Kultura a vzdělávání

Tato tematická oblast shrnuje potenciály a problémy na hranici mezi kulturou, kreativními odvětvími a vzděláváním. Množství a kvalita nabízeného vzdělávání je jeden z charakteristických rysů Brna. Výchozím bodem je vybudovaná silná základna vzdělávacích institucí zaměřených na kulturní a kreativní odvětví na všech vzdělávacích stupních, která poskytuje obyvatelům Brna kvalitní a pestrou nabídku oborového vzdělávání. Vysoko nadprůměrné je potom zastoupení vysokých škol, jejichž absolventi jsou uplatitelní v rámci kulturních a kreativních odvětví (viz Tabulka č. 2). Na druhé straně jako strategicky významné byly detekovány problémy se slabými znalostmi absolventů některých oborů (např. v oblasti managementu, finančního řízení, sebeprezentace apod.), nedostatečná spolupráce a komunikace, jak v rámci akademické sféry, tak i s budoucími potenciálními zaměstnavateli a subjekty kulturní a kreativní scény a omezené možnosti spolupráce s městem. Důraz byl kladen na využívání moderních přístupů ve výuce, možnosti multižánrového propojování a mezioborové spolupráce, zkvalitnění podmínek stáží studentů.

Pozn: Vzdělávání publika je řešeno v tematické oblasti Publikum.

Potenciál 4: Silný, pestrý, na inovace orientovaný vzdělávací sektor s výrazným zastoupením uměleckých a kreativních oborů

  • 13 vysokých škol, výzkumná a inovační centra
  • Silný inovační potenciál zejména v IT a technologiích
  • Silné sociální, humanitní obory
  • Silné umělecké a kreativní obory
  • Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Vysoké učení technické nabízející vysokoškolské vzdělání v uměleckých a kreativních odvětvích
  • 17 středních škol se 70 obory a 4 vyšší odborné školy vyučující v kulturních a kreativních oborech*
  • 20 základních uměleckých škol

*Zdroj: Mapování kulturních a kreativních odvětví v Brně, JIC 2014.

Z pohledu kulturních a kreativních odvětví jde o možnosti spolupráce se silnými obory z oblasti IT technologií i humanitních či sociálních věd, které jsou silně inovativně orientované, mají vybudovanou mezinárodní prestiž atd., o produkci absolventů v oborech uplatňujících se v kreativních odvětvích a silné zastoupení samotného uměleckého vzdělávání pokrývající v podstatě všechny umělecké obory.

S vysokou kvantitou vysokoškolského vzdělávání souvisí i fakt, že pro velkou většinu (81 %) obyvatel Brna je otázka kvalitního a dostupného vzdělávání ve městě Brně důležitou oblastí a hodnotí přítomnost vysokých škol a univerzit jako prospěšné. (Graf 3).

Vzdělávání v uměleckých oborech zabezpečuje na nejnižším stupni síť (ve světe unikátní) základních uměleckých škol, kterých je v Brně 20. Navazuje na ni 17 středních a vyšších odborných škol s kulturními a kreativními obory a poté řada oborů vysokoškolského vzdělání (viz Tabulka 3).

Graf č. 4: Hodnocení přítomnosti vysokých škol a univerzit v Brně

Znění otázky: Jak hodnotíte přítomnost vysokých škol a univerzit v Brně pro město a jeho obyvatele? Je: (q37), v %, N = 1230, obyvatelé Brna

Zdroj: Jaké chcete Brno, 2016.

Tabulka 3: Vysoké školy s obory uplatňujícími se v kultuře a kreativních odvětvích

Odvětví Fakulty VŠ s vhodnými obory
Architektura
  • Fakulta architektury VUT
  • Stavební fakulta VUT
  • Zahradnická fakulta a Lesnická fakulta MZLU
    (zahradní a krajinářská architektura)
Literatura
  • Filozofická fakulta MU
  • Fakulta sociálních studií MU
Reklama neexistuje přímé vzdělávání v Brně, pracovníci se rekrutují z celé škály fakult včetně:

  • Ekonomicko-správní fakulty MU
  • Fakulty sociálních studií MU
  • Fakulty informačních technologií VUT
  • Filozofické fakulty MU
  • Hudební i Divadelní fakulty JAMU
Výtvarné umění a  trh s uměním
  • Fakulta výtvarných umění VUT
  • Filozofická fakulta MU (dějiny umění)
  • Fakulta informatiky VUT (multimédia)
  • Pedagogická fakulta MU
Hudba
  • Hudební fakulta JAMU
  • Filozofická fakulta MU (Ústav hudební vědy)
  • Pedagogická fakulta MU
Design
  • Lesnická a dřevařská fakulta MZLU (design nábytku)
  • Fakulta strojního inženýrství VUT (průmyslový design)
  • Fakulta výtvarných umění VUT (grafický design, průmyslový design)
  • Fakulta informatiky MU (Počítačová grafika a zpracování obrazu)
  • Fakulta informačních technologií VUT (počítačová grafiky a multimédia)
Film a video
  • Divadelní fakulta JAMU (Rozhlasová, televizní dramaturgie a scenáristika, Audiovizuální tvorba a divadlo), Hudební fakulta JAMU
  • Filozofická fakulta MU (Ústav filmu a audiovizuální kultury)
  • Fakulta sociálních studií MU (Mediální a komunikační studia)
Scénická umění
  • Divadelní fakulta JAMU
  • Hudební fakulta JAMU
  • Filozofická fakulta MU (Katedra divadelních studií)
  • Fakulta výtvarných umění VUT (performance)
Rozhlas a televize
  • Divadelní fakulta JAMU (Rozhlasová, televizní dramaturgie a scenáristika)
  • Hudební fakulta JAMU + VUT (mezioborové studium Audio inženýrství)
  • Fakulta sociálních studií MU (Mediální a komunikační studia)
Videohry a hry neexistuje přímo obor napříč ČR, ale fakulty ze kterých se vývojáři videoher často rekrutují jsou následující:

  • Fakulta informačních technologií VUT
  • Fakulta informatiky MU
  • Filozofická fakulta MU (Teorie interaktivních médií)
  • Fakulta výtvarných umění VUT (intermediální a digitální tvorba)
  • Hudební fakulta JAMU
Střední a vyšší odborné školy
Střední odborné učiliště tradičních řemesel a Vyšší odborná škola, spol. s r.o. Umělecké obory (Design interiéru, Design starého umění – starožitník, Uměleckořemeslné zpracování kamene, Umělecký keramik, Umělecký kovář a zámečník, pasíř, Umělecký truhlář a řezbá, Vlásenkář a maskér)
Konzervatoř Brno, příspěvková organizace Šestileté vyšší odborné vzdělání v oborech Hudba, Zpěv a Dramatické umění
Taneční konzervatoř, příspěvková organizace Osmileté souběžné odborné a všeobecné vzdělání
Střední škola grafická, příspěvková organizace Obory Polygrafie, Obalová technika, Reprodukční grafik pro média, Tiskař na polygrafických strojích a Technik dokončovacího zpracování tiskovin. Tyto obory jsou realizovány jako čtyřleté
Střední škola uměleckomanažerská, s.r.o Multimediální tvorba
Střední škola umění a designu a Vyšší odborná škola Brno, příspěvková organizace Malířství, lustrace, Fotografie, Nová média, Design oděvu, Ekotextil design, Motion design, Grafický design, Produktový design, Design interiéru, Design interiéru a textilu, Obchodní podnikání a propagace


Problém 6: Nízká či špatně profilovaná kvalifikace u absolventů některých oborů kulturních a kreativních odvětví, chybějící mezioborové znalosti

  • Nepřipravenost mladých umělců na vlastní propagaci a marketing (nedostatečná příprava ve škole i vlastní pasivita)
  • Obecná kvalita absolventů v oblasti kultury vnímaná jako nízká
  • Slabá znalost manažerských dovedností, finančního řízení, autorského práva u absolventů
  • Často nedostatečné dovednosti/znalosti resp. špatná úroveň i v základních oborech studia/uplatnění
  • Slabá jazyková vybavenost absolventů
  • Nízké povědomí o tematice interkulturního dialogu a diverzity managementu
  • Nízká otevřenost škol akceptovat a učit nejnovější mezinárodní trendy
  • Nedostatečná propojenost teoretických a praktických VŠ oborů
  • Častá neschopnost kulturního sektoru definovat potřebný profil absolventa u jednotlivých profesí
  • Neschopnost podfinancovaného kulturního sektoru ohodnotit kvalitní lidi (hledá se “Ferda Mravenec” za nízkou mzdu)

Často zmiňovanými chybějícími či nedostatečnými znalostmi u absolventů jsou z pohledu zaměstnavatelů v kulturních a kreativních průmyslech uváděny: nedostatečná schopnost sebeprezentace, slabé marketingové dovednosti, nedostatek propojenosti teoretických a praktických oborů, chybí znalosti z finančního řízení a autorského práva, chybějící praxe a špatná jazyková úroveň (ať už v rodném, či cizím jazyce).

Zástupci vzdělávacích institucí naopak akcentují častou neschopnost odvětví definovat, jaké schopnosti, dovednosti a znalosti má absolvent konkrétního oboru mít. Šikovné lidi pak podfinancovaný kulturní sektor neumí zaplatit a tedy ani motivovat ke studiu daného oboru. Motivace pro profese/profilové schopnosti se navíc vytváří v rámci práce s publikem na ZŠ a SŠ (zmíněno v částech Publikum a Dostupnost).

Problém 7: Nedostatečná spolupráce škol a praxe

  • Slabá spolupráce vzdělávacích institucí (všech stupňů) a kulturních institucí, resp. subjektů kreativních odvětví
  • Málo a nekvalitní praxe během studia (v kulturních i kreativních odvětvích)
  • Nedostatek zahraničních praxí
  • Absence kvalitní supervize během praxí

Jako nedostatečná je hodnocena spolupráce mezi školami a institucemi z praxe, neexistuje pro ni žádná formalizovaná platforma ani subjekt, který by ji zajišťoval. Nefungují dobře praxe během studia ani koordinace obsahu vzdělávání a slaďování potřeb praxe a nabídky vzdělávacích institucí. Existují zde sice příklady dobré praxe (studentská produkce festivalu Encounter, Orchestrální akademie a Manažerská akademie Filharmonie Brno apod.) obecně je ale oblast vnímána za velmi podceněnou. Výsledek má zásadní vliv na uplatnitelnost absolventů v oboru.

Problém 8: Nedostatečné kompetence stávajících pracovníků, nedostatečné celoživotní vzdělávání

  • Specifické nedostatky v jednotlivých oborech
  • Obecně artikulovaný nedostatek jazykových kompetencí, soft skills, kompetencí v oblasti řízení, managementu, marketingu apod.
  • Málo specialistů (obzvláště kvalitních) uvnitř některých oborů (např. specialisté v architektuře, editoři v literatuře, některé filmařské profese, kreativci v reklamě, zvukaři, osvětlovači atd.)
  • Nedostatek autorů (kvalitních zvlášť) v některých oborech (literatura)
  • Absence podporovaného systému celoživotního vzdělávání
  • Absence systematické aktivity města v této oblasti
  • Nedostatečná nabídka dalšího vzdělávání (v rozsahu i obsahu)

Zástupci kulturních a kreativních odvětví artikulovali nedostatky v profesních dovednostech, kompetencích a dalších aspektech u stávajících pracovníků (tedy nikoliv absolventů), některé obory si stěžují na nedostatek specialistů a jednotlivých profesí (architektura, literatura, film…) či nedostatek mladých autorů (literatura). Spojeným problémem je absence dostupného celoživotního vzdělávání v daných oborech, stejně jako absence podporovaného a ideálně městem iniciovaného systému celoživotního vzdělávání.