Publikum

Pro management kultury a tedy i pro strategii města v oblasti kultury je zásadní oblast práce s publikem. V analytické části tvorby strategie byl identifikován jeden výrazný potenciál a jeden problém. Potenciálem je mladé, početné a v menšinových žánrech relativně náročné publikum. Problémem je naopak nedostatečný přehled o kvalitní kultuře a neochota jí vyhledávat v řadách většinové společnosti.

Potenciál: Mladé, početné, náročné a odvážné publikum

  • Brno jako studentské město (83 000 studentů na 400 000 obyvatel města)
  • 23,6 % vysokoškolsky vzdělaných obyvatel
  • Náročné a věrné publikum jednotlivýh subžánrů
  • Tvůrčí potenciál publika

Brněnské publikum je díky přítomnosti 13 vysokých škol velmi mladé, poměrně početné a v jednotlivých subžánrech také náročné a odvážné. Pro kulturu a kreativní odvětví to může znamenat vysokou poptávku po kultuře, tlak na kvalitu, inovaci a tvorbu trendů, ochotu experimentovat. Početná a stále se obnovující základna mladých vzdělaných lidí navíc umožňuje stále oslovovat nové publikum.

Věrné publikum mají v Brně vybudovány jak tradiční, tak alternativní žánry, existuje zde několik stálých spolků okolo etablovaných institucí (Klub přátel opery a baletu NdB, Spolek přátel hudby), mnoho dalších spontánně vzniká a zaniká, lidé se sdružují za účelem věnování se kulturním činnostem nebo provozují amatérské či poloprofesionální umění.

Problém: Nedostatečný přehled o kultuře, nízká vzdělanost široké veřejnosti v oblasti kultury

  • Široká veřejnost navštěvuje kulturu relativně málo, nemá dostatečný přehled, nevyhledává a nepožaduje kvalitu
  • Malý důraz na kvalitní kulturní vzdělávání na ZŠ a SŠ

Nejedná se pouze o problém Brna. Většinová společnost nemá příliš zájem o kvalitní a náročnou kulturu. Početná studentská komunita v Brně tento nedostatek mírně vyrovnává, přesto návštěvnosti nejsou takové, jaké by mohly být. Dokládá to i aktuální sociologické šetření (viz Graf č. 5). Dle něj například 43 % dotázaných obyvatel Brna nechodí nikdy do knihovny, 33 % nechodí nikdy na výstavy. Graf lze číst také opačně: pouze 35 % dotázaných chodí nejméně jednou za půl roku do divadla, 21 % na koncert, 17 % do muzea, 18 % na výstavy…

Zřejmě jde o efekt jednoho z problémů českého školství obecně. Málo prostoru a důrazu se klade na vzdělávání zaměřené na práci s informacemi, kritické myšlení či mediální gramotnost, které jsou důležitou podmínkou nejen pro vnímání kultury. Nedostatečné je i vzdělávání o kultuře samotné. Žáci a studenti nejsou schopni se patřičně orientovat v pestré nabídce, neumí rozeznat kvalitu, vyhledávat a požadovat ji.

V Brně existuje poměrně široká nabídka kulturních programů a pořadů pro děti, které školy a školská zařízení využívají, avšak neexistuje jednoduchý informační portál, který by učitelům umožňoval jednoduše vybírat z bohaté nabídky konkrétních akci. Město jako zřizovatel většiny MŠ a ZŠ má možnost ovlivnit, do jaké míry budou žáci a žákyně, studenti a studentky vedeni k rozvoji vědomostí a orientaci v kultuře (soutěže, podpora aktivní účasti na kultuře, podpora zážitkového a interaktivního vzdělávání, podpora propojování teorie a praxe atd.). Školy navíc většinou nemají vhodné (speciální) prostory pro kulturní a společenské akce.

Graf 5: Frekvence návštěv kulturních akcí a zařízení v Brně

Znění otázky: Jak často průměrně v Brně navštěvujete ….? (q47), v %, N = 1230, obyvatelé Brna

Zdroj: Jaké chcete Brno, 2016.