

Naprostá většina respondentů (87 %) se vyjadřovala za organizaci, v menší míře odpověděli také individuální umělci (13 %).

Celková měsíční ztráta

Celková zjištěná ztráta nezřizovaného sektoru v Brna za 30 dní činí 25 824 939 Kč. Nejvíce postiženými jsou v tuto chvíli dle výsledku šetření oblasti hudebních klubů, hudby a literatury, které hlásí největší prozatímní ztrátu. Část respondentů (13 %) ztrátu nebylo s to vyčíslit z důvodu přetrvávajících protiepidemiologických opatření. Každý měsíc je pro rozložení umělecké činnosti specifický, takže je podstatné, zda se opatření dotknou nastávající sezóny či skončí začátkem dubna. Část respondentů zatím ztrátu nemá (36, tj. 27 %), nebo je pro ně tato otázka irelevantní z důvodu např. uskutečnění hlavní činnosti až na podzim.

Tab. č. 1 Třicetidenní ztráta zřizovaného a nezávislého sektoru

Obdobně strukturovaný průzkum proběhl i mezi kulturními příspěvkovými organizacemi města Brna. Příspěvkové organizace vyčíslují celkovou ztrátu za 30 dní na 22 947 900 Kč. Nejvíce finančně postižená jsou zřizovaná divadla, jejichž ztráty činí takřka 80 % z celkové uvedené částky. Stejně jako u nezřizovaných organizací další největší ztráty vykazuje hudební sektor zastoupený Filharmonií Brno.

Graf č. 2 Celková ztráta ztráta zřizovaného a nezávislého sektoru k 22. 3. 2020

Vyčíslení třicetidenní ztráty

Největší podíl respondentů z nezřizované scény uvádí měsíční ztrátu 30 000 Kč. Průměrná uváděná měsíční ztráta činí 224 560 Kč, medián ztráty 15 000 Kč. Je to z důvodu vysokých krajních hodnot, kdy některé organizace vyčíslily svou ztrátu v rozmezí sta tisíc až milionu Kč.

Sumu třicetidenní (březnové) ztráty bylo schopno určit 60 % respondentů. 27 % odpovídajících uvedlo, že nemají v tuto chvíli ztrátu a 13 % respondentů nedokázalo ztrátu vyčíslit.

Finanční rezervy

V dotazníku jsme se respondentů dotazovaly také na jejich úspory, které jim umožní přečkat současnou situaci bez nutnosti ukončit činnost. Respondenti byli požádáni, aby uvedli, jakou dobu jsou schopni pokrýt z těchto rezerv nezbytné výdaje ve chvíli, kdy nemají ze své umělecké činnosti příjem.

Na tuto otázku odpovědělo 85 % respondentů. Zbylých 15 % neodpovědělo či je tato otázka v jejich případě irelevantní. Třináct procent z těch respondentů, kteří odpověděli, uvedlo, že nedisponuje žádnou rezervou. Méně než 30 dní vyžije 6 % respondentů. Dalších 16 % má finanční prostředky, které pokryjí následných 30 dní.  Celkem má rezervu menší než na 30 dní vč. 22 % respondentů, na 60 dní 11 % respondentů, 90 dní 13 % respondentů, na 120 dní 11 % respondentů a 180 dní 12 % respondentů. Své roční výdaje pokryje z rezerv 7 % respondentů.

Počet kriticky ohrožených subjektů tak závisí zejména na délce trvání opatření, rychlosti návratu kondice kulturní scény a případné finanční pomoci ze strany státu a samosprávy.

Graf č. 3 Poměr počtu respondentů a velikost jejich rezervy zobrazené ve dnech

Samostatně činných umělců se výpadek příjmu dotýká velice úzce. Z celkového počtu 12 respondentů, kteří uvedli svou finanční rezervu, 8 % deklarovalo, že jejich rezerva pokryje 6měsíční výpadek příjmu, 25 % že jejich rezerva pokryje dokonce roční ztrátu, 17 % vyčíslilo svou rezervu na 3 měsíce, 33 % respondentů má rezervu, která jim bude stačit od týdne do tří měsíců a 17 % respondentů uvedlo, že nemá žádnou rezervu.

Nájemné

Pouhá 3 % subjektů jsou majiteli objektů, které využívají ke své umělecké činnosti a mohou tak odbourat značnou část nákladů oproti nájemcům. Těch je mezi respondenti převažující většina. Přes 42 % provozuje svou činnost v prostorách, jejichž majitelem je soukromý subjekt, 8 % v prostorách škol a 16 % v prostorách pronajatých od města. Část respondentů uvedla, že je pronajímatelem jiný subjekt či se jejich činnosti paušální platba nájmů netýká a platí úhradu za představení apod.

Částku nájmu vyčíslilo celkem 103 respondentů, z nichž 72 uvádí nějaký měsíční nájem. Nájemné se pohybuje od částky 200 Kč do 250 000 Kč. Medián měsíčního nájmu činí 5 000 Kč, průměrný nájem pak 22 500 Kč. Částku 50 000 Kč a více platí za nájem 12 respondentů.

Průměrný nejvyšší nájem uvádějí respondenti mimo stanovené umělecké oblasti (odvětví: jiné) následováni audiovizí a respondenty z oblasti hudebních klubů a literatury. Jedná se o menší počet několika případů s vysokými nájmy v málo zastoupených odvětví v dotazníku.

Zaměstnanci

Respondenti celkem zaměstnávají 669 stálých zaměstnanců. Naprostá většina těchto pracovníků je zaměstnávána organizacemi (663 zaměstnanců) a pouze 6 zaměstnávají individuální umělci.

Ti respondenti, kteří uvedli, že nezaměstnávají žádné zaměstnance, zároveň upozorňují, že namísto zaměstnanců využívají externisty. Nelze tedy jednoznačně říci, že nemají pro svou činnost nutné výdaje spojené s dalšími spolupracovníky.

Nejvíce stálých zaměstnanců zaměstnávají respondenti z odvětví kulturně vzdělávací a zájmové činnosti (289 osob, 43 % zaměstnanců), hudby (196 osob, 29 % zaměstnanců) a hudebních klubů (73 osob, 11 % zaměstnanců).

Graf č. 4 Počet stálých zaměstnanců dle odvětví KKO

Rizika spojená s krizovou situací

Respondentů jsme se tázali, jaká rizika se současnou situací spojená vnímají jako zásadní pro svou další uměleckou činnost. Respondenti mohli uvést vícero odpovědí. Uvedené procento se proto vztahuje k četnosti klíčového pojmu.

Nejvíce zmiňovali obavu spojenou s výpadkem příjmu (22 % odpovědí) a s neuskutečněním jejich projektu (21 % odpovědí), ať již šlo o nasmlouvané koncerty, zájezdy divadel či festivaly všeho druhu. Dále vnímali jako vysoké riziko posunutí realizace projektu (10 % odpovědí) a přetrvávající nízká návštěvnost z důvodu obav o infikování se COVID-19 či kvůli nutnosti publika spořit (15 % odpovědí). S tím je také spojena obava respondentů, že ochromení kulturního života bude dlouhodobějšího charakteru (6 % odpovědí).

Jedno z opakujících se témat, které respondenti řeší, je vyplácení schválených dotací (8 %). Vyjadřují obavu, zda jim bude dotace vyplacena či uznáno vyúčtování i v případě změny termínu konání, změn v rozpočtu akce, v případě nekonání akce v důsledku mimořádných opatření, ačkoli s nimi již měli spojené výdaje apod.

Většina respondenty vyjádřených rizik se vztahuje k nejistotě s trváním současné situace, v jejímž důsledku nemohou probíhat nácviky (6 % odpovědí), takže hrozí, že hudební tělesa nebudou sladěna jako dosud, herecká uskupení nebudou mít dostatečně připraveny premiéry, k nimž se zavázala, či že dojde ke ztrátě kontinuity činnosti a kontaktu s publikem (3 %). Část respondentů také zmiňuje riziko odchodu spolupracovníků z umělecké oblasti z důvodu nutnosti hledat obživu v jiném odvětví (3 %).

Individuální umělci ve svých odpovědích akcentovali stejná témata, jako organizace: nerealizace projektu (33 % odpovědí), výpadek příjmu (20 % odpovědí), nízká návštěvnost (13 % odpovědí), posunutí realizace (8 % odpovědí), nemožnost nácviků, ochromení kulturní oblasti , onemocnění účinkujících, trvání krizového stavu, výplata dotací, ztráta prostor (každý 4 % odpovědí).

Ukončení činnosti a zánik vnímá jako primární riziko v tuto chvíli 6 respondentů.

Takřka třetina respondentů (28 %) nedokázala jasně vyjádřit konkrétní rizika, která pro ně ze stávající situaci plynou. Jako důvod uvádějí, že v tuto chvíli se jejich činnosti opatření nedotýká či je nedokáží pojmenovat vzhledem k trvání mimořádného opatření.

Graf č. 5 Rizika spojená s krizovou situací

Činěná opatření

V souvislosti se zmiňovanými riziky byli respondenti dotazováni také na návazná opatření, která činí.

Nejčastější opatření, která respondenti deklarovali, byla pozastavení umělecké činnosti (22 % odpovědí) a snižování nákladů (18 % odpovědí). Dále uváděli, že posunují realizaci projektu (11 % odpovědí) a snaží se o přesun alespoň části činnosti do online prostoru (9 % odpovědí) a využití home office (7 % odpovědí). V 8 % odpovědí respondenti přiznali, že zrušili nejméně část plánovaných aktivit. V menší míře se objevují opatření jako nevyplácení mezd nebo jejich pokrácení, výpověď smluv, pozastavení investic či vyčkávání a mapování situace.

Graf č. 6 Opatření činěná respondenty v souvislosti s vyjmenovanými riziky

Podpůrná opatření

Dotazovaní měli uvést vnější opatření, která by jim v této situaci pomohla. Nejvíce respondenti uváděli, že by jim pomohla finanční pomoc (17 % odpovědí), v závěsu za ní pak vstřícnost u vyúčtování dotací (14 % odpovědí), daňové úlevy (7 % odpovědí) a odpuštění nájmu (6 % odpovědí). V pěti procentech odpovědí respondenti zmiňovali, že by jim pomohla finanční kompenzace, lepší komunikace ohledně dalšího vývoje a případná propagace jejich aktivit. Ve třech procentech uváděli, že by uvítali bezúročnou půjčku, rozvolnění dotačního projektu až do roku 2021 nebo možnost využít schválenou dotaci na jiný účel či alespoň uznání nákladů na projekt nekonaný v důsledku mimořádných opatření. Respondenti uvedli také kreativní návrhy plošných podpůrných opatření, mezi než patří také dočasné snížení DPH u vstupného na kulturní akce či jeho nulová sazba.

U 14 % odpovědí respondenti uváděli, že nejvíce by jim pomohl konec epidemie. Zároveň také chápou, že v této oblasti lze pouze dodržovat nařízení a vyčkávat.

Graf č. 7 Podpůrná opatření, která by respondentům pomohla

Závěr

Díky výsledkům dotazníku má Odbor kultury jasnější představu o současné situaci na brněnské kulturní a kreativní scéně a může tak lépe cílit opatření, která v současné době připravuje.