Spolupráce a propojování

V Brně působí široké spektrum subjektů, které vytváří bohatou rozmanitou nabídku kultury a kreativity nejen pro jeho rezidenty, ale také pro návštěvníky města. Při tak velkém počtu subjektů je zjevná potřeba vzájemné koordinace, spolupráce, propojování a sdílení. Zástupci kulturní a kreativní scény v této souvislosti zmiňovali obrovský potenciál Brna spočívající v kombinaci jeho bohaté a pestré scény, a zároveň poměrně kompaktní velikosti města, kde se nakonec všichni tak trochu znají. Propojování lidí, žánrů apod. je v takové konstelaci mnohem jednodušší. Brno je také svou polohou, kdy z tří okolních hlavních měst je možné být v Brně během několika málo hodin, doslova předurčeno k bohatému propojování se scénami v Praze i okolními zeměmi.


Na druhé straně je v této oblasti potřeba zmínit minimálně dva identifikované problémy. Prvním je pochopitelně samotný nedostatek platforem pro sdílení a spolupráci, uvnitř scény i mezi ní a městem. Druhým je konkurence Prahy a dalších měst vedoucí k odlivu šikovných a/či úspěšných lidí, nedostatku zakázek, vynechávání Brna na trasách turné světových interpretů apod. Třetí problémem je určitá izolovanost brněnské scény artikulovaná jako nedostatek importu i exportu kultury.

Potenciál 5: Propojování lidí, žánrů, odvětví, kultury a byznysu

  • V Brně se všichni známe
  • Spolupráce a sdílení mezi subjekty, spolupracující komunita tvůrců
  • Propojování žánrů a odvětví
  • Nezávislost, nezřizovanost, decentralizovanost, flexibilita, transparentnost a přehlednost scény
  • Možnosti pro propojování kultury a byznysu
  • Potenciál v Brně žijících cizinců a menšin

Souvisí to s velikostí Brna, kompaktností jeho centra a vysokým počtem lidí a subjektů aktivních v kultuře a kreativních odvětvích. V Brně se zkrátka všichni znají, potkávají se na koncertech, vernisážích či v kavárnách a všichni ve své profesi tak trochu tuší, kdo dělá co, jak a s kým spolupracuje. Navazují se více či méně spontánní spolupráce, vznikají projekty spojující různé žánry i odvětví a propojující umění a podnikatelské aktivity. Ačkoliv je tato oblast považována již nyní za silnou stránku Brna, je zde evidentně prostor pro další rozvoj. Ještě širší a aktivnější propojování a spolupráce je potenciálem pro vytváření nových neobvyklých projektů s ambicí překračovat hranice města i země. Potenciál k propojování nabízí také početné komunity cizinců a menšin žijících v Brně a jejich “skryté” kulturní dění.

Potenciál 6: Geografická poloha

  • Blízkost a dobré napojení významných kulturních center jako je Praha, Vídeň, Bratislava, Krakow
  • Blízkost dalších “kreativních” měst jako je Ostrava, Zlín, Uherské Hradiště, Napajedla, Jihlava, Olomouc, Trenčín atd.
  • Dostupnost turistům navštěvujícím širší okruh Střední Evropy

Brno je vzdáleno od tří okolních hlavních měst jen pár hodin cesty. Praha je přirozeným partnerem druhého největšího města republiky, Bratislava – byť oddělená státní hranicí – je jazykově i kulturně blízká jaksi automaticky a historické napojení na Vídeň se po čtyřicetileté nucené pauze pomalu obnovuje. Pro brněnské kulturní a kreativní odvětví je to potenciál pro vzájemnou spolupráci a propojování i šance napojit se na širší kulturně motivovaný či kulturou obohacený turismus, který se do značné míry Brnu dosud vyhýbá.

Problém 9: Absence platforem pro sdílení, propagaci a podporu

  • Absence koordinace, sdílení
  • Absence jednotného informačního systému
  • Absence nástrojů pro společnou prezentaci a marketing brněnských kulturních organizací
  • Nedostatek komunikace mezi kulturními institucemi navzájem i směrem k veřejnosti
  • Nedostatek komunikace a koordinace mezi městem a kulturní/kreativní scénou
  • Absence výrazné role / nekompetence města ve facilitaci spolupráce a propojování
  • Absence platformy pro koordinaci naplňování potřeb MŠ, ZŠ a SŠ z hlediska obsahu a potřeb vzdělávacích plánů s kulturní scénou (dramaturgie a marketing)
  • Nedořešený status, kompetence a struktura Brněnského kulturního parlamentu
  • Nemožnost cizinců a menšin participovat na tvorbě kulturní politiky města
  • Izolovanost uvnitř scény a neproniknutelnost pro nové subjekty (negativní efekty faktu, že “v Brně se všichni známe”)
  • Absence podpory odvětvových asociací

Brněnská kulturní a kreativní scéna pociťuje nedostatek koordinace, sdílení informací apod. Potýká se s řadou témat, jako je propagace, společné akce, koordinace termínů, nastavení grantového systému. Chybí adekvátní platforma jak uvnitř jednotlivých odvětví, tak pro celou scénu či pro koordinaci, komunikaci a sdílení mezi scénou a městskými orgány. Existuje a setkává se sice tzv. Brněnský kulturní parlament, ale stále mu chybí ustálená struktura, formalizace napojení na město, definování jeho role apod. Obecně pak chybí aktivní role města ve facilitaci (nebo outsorcování facilitace).

Fakt, že v Brně se všichni znají, identifikovaný v předchozích bodech jako potenciál, je vnímaný také jako riziko, kdy přílišná blízkost aktérů vede některé k izolaci a práci “na vlastním písečku”, nebo vytváří prostředí, do kterého jen těžko pronikají nové subjekty.

Problém 10: Konkurence Prahy a zahraničí (odchod talentů, nedostatek velkých zakázek…)

  • Centralizace obchodních aktivit do Prahy
  • Centralizace zásadních kulturních a státosprávních aktivit do Prahy
  • Zvyšující se centralizace mediálního trhu vč. veřejnoprávních médií (ČT a ČRo)
  • Omezený přístup ke kapitálu
  • Očekávání nižších cen
  • Odchod kvalitních pracovníků do Prahy a dále do zahraničí
  • Nízká návratnost těchto lidí

Brno jen velmi těžko konkuruje Praze a dalším metropolím. V obratu, množství nadnárodních institucí a firem, množství pracovních příležitostí atd. V Brně zadavatelé automaticky očekávají nižší náklady, ale stejný výkon. Tvůrci a kvalitní pracovníci odcházejí z Brna do Prahy i dalších evropských a světových měst za zkušenostmi. Kvůli vyššímu ohodnocení, lepším podmínkám pro práci, většímu množství obchodních příležitostí či lepšímu napojení na odborné kruhy se ale málokdy do Brna vracejí. Jejich úspěšné jméno či značka už zpravidla nejsou spojovány s Brnem a samotné brněnské scéně již kvalitu nezvyšují.

Problém 11: Izolovanost brněnské kulturní a kreativní scény

  • Nedostatek zahraničních hostujících tvůrců, slabý import pociťovaný v některých odvětvích
  • Na druhou stranu slabý zájem brněnského publika o kvalitní zahraniční produkce
  • Slabý export brněnské kultury
  • Nedostatečné propojení a spolupráce se zahraničím, s okolními centry jako jsou Vídeň, Bratislava, Budapešť, Krakov, s Českými centry
  • Nedostatečná prezentace Brna jako kulturního města (hudebního apod.)

Brnu se nedaří dostatečně lákat špičkové tvůrce, interprety, akce apod. Situace se bezpochyby liší v jednotlivých odvětvích a v posledních letech se stále zlepšuje, nicméně z úst odborné veřejnosti i publika zaznívá poptávka po energičtějším importu špičkového umění.  Podobná situace je v oblasti exportu brněnských tvůrců, značek i produktů. Město v tomto ohledu nedokáže využít potenciálu partnerských měst či členství v mezinárodních sítích a usnadňovat mobilitu. Přestože má město velmi dobrou geografickou polohu mezi Prahou, Vídní a Bratislavou, je zde evidentní poptávka po užším, dlouhodobějším a produktivnějším propojování se scénami v Praze i v zahraničí. Jako nedostatečný je vnímán počet brněnských rezidenčních programů přitahujících do města mladé zahraniční tvůrce stejně jako není dostatek zahraničních tvůrců, kteří by v Brně tvořili dlouhodoběji.