Podmínky pro rozvoj kvality

Brněnská kulturní a kreativní obec si vetkla do vize být v roce 2050 špičkovou, unikátní a mezinárodně uznávanou. Taková kvalita je závislá mimo jiné na podmínkách pro rozvoj odvětví. Z analýz vyplývá, že Brno má rozhodně na čem stavět. Má pestrou a širokou kulturní a kreativní scénu aktivní ve všech odvětvích, jsou zde silné instituce i tisíce malých a středních subjektů. Může ve většině odvětví navazovat na bohatou tradici včetně pro Brno specifického experimentátorství, inovátorství a nadhledu.

Na druhé straně ale analytické kroky ukázaly řadu problémů, které bude potřeba řešit, aby se brněnská scéna opravdu špičkovou mohla stát. Jde o nedostatečné a neadekvátně zacílené financování, obecně nevyužitý potenciál mnoha akcí, lidí či trendů, nekompetence města v oblasti managementu kultury, nedostupnost prostor pro tvorbu a prezentaci a nefunkční územní plánování.
Pozn.: Personální podmínky jsou zde řešeny pouze z pohledu finančního ohodnocení, výrazněji se jim pak věnuje další tematický celek “Kultura a vzdělávání”.

Potenciál 1: Množství nabídky i subjektů, silná institucionální základna, žánrová rozmanitost

  • Velké množství zavedených kulturních institucí, akcí, souborů
  • Vybudovaná silná institucionální infrastruktura (příspěvkové organizace města, Jihomoravského kraje a Ministerstva kultury ČR, soukromé instituce)
  • Více jak 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů v oblasti kultury a kreativních odvětví, 10 % všech ekonomických subjektů ve městě
  • Celková odhadovaná zaměstnanost v KKO je 20 779 osob, odhadovaný obrat subjektů KKO v Brně je okolo 24 038 mil. Kč
  • Žánrová rozmanitost všech KKO

Detailněji jsou celkové ukazatele za KKO, jednotlivé oblasti a jejich úspěchy i silné subjekty v rámci jednotlivých odvětví rozpracovány v Mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně z roku 2014. Zde tedy jen shrneme, že Brno má velmi pestrou, žánrově rozmanitou nabídku na poli kultury, silné velké instituce a početnou a pestrou nezřizovanou scénu. Má tedy o co pečovat a z čeho vybírat. Není potřeba nic stavět od začátku, jen brněnské scéně dodat “vítr do plachet”. Na rozdíl od jiných měst nemá Brno jasně dominantní oblast kulturních a kreativních odvětví. Mnohé z nich jsou na velmi vysoké úrovni, navzájem se propojují a doplňují. I s těmi menšími potom dohromady vytváří svébytnou mozaiku kultury a kreativity.

Základem páteřní infrastruktury jsou veřejné kulturní příspěvkové organizace:

Statutární město Brno

  • Národní divadlo Brno
  • Filharmonie Brno
  • Dům umění města Brna
  • Centrum experimentálního divadla (HaDivadlo, Divadlo Husa na provázku, Divadlo U stolu)
  • Městské divadlo Brno
  • Divadlo Radost
  • Knihovna Jiřího Mahena v Brně
  • Muzeum města Brna
  • Hvězdárna a planetárium Brno
  • Turistické informační centrum
  • Filmová kancelář Brno (vznik 2017, součást Turistického informačního centra)

Jihomoravský kraj

    • Ústav archeologické památkové péče Brno
    • (školy jsou uvedeny v kapitole Kultura a vzdělávání)

Ministerstvo kultury

    • Moravské zemské muzeum
    • Moravská galerie v Brně
    • Technické muzeum v Brně
    • Muzeum Romské kultury v Brně
    • Moravská zemská knihovna v Brně

Pozn.:  K 1. 1. 2017 nastaly dvě zásadní změny: Hvězdárna a planetárium Brno přechází z resortu kultury pod Oddělení spolupráce a rozvoje a naopak nově je odbor kultury odvětvovým odborem kulturní divize Turistického informačního centra.

Aktéři kulturní a kreativní scény se nicméně shodují, že by páteřní síť neměla být koncipována pouze jako souhrn příspěvkových organizací, ale měla by zahrnovat i další subjekty v podstatě ve všech odvětvích.
Bohatou nabídku vnímají také obyvatelé města. Dle nedávno provedeného výzkumu je celková míra spokojenosti s vybaveností města Brna pro kulturní a společenské vyžití vysoká. 91 % všech respondentů je s nabídkou a možnostmi v této oblasti spokojeno (67 % nicméně “spokojeno s výhradou”).  Obyvatelé Brna navíc uvádí právě dostatek kulturních a společenských akcí a dobré kulturní vyžití spontánně na prvním místě mezi výhodami života v Brně. Až v závěsu za nimi jsou udávány například nabídka pracovních příležitostí nebo relevantní blízkost a fungující a dostupná MHD. (Jaké chcete Brno, 2016).

Potenciál 2: Tradiční inovace s nadhledem

  • Tradice všech uměleckých a kreativních odvětví
  • Tradiční centrum uchovávání a rozvoje moravských tradic, lidových umění, folklorismu a kulturního dědictví
  • Přívlastek “nové” přiřknutý Brnu díky mimořádné modernistické progresi ve dvacátých a třicátých letech minulého století (Leoš Janáček, Erich Wolfgang Korngold, Pavel Haas, světová premiéra baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva, brněnský funkcionalismus, rozvoj masových médií, živá hudba v kavárnách a barech i divoké výstřelky brněnské pobočky skupiny Devětsil)
  • Tradičně experimentální hudební a divadelní scény
  • Silná literární tradice i současné eperimentální a/či satirické aktivity
  • Zmenšující se, přesto stále velký počet industriálních brownfields s nezaměnitelnou atmosférou
  • Propojování výtvarného umění a herního průmyslu
  • Výrazné aktivity v oblasti nových médií

Ačkoliv mají v podstatě všechny umělecké a kreativní obory v Brně silnou tradiční základnu, a zároveň je město přirozeným centrem uchovávání a rozvoje okolního lidového umění a tradic, brněnské kulturní a kreativní scény velmi silně tíhnou k experimentování s novými formami i obsahy a snaží se držet krok s posledním vývojem odvětví ve světě. Tradice a inovace nejenže v Brně umí žít vedle sebe, ony se synergicky propojují do celku, který dělá z inovace tradici. Celý tento mix je navíc okořeněn pro Brno typickým nadhledem, humorem a nadsázkou. Je to perfektní základ pro udržení a rozvoj unikátnosti brněnských kulturních a kreativních scén.

Potenciál 3: Kultura jako motor rozvoje / revitalizace

  • Ekonomický rozvoj města
  • Revitalizace brownfields a přes ní podpora ekonomického rozvoje města
  • Dočasně volné prostory
  • Veřejná prostranství
  • Kreativní centrum Brno a Janáčkovo kulturní centrum
  • Brno jako Kreativní město hudby UNESCO a Evropské hlavní město kultury (2028)

Tento potenciál je implicitně obsažen v celé analytické části strategie, nicméně na tomto místě je zapotřebí explicitně vyzdvihnout potenciál kultury coby nástroje, motoru rozvoje města. Kultura může výrazně pomoci ekonomickému růstu, ale také revitalizaci konkrétních území, objektů dlouhodobě či dočasně nevyužívaných, oživovat veřejná prostranství a zvyšovat tak kvalitu života ve městě apod. Specifickým potenciálem v tomto ohledu jsou projekty Kreativního centra Brno a Janáčkova kulturního centra jako významných zdrojů pro ekonomický rozvoj města i zvyšování jeho renomé. Janáčkovo kulturní centrum samozřejmě nabídne rozvoj samotné Filharmonii Brno a dalším aspektům brněnského kulturního života (viz další čísti analytického shrnutí). Podobně bude pro renomé města i jeho kulturní scénu přínosem, pokud získá prestižní tituly jako je Kreativní město hudby UNESCO, nebo Evropské hlavní město kultury.

Problém 1: Nevyváženost financí v kultuře, podfinancované organizace, nehospodárnost

  • Nevyhovující struktura dotačních programů (různé důvody a směry kritiky), nesystematičnost, nestrategičnost, absence evaluace efektu/dopadu
  • Málo prostředků v dotačních programech, nevyváženost prostředků pro zřizovanou a nezřizovanou scénu
  • Absence zásadnějšího kofinancování velkých příspěvkových organizací ze strany státu a kraje
  • Obtížné získávání kofinancujících zdrojů (nedostatečná filantropie, nedostatek dalších grantových zdrojů či nedostatečný přehled o nich)
  • Nedostatečné platové ohodnocení v rámci celého odvětví
  • Nedostatek lobbingu za posílení financování kultury jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru
  • Absence komplexního řešení financování kultury

Finanční otázka se táhla jako červená nit všemi jednáními Advokačních skupin, SWOT analýzami i rozhovory s jednotlivými zástupci KKO. Ačkoliv město na kulturu vydává téměř 9 % svého rozpočtu (v roce 2016 činily výdaje města Brna na kulturu 1 011 106 tis. Kč), přesto se dlouhodobě nedaří vyřešit základní problémy. I přes vysoká čísla rozpočtu je dle odvětví dlouhodobě podfinacováno. Proběhla transformace dotačních programů, ale stále je dle kritiky možné programy vylepšovat směrem k multižánrovosti, tematičnosti, podpoře začínajících subjektů a jednotlivců, zmenšování administrativní zátěže apod. Jako velký problém je vnímán nízký objem prostředků v dotačních programech, resp. nevyvážený poměr mezi prostředky plynoucími zřizovaným institucím a nezřizované scéně. S tím úzce souvisí často zmiňovaná potřeba “odlehčit” městskému rozpočtu zásadnějším zapojením státu a kraje do financování některých významných příspěvkových organizací. Z úst zástupců některých městských částí také zaznívá kritika nízkého objemu prostředků, které jim magistrát poskytuje na kulturu.

Jedním z hlavních problémů v oblasti finančních prostředků jsou nízké mzdy pracovníků v kultuře. Průměrné platy zaměstnanců příspěvkových organizací každoročně rostou, přesto se stále nacházejí pod průměrnou mzdou České republiky (viz Tabulka 2).

Graf 2 a tabulka 1: Výdaje Odboru kultury MMB v letech 2012 až 2016, včetně mzdových výdajů

Součet běžných a kapitálových výdajů v tis. Kč.

Zdroj: Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Tabulka 2: Průměrné mzdy zaměstnanců příspěvkových organizací v Brně

Zdroj:Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Graf 3: Rozložení celkových výdajů statutárního města Brna na kulturu (2012 – 2016)

Zdroj: Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Problém 2: Nevyužitý potenciál

  • Nevyužitá významná jména, akce a další počiny pro podporu rozvoje scény i marketing města a brněnské kultury za jeho hranicemi
  • Zánik či odchod akcí a subjektů, které byly unikátní (např. Marketing Festival, Design centrum)
  • Nedostatečné využití výrazné kulturní minulost Brna a kulturního dědictví
  • Nedostatečné využití specifik brněnské kultury (experiment, nadsázka atd.)
  • Neschopnost zabránit ztrátám architektonického dědictví 20. století a industriálního dědictví

Zástupci brněnské kulturní a kreativní obce opakovaně mluví o nevyužitém potenciálu. Jako by Brnu stále něco utíkalo mezi prsty. Problém je spojen s faktem, že neexistuje definice jasných cílů kulturní politiky, ani definice kvality (resp. definování, jak kvalitu město posuzuje). Neexistuje ani promyšlený systém, který by kvalitní projekty podporoval, ani způsob, jak obecně rozeznávat potenciály a reagovat na ně.

Problém 3: Nekompetence a nesystematičnost města v oblasti kultury

  • Nesystematičnost, nekompetence samotného Odboru kultury MMB (chybí strategické činnosti, koordinace a iniciace rozvoje brněnské kultury, tvorba systému naplňujícího strategické cíle)
  • Absence jasné a transparentní kulturní politiky města
  • Absence proaktivního přístupu města ke kultuře a kreativním odvětvím
  • Neschopnost využít potenciálu kultury a kreativních odvětví k rozvoji města ve všech nabízejících se rovinách: kulturní, ekonomické, sociální, urbanistické, budování renomé atd., vč. řešení specifických problémů typu oživování brownfields
  • Nedostatečné napojení kultury a kreativních odvětví s prioritami v oblasti výzkumu, vzdělávání a inovaci v rámci Strategie pro Brno
  • Absence pravidelného mapování kultury a kreativních odvětví (proběhlo pouze v roce 2013) a systematického sběru dat
  • Absence pravidelné odborné evaluace naplňování uměleckého zadání příspěvkových organizací (odborné dozorčí rady apod.)
  • Nízký význam kultury v očích volených zástupců, ale i vyšších úředníků z ostatních městských odborů, absence přehledu o kvalitě
  • Absence veřejných debat, špatná komunikace úřadů s občany, minimální participace odborné obce na tvorbě kulturní politiky, nedořešený status/role a struktura Brněnského kulturního parlamentu
  • Nezájem města o nezřizovanou scénu pociťovaný zástupci všech odvětví
  • Absence podpory masovějšího vzniku uměleckých děl ve veřejném prostranství (“procenta z investice” apod.)
  • Vypisování veřejných zakázek městem s krátkými termíny (nelze je pak kvalitně zpracovat a participativně řešit) či s neadekvátním nastavením

Aktéři KKO shodně kritizovali neschopnost města adekvátně, systematicky a odborně zabezpečovat management kultury a spojená témata na úrovni města. Město nemá jasnou a transparentní kulturní politiku. Odbor kultury se omezuje v podstatě pouze na administrativní výkon správy a kontroly nad příspěvkovými organizacemi (čemuž odpovídá i složení rozpočtu) a i v tomto ohledu je kritizován za absenci evaluace a širšího zadání pro příspěvkové organizace. Nefunguje strategická role odboru ani role iniciátora rozvoje). Město neumí využít potenciálu kultury a kreativních odvětví k rozvoji města (jak se stalo v první polovině 20. století). Další kritika se týkala stále se měnících podmínek pro spolupráci či podporu města, podceňování významu a přínosu kultury, pocitu nezájmu ze strany politiků, zadávání veřejných zakázek v oblasti KKO, atd. Město jednoduše není velkou částí kulturní a kreativní obce považováno za fundovaného a spolehlivého partnera a po minulých zkušenostech už od města něco kvalitativně odlišného nečeká.

Problém 4: Nedostatek vyhovujících prostor pro tvorbu a prezentaci

  • Vysoké nájmy, i v městských objektech
  • Velké množství prázdných a nevyužívaných objektů (tzv. Brownfields, ale i dočasně prázdné objekty, obchodní plochy, veřejná prostranství, proluky apod.)
  • Absence sdílení prostor zřizovaných institucí s nezřizovanou scénou
  • Nevyhovující sál Filharmonie Brno
  • Absence stagiony pro současný tanec, pohybové divadlo, nový cirkus

Pro velkou část, zejména začínajících subjektů v KKO jsou nájmy ateliérů, zkušeben, tanečních či divadelních sálů apod. nedostupné. Nedostupné jsou ale i nájmy v obecních nemovitostech, a to dokonce i ty nekomerční. Nezřizovaná scéna tak pociťuje obecný nedostatek vyhovujících prostor.

V Brně je také velký počet městem a městskými částmi vlastněných a stále nevyužívaných brownfields, často s neopakovatelnou industriální atmosférou či kulturně-památkovou hodnotou. Pro kulturu a kreativní odvětví to mohou být vhodné a dostupné prostory pro tvorbu, prezentaci apod., stejně jako naopak kulturní a kreativní aktivity mohou opuštěné prostory oživit, pomoci s revitalizací objektů i celých území. Aktuálním příkladem jsou aktivity oživující objekt bývalé káznice mezi ulicemi Cejl a Bratislavská, kde je plánován vznik Kreativního centra Brno.  

Často zmiňovaným tématem je také absence sdílení různých zkušeben, sálů a dalších prostor příspěvkových organizací. Nezřizovaná scéna často nedosáhne ani na nekomerční ceny těchto organizací.

Zcela specifickým nedostatkem brněnské zejména hudební scény je zvukově a kapacitně nevyhovující sál, ve kterém hraje Filharmonie Brno. Tento problém je již nyní řešen přípravou stavby nového Janáčkova kulturního centra s moderním sálem, ve kterém by Filharmonie Brno měla působit.

Problém 5: Nefunkční územní plánování

  • Neaktuální a složitý územní plán
  • Nejasné (nepředvídatelné) účelové vymezení částí města, budov, pozemků

Brněnský územní plán není dostatečně aktualizovaný, nejsou jasná účelová vymezení jednotlivých částí města nebo konkrétních budov, objektů, pozemků. Situace omezuje možnosti adekvátního plánování, provazování architektury s dopravní infrastrukturou a občanskou vybaveností (vč. kultury) či revitalizace jednotlivých území.