Kultura a vzdělávání

Tato tematická oblast shrnuje potenciály a problémy na hranici mezi kulturou, kreativními odvětvími a vzděláváním. Množství a kvalita nabízeného vzdělávání je jeden z charakteristických rysů Brna. Výchozím bodem je vybudovaná silná základna vzdělávacích institucí zaměřených na kulturní a kreativní odvětví na všech vzdělávacích stupních, která poskytuje obyvatelům Brna kvalitní a pestrou nabídku oborového vzdělávání. Vysoko nadprůměrné je potom zastoupení vysokých škol, jejichž absolventi jsou uplatitelní v rámci kulturních a kreativních odvětví (viz Tabulka č. 2). Na druhé straně jako strategicky významné byly detekovány problémy se slabými znalostmi absolventů některých oborů (např. v oblasti managementu, finančního řízení, sebeprezentace apod.), nedostatečná spolupráce a komunikace, jak v rámci akademické sféry, tak i s budoucími potenciálními zaměstnavateli a subjekty kulturní a kreativní scény a omezené možnosti spolupráce s městem. Důraz byl kladen na využívání moderních přístupů ve výuce, možnosti multižánrového propojování a mezioborové spolupráce, zkvalitnění podmínek stáží studentů.

Pozn: Vzdělávání publika je řešeno v tematické oblasti Publikum.

Potenciál: Silný, pestrý, na inovace orientovaný vzdělávací sektor s výrazným zastoupením uměleckých a kreativních oborů

  • 13 vysokých škol, výzkumná a inovační centra
  • Silný inovační potenciál zejména v IT a technologiích
  • Silné sociální, humanitní obory
  • Janáčkova akademie múzických umění, Masarykova univerzita, Mendelova univerzita a Vysoké učení technické nabízející vysokoškolské vzdělání v uměleckých a kreativních odvětvích
  • 17 středních škol se 70 obory a 4 vyšší odborné školy vyučující v kulturních a kreativních oborech
  • 20 základních uměleckých škol

Z pohledu kulturních a kreativních odvětví jde o možnosti spolupráce se silnými obory z oblasti IT technologií i humanitních či sociálních věd, které jsou silně inovativně orientované, mají vybudovanou mezinárodní prestiž atd., o produkci absolventů v oborech uplatňujících se v kreativních odvětvích a silné zastoupení samotného uměleckého vzdělávání pokrývající v podstatě všechny umělecké obory.

Tabulka 3: Přehled vysokých škol s obory uplatňujícími se v kultuře a kreativních odvětvích

Zdroj: Mapování kultury a kreativních odvětví v Brně (JIC 2014)

S vysokou kvantitou vysokoškolského vzdělávání souvisí i fakt, že pro velkou většinu (81 %) obyvatel Brna je otázka kvalitního a dostupného vzdělávání ve městě Brně důležitou oblastí a hodnotí přítomnost vysokých škol a univerzit jako prospěšné. (Viz  Graf č. 4).

Graf č. 4: Hodnocení přítomnosti vysokých škol a univerzit v Brně

Znění otázky: Jak hodnotíte přítomnost vysokých škol a univerzit v Brně pro město a jeho obyvatele? Je: (q37), v %, N = 1230, obyvatelé Brna

Zdroj: Jaké chcete Brno, 2016.

Problém: Nízká či špatně profilovaná kvalifikace u absolventů některých oborů kulturních a kreativních odvětví, chybějící mezioborové znalosti

  • Málo specialistů (obzvláště kvalitních) uvnitř některých oborů (např. specialisté v architektuře, editoři v literatuře, některé filmařské profese, kreativci v reklamě atd.)
  • Nedostatek autorů (kvalitních zvlášť) v některých oborech (literatura)
  • Nepřipravenost mladých umělců na vlastní propagaci a marketing (nedostatečná příprava ve škole i vlastní pasivita)
  • Slabá znalost manažerských dovedností, finančního řízení, autorského práva u absolventů
  • Slabá jazyková vybavenost absolventů
  • Nedostatečná propojenost teoretických a praktických VŠ oborů
  • VŠ si navzájem konkurují

Často zmiňovanými chybějícími či nedostatečnými znalostmi u absolventů jsou z pohledu zaměstnavatelů v kulturních a kreativních průmyslech uváděny: nedostatečná schopnost sebeprezentace, slabé marketingové dovednosti, nedostatek propojenosti teoretických a praktických oborů, chybí znalosti z finančního řízení a autorského práva, chybějící praxe a špatná jazyková úroveň (ať už v rodném, či cizím jazyce). Některé obory si stěžují na nedostatek specialistů a jednotlivých profesí (architektura, literatura, film…) či nedostatek mladých autorů (literatura).

Problém: Nedostatečná spolupráce škol a praxe

  • Slabá spolupráce vzdělávacích institucí (všech stupňů) a kulturních institucí
  • Málo a nekvalitní praxe během studia

Jako nedostatečná je hodnocena spolupráce mezi školami a institucemi z praxe, neexistuje pro ni žádná formalizovaná platforma ani subjekt, který by ji zajišťoval. Nefungují dobře praxe během studia ani koordinace obsahu vzdělávání a slaďování potřeb praxe a nabídky vzdělávacích institucí.