Renomé

Tato tématická oblast shrnuje potenciály a problémy týkající se prezentace Brna, brněnské kultury a kreativních odvětví. Město může stavět na již etablovaných jménech (akcí, souborů, tvůrců, institucí…), tradičních a ceněných oborech apod., které mají již dnes nadregionální renomé. Má také šanci úzce propojit kulturní a kreativní odvětví s marketingem města a oběma stranám propojení výrazně pomoci.

Mezi potenciály pro renomé brněnské kultury bylo identifikováno opět poměrně snadné napojení na okolní velká města, které je využitelné pro nalákání návštěvníků.

Naopak mezi problémy vystupují v současnosti slabý mediální ohlas brněnské kultury a kreativních odvětví v celostátních i zahraničních médiích a značná nepřehlednost brněnské kulturní nabídky.

Potenciál 7: Nadregionální renomé stávajících subjektů, akcí, odvětví apod.

  • Za hranicemi regionu vnímané a ceněné brněnské akce, subjekty, skupiny/soubory, jednotliví tvůrci či celá odvětví
  • Úspěšné produkty
  • Stálice i vycházející hvězdy
  • Možnost využít místních menšinových komunit, jejich kultury a kultury vznikající na hranicích mezi menšinovými a majoritní kulturou k vytvoření renomé otevřeného pestrého města
  • Potenciál Janáčkova kulturního centra pro renomé města

V Brně působí řada souborů, subjektů i jednotlivců, kteří svými aktivitami oslovují širší publikum i odbornou veřejnost za hranicemi regionu. Podobný ohlas má řada brněnských produktů či dokonce celých odvětví. Pro celý sektor jsou to vývozci, propagátoři brněnského kulturně-kreativního prostředí. Lákají pozornost k Brnu a vyváží jeho jméno za hranice. Potenciál a specifičnost brněnské scény se tak dostává do širší pozornosti nejen v Praze a dalších blízkých metropolích, ale i v dalších částech světa. Specifickým potenciálem v této oblasti bude nové Janáčkovo kulturní centrum.

Množství místních menšinových komunit, jejich kultura a případná masovější produkce vznikající na hranicích mezi menšinovými a majoritní kulturou jsou v tomto ohledu potenciálem k vytvoření renomé otevřeného pestrého města, dobrého příkladu v dnešní době stižené vyhrocenou diskusí o soužití různých kultur.

Potenciál 8: Získání titulů Kreativní město hudby (UNESCO) a Evropského hlavního město kultury

  • Brzké získání titulu Kreativní město hudby UNESCO
  • Získání titulu Evropské hlavní město kultury v roce 2028
  • Odpovídající příprava obou přihlášek a adekvátní realizace projektů jako potenciál pro ekonomiku i renomé města.

Ačkoliv se kulturní a kreativní scéna udržuje k oběma zmíněným titulům jistou ostražitost, akceptuje je jako možnost pro rozvoj samotného sektoru i celého města a zejména možnost využít titulů pro marketing města a jeho kultury. Podmínkou nicméně je kvalitní naplánování přípravných fází i samotné realizace konkrétních projektů, aby se předešlo nehospodárnosti, nesystematickým obřím investicím apod., jak se stalo v minulosti v mnoha městech s danými tituly.

Potenciál 9: Efektivní oboustranné propojení kultury a kreativních odvětví s marketingem města

  • Premisa: Kultura a město si mohou vzájemně výrazně pomoci v oboustranném posilování renomé
  • Úzké napojení straetgických dokumentů v kultuře, cestovním ruchu a marketingu
  • Úzké napojení managementu marketingu a kultury na úrovni města
  • Propojení s marketingem České republiky
  • Vyřešení efektivního marketingu kultury uvnitř města (vč. transparentního a dostupného sytému propagace v ulicích města)

Brněnská kultura a kreativní odvětví mohou výrazně pomoci propagaci samotného města za jeho hranicemi i za hranicemi země a naopak efektivní marketing podpořený i z úrovně města může pomoci brněnské kultuře. Strategické dokumenty v obou oblastech by měly být ve vzájemném souladu a management obou oblastí na úrovni města by měl být úzce propojen. S Programem rozvoje cestovního ruchu města Brna by mělo dojít k propojení v těchto prioritách: Priorita 1. –  Marketing a značka, Priorita 2. – Vyšší systematičnost spolupráce a vzájemné komunikace při řízení značky Brna, Priorita 3. – Podmínky rozvoje. Potenciálem je pochopitelně také vzájemné napojení zahraničního marketingu města a jeho kultury s marketingem České republiky.

Klíčová slova charakterizující Brno v oblasti cestovního ruchu

Zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu 2016 – 2020

Potenciál 10: Geografická poloha

  • Možnost využití stávajících přímých napojení na Prahu, Londýn, Eindhoven, Mnichov, Vídeň, Bratislavu atd.

Tento potenciál byl podrobněji rozveden v předchozí oblasti “Spolupráce a propojování”. Zde je jako potenciál zmíněn v souvislosti s možností relativně lehce do Brna přivézt návštěvníky kulturních akcí.

Problém 12: Slabý mediální ohlas a prezentace brněnské kultury v celostátních a zahraničních médiích

  • Neschopnost brněnských aktivit/subjektů proniknout do celostátních či zahraničních médií
  • Neschopnost města identifikovat top akce pro marketing města (na základě transparentních pravidel zahrnujících odborné hodnocení) a efektivně je využívat k oboustrannému posílení renomé
  • Splývání Brna z Prahou v zahraniční prezentaci
  • Oslabení brněnských studií České televize a Českého rozhlasu

V Brně nesídlí žádné celostátní či kulturní noviny. I přesto, že má Česká televize v Brně pobočku, tak regionální reportáže, především ty kulturní, se do celorepublikového vysílání většinou nedostanou, spíše se objevují v rámci speciálu zaměřeného pouze na kulturu, nebo v regionálních pořadech. To má dle zástupců kulturní a kreativní scény přímý vliv na klesající renomé města a opakovaně artikulují očekávání vůči politické reprezentaci, že bude v tomto ohledu s oběma institucemi jednat. Obecným trendem, netýkajícím se jen Brna, je rušení kulturních příloh, nízká kvalita recenzí a s tím spojený nedostatek kvalitních recenzentů a arbitrů. Město Brno naopak nemá jasně a transparentně nastavený výběr hlavních akcí, které by za adekvátní podpory mohlo využít k oboustrannému posilování značky Brna i značek vybraných top akcí. Brněnská kultura tak jen velmi obtížně získává mediální prostor mimo úzce zaměřená kulturní (zejm. internetová) média. Analogická situace panuje v případě zahraničních médií. Zde navíc Brno splývá z Prahou a celou ČR.

Navíc dle zástupců brněnských kulturních a kreativních odvětví platí obecná premisa, že dobře financovaná kvalitní scéna získá renomé sama a “vrátí” městu investice ve zvýšeném zájmu o město jako celek – viz kapitola Podmínky pro rozvoj kvality.

Problém 13: Nepřehlednost nabídky

  • Absence jednotného informačního zdroje o brněnské kultuře

Brněnská kultura je sice velmi pestrá, nicméně je velmi obtížné mít přehled o všech akcích, výstavách, koncertech apod. Neexistuje jeden informační zdroj, kde by občané i návštěvníci města získali informace o pokud možno veškeré kultuře. V tento moment jsou odkázáni na desítky, ne-li stovky facebookových stránek i klasických webových prezentací. Nadějné se v tomto smyslu zdá již rozběhnuté vylepšení portálu Go to Brno spravovaného Turistickým informačním centrem (www.gotobrno.cz).