Podmínky pro rozvoj kvality

Brněnská kulturní a kreativní obec si vetkla do vize být v roce 2050 špičkovou, unikátní a mezinárodně uznávanou. Taková kvalita je závislá mimo jiné na podmínkách pro rozvoj odvětví. Z analýz vyplývá, že Brno má rozhodně na čem stavět. Má pestrou a širokou kulturní a kreativní scénu aktivní ve všech odvětvích, jsou zde silné instituce i tisíce malých a středních subjektů. Může ve většině odvětví navazovat na bohatou tradici včetně pro Brno specifického experimentátorství, inovátorství a nadhledu.

Na druhé straně ale analytické kroky ukázaly řadu problémů, které bude potřeba řešit, aby se brněnská scéna opravdu špičkovou mohla stát. Jde o nedostatečné a neadekvátně zacílené financování, obecně nevyužitý potenciál mnoha akcí, lidí či trendů, nekompetence města v oblasti managementu kultury, nedostupnost prostor pro tvorbu a prezentaci a nefunkční územní plánování.

Pozn.: Personální podmínky jsou zde řešeny pouze z pohledu finančního ohodnocení, výrazněji se jim pak věnuje další tematický celek “Kultura a vzdělávání”.

Potenciál: Množství nabídky i subjektů, silná institucionální základna, žánrová rozmanitost

  • Velké množství zavedených kulturních institucí, akcí, souborů
  • Vybudovaná silná institucionální infrastruktura (příspěvkové organizace města a Ministerstva kultury ČR, soukromé instituce)
  • Více jak 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů v oblasti kultury a kreativních odvětví, 10 % všech ekonomických subjektů ve městě
  • Celková odhadovaná zaměstnanost v KKO je 20 779 osob, odhadovaný obrat subjektů KKO v Brně je okolo 24 038 mil. Kč
  • Žánrová rozmanitost všech KKO

 Detailněji jsou celkové ukazatele za KKO, jednotlivé oblasti a jejich úspěchy i silné subjekty v rámci jednotlivých odvětví rozpracovány v Mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně z roku 2014. Zde tedy jen shrneme, že Brno má velmi pestrou, žánrově rozmanitou nabídku na poli kultury, silné velké instituce a početnou a pestrou nezřizovanou scénu. Má tedy o co pečovat a z čeho vybírat. Není potřeba nic stavět od začátku, jen brněnské scéně dodat “vítr do plachet”. Na rozdíl od jiných měst nemá Brno jasně dominantní oblast kulturních a kreativních odvětví. Mnohé z nich jsou na velmi vysoké úrovni, navzájem se propojují a doplňují. I s těmi menšími potom dohromady vytváří svébytnou mozaiku kultury a kreativity.

Základem páteřní infrastruktury jsou městské kulturní příspěvkové organizace:

  • Národní divadlo Brno
  • Filharmonie Brno
  • Dům umění města Brna
  • Centrum experimentálního divadla (HaDivadlo, Divadlo Husa na provázku, Divadlo U stolu)
  • Městské divadlo Brno
  • Divadlo Radost
  • Knihovna Jiřího Mahena v Brně
  • Muzeum města Brna
  • Hvězdárna a planetárium Brno
  • Turistické informační centrum

Pozn.: K 1. 1. 2017 nastaly dvě zásadní změny: Hvězdárna a planetárium Brno přechází z resortu kultury pod Oddělení spolupráce a rozvoje a naopak nově je odbor kultury odvětvovým odborem kulturní divize Turistického informačního centra.

Bohatou nabídku vnímají a oceňují také obyvatelé města. Dle nedávno provedeného výzkumu je celková míra spokojenosti s vybaveností města Brna pro kulturní a společenské vyžití vysoká. 91 % všech respondentů je s nabídkou a možnostmi v této oblasti spokojeno (67 % nicméně “spokojeno s výhradou”).  Jak ukazuje Graf č. 1, naprostá většina dotázaných považuje nabídku kvalitních kulturních institucí či akcí v Brně za přiměřené. Obyvatelé Brna navíc uvádí právě dostatek kulturních a společenských akcí a dobré kulturní vyžití spontánně na prvním místě mezi výhodami života v Brně. Až v závěsu za nimi jsou udávány například nabídka pracovních příležitostí nebo relevantní blízkost a fungující a dostupná MHD. (Jaké chcete Brno, 2016).

Graf 1: Hodnocení nabídky kvalitních kulturních akcí a zařízení v Brně

Znění otázky: Jaká je, dle Vašeho názoru, v Brně nabídka kvalitních…? (q48), v %, N = 1230, obyvatelé Brna

 

Zdroj: Jaké chcete Brno, 2016.

Potenciál: Tradiční inovace s nadhledem

  • Tradice všech uměleckých a kreativních odvětví
  • Tradiční centrum moravských tradic, lidových umění, folklorismu a kulturního dědictví
  • Přívlastek “nové” přiřknutý Brnu díky mimořádné modernistické progresi ve dvacátých a třicátých letech minulého století (Leoš Janáček, Erich Wolfgang Korngold, Pavel Haas, světová premiéra baletu Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva, brněnský funkcionalismus, rozvoj masových médií, živá hudba v kavárnách a barech i divoké výstřelky brněnské pobočky skupiny Devětsil)
  • Tradičně experiementální hudební a divadelní scény
  • Silná literární tradice i současné eperimentální a/či satirické aktivity
  • Zmenšující se, přesto stále velký počet industriálních brownfields s nezaměnitelnou atmosférou
  • Propojování výtvarného umění a herního průmyslu
  • Výrazné aktivity v oblasti nových médií

Ačkoliv mají v podstatě všechny umělecké a kreativní obory v Brně silnou tradiční základnu, a zároveň je město přirozeným centrem okolního lidového umění a tradic, brněnské kulturní a kreativní scény velmi silně tíhnou k experimentování s novými formami i obsahy a snaží se držet krok s posledním vývojem odvětví ve světě. Tradice a inovace nejenže v Brně umí žít vedle sebe, ony se synergicky propojují do celku, který dělá z inovace tradici. Celý tento mix je navíc okořeněn pro Brno typickým nadhledem, humorem a nadsázkou. Je to perfektní základ pro udržení a rozvoj unikátnosti brněnských kulturních a kreativních scén.

Problém: Nedostatek finančních prostředků, jejich špatné zacílení a nehospodárnost

  • Nevyhovující struktura dotačních programů (různé důvody a směry kritiky), nesystematičnost, nestrategičnost
  • Málo prostředků v dotačních programech, nevyváženost prostředků pro zřizovanou a nezřizovanou scénu
  • Absence zásadnějšího kofinancování velkých příspěvkových organizací ze strany státu a kraje
  • Obtížné shánění kofinancujících zdrojů (nedostatečná filantropie, nedostatek dalších grantových zdrojů či nedostatečný přehled o nich)
  • Špatné platové ohodnocení v rámci celého odvětví
  • Nedostatek lobbingu za peníze na kulturu jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru

Finanční otázka se táhla jako červená nit všemi jednáními Advokačních skupin, SWOT analýzami i rozhovory s jednotlivými zástupci KKO. Ačkoliv město na kulturu vydává téměř 9 % svého rozpočtu (v roce 2016 činily výdaje města Brna na kulturu 1 011 106 tis. Kč), přesto se dlouhodobě nedaří vyřešit základní problémy. I přes vysoká čísla rozpočtu je dle odvětví dlouhodobě podfinacováno. Proběhla transformace dotačních programů, ale stále je dle kritiky možné programy vylepšovat směrem k multižánrovosti, tematičnosti, podpoře začínajících subjektů a jednotlivců, zmenšování administrativní zátěže apod. Jako velký problém je vnímán nízký objem prostředků v dotačních programech, resp. nevyvážený poměr mezi prostředky plynoucími zřizovaným institucím a nezřizované scéně. S tím úzce souvisí často zmiňovaná potřeba “odlehčit” městskému rozpočtu zásadnějším zapojením státu a kraje do financování některých významných příspěvkových organizací. Z úst zástupců některých městských částí také zaznívá kritika nízkého objemu prostředků, které jim magistrát poskytuje na kulturu.

Graf 2 a tabulka 1: Výdaje Odboru kultury MMB v letech 2012 až 2016, včetně mzdových výdajů

Součet běžných a kapitálových výdajů v tis. Kč.

Zdroj: Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Graf 3: Rozložení celkových výdajů statutárního města Brna na kulturu (2012 – 2016)

Zdroj: Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Jedním z hlavních problémů v oblasti finančních prostředků jsou nízké mzdy pracovníků v kultuře. Průměrné platy zaměstnanců příspěvkových organizací každoročně rostou, přesto se stále nacházejí pod průměrnou mzdou České republiky (viz Tabulka č. 2).

Tabulka 2: Průměrné mzdy zaměstnanců příspěvkových organizací v Brně

Zdroj:Přehled financování kultury městem Brnem v letech 2012–2016.

Problém: Nevyužitý potenciál

  • Nevyužitá významná jména, akce a další počiny pro podporu rozvoje scény i marketing města a brněnské kultury za jeho hranicemi
  • Zánik či odchod akcí a subjektů, které byly unikátní (např.
  • Marketing Festival, Design centrum)
  • Absence kvalitního velkého filmového festivalu
  • Nedostatečné využití tradic a kulturního dědictví
  • Nedostatečné využití specifik brněnské kultury (experiment, nadsázka atd.)
  • Neschopnost zabránit ztrátám architektonického dědictví 20. století a industriálního dědictví
  • Nedostatečné využití trendů

Zástupci brněnské kulturní a kreativní obce opakovaně mluví o nevyužitém potenciálu. Jako by Brnu stále něco utíkalo mezi prsty. Problém je spojen s faktem, že neexistuje definice jasných cílů kulturní politiky, ani definice kvality (resp. definování, jak kvalitu město posuzuje). Neexistuje ani promyšlený systém, který by kvalitní projekty podporoval, ani způsob, jak obecně rozeznávat potenciály a reagovat na ně.

Problém: Nekompetence a nesystematičnost města v oblasti kultury

  • Vypisování veřejných zakázek městem s šibeničními termíny (nelze je pak kvalitně zpracovat a participativně řešit) či s neadekvátním nastavením
  • Absence veřejných debat, špatná komunikace úřadů s občany, minimální participace
  • Nezájem města o nezřizovanou scénu pociťovaný zástupci v podstatě ve všech odvětvích
  • Absence jasné a transparentní kulturní politiky města
  • Nízký význam kultury v očích volených zástupci, ale i vyšších úředníků z ostatních městských odborů, absence přehledu o kvalitě
  • Absence uměleckého zadání pro příspěvkové organizace, neexistence evaluace plnění účelu, za kterým jsou tyto organizace zřizovány
  • Nesystematičnost práce samotného Odboru kultury MMB

Aktéři KKO shodně kritizovali neschopnost města adekvátně, systematicky a odborně zabezpečovat management kultury a spojená témata na úrovni města. Kritika se týkala zadávání veřejných zakázek v oblasti KKO, stále se měnícím podmínkám, podceňování významu a přínosu kultury, pocitu nezájmu ze strany politiků atd. Město nemá jasnou a transparentní kulturní politiku. Odbor kultury se omezuje v podstatě pouze na výkon správy a kontroly nad příspěvkovými organizacemi (čemuž odpovídá i složení rozpočtu) a i v tomto ohledu je kritizován za absenci evaluace a širšího zadání pro příspěvkové organizace. Město jednoduše není velkou částí kulturní a kreativní obce považováno za fundovaného a spolehlivého partnera a po minulých zkušenostech už od města něco kvalitativně odlišného nečeká.

Problém: Nedostatek vyhovujících prostor pro tvorbu a prezentaci

  • Vysoké nájmy, i v městských objektech
  • Velké množství prázdných a nevyužívaných objektů, zejména tzv. brownfields
  • Absence sdílení prostor zřizovaných institucí s nezřizovanou scénou
  • Nevyhovující sál Filharmonie Brno

Pro velkou část, zejména začínajících subjektů v KKO jsou nájmy ateliérů, zkušeben, tanečních či divadelních sálů apod. nedostupné. Nedostupné jsou ale i nájmy v obecních nemovitostech, a to dokonce i ty nekomerční. Scéna tak pociťuje obecný nedostatek vyhovujících prostor.

V Brně je také velký počet městem a městskými částmi vlastněných a stále nevyužívaných brownfields, často s neopakovatelnou industriální atmosférou či kulturně-památkovou hodnotou. Pro kulturu a kreativní odvětví to mohou být vhodné a dostupné prostory pro tvorbu, prezentaci apod., stejně jako naopak kulturní a kreativní aktivity mohou opuštěné prostory oživit, pomoci s revitalizací objektů i celých území.

Často zmiňovaným tématem je také absence sdílení různých zkušeben, sálů a dalších prostor příspěvkových organizací. Nezřizovaná scéna často nedosáhne ani na nekomerční ceny těchto organizací.

Zcela specifickým nedostatkem brněnské zejména hudební scény je zvukově a kapacitně nevyhovující sál, ve kterém hraje Filharmonie Brno. Tento problém je již nyní řešen přípravou stavby nového Janáčkova kulturního centra s moderním sálem, ve kterém by Filharmonie Brno měla působit.

Problém: Nefunkční územní plánování

  • Neaktuální a složitý územní plán
  • Nejasné (nepředvídatelné) účelové vymezení částí města, budov, pozemků

Brněnský územní plán není dostatečně aktualizovaný, nejsou jasná účelová vymezení jednotlivých částí města nebo konkrétních budov, objektů, pozemků. Situace omezuje možnosti adekvátního plánování, provazování architektury s dopravní infrastrukturou a občanskou vybaveností (vč. kultury) či revitalizace jednotlivých území.