Dostupnost

Poslední tematickou oblastí potenciálů a problémů je široce chápaná dostupnost kultury. Analýza zde identifikovala dva hlavní potenciály, které činí kulturu v Brně dostupnou v současnosti a lze na nich stavět při dalším zpřístupňování v budoucnosti. Prvním potenciálem je obecně kvalita a pohodlí života, druhým je živé kulturní prostředí. Z analýzy ale také vyplývají dva zásadní problémy. Prvním je časová a prostorová nerovnoměrnost nabídky a druhým existence různých bariér v přístupnosti pro různé specifické skupiny obyvatel Brna.

Potenciál: Kvalita a pohodlí života

  • Malé velké město
  • Pěší dostupnost širšího centra
  • Relativně dobrá dopravní obslužnost
  • Relativní klid a “pomalost” města

Brno je přiměřeně velké počtem lidí, rozlohou, šíří nabídky svých služeb atd. Lidé v Brně chtějí žít, protože poskytuje všechny výhody velkého města (práce, instituce, služby, sociální, kulturní i sportovní zázemí apod.), ale zároveň je zde blízko do přírody, život tu oproti metropolím plyne klidněji, lidé se navzájem znají, “všude” dojdou pěšky a centrum města žije bohatým a místním dostupným životem.

Potenciál: Živé kulturní prostředí

  • Kompaktní a živé centrum
  • Nadšení tvůrců i návštěvníků
  • Akce ve veřejném prostoru

Opět to souvisí s velikostí a pestrostí brněnské scény, kompaktnostní centra, mládím a početností publika. V Brně se pořád něco děje, při procházce centrem potkáte vystupující muzikanty nebo se můžete obdivovat umění ve veřejném prostoru, stále vznikají nové projekty a akce. Umění a kultura jsou každodenní součástí života obyvatel skrze různorodé happeningy, festivaly a akce, které probíhají takřka po celý rok. Takový kulturní “kvas” mohou Brnu závidět mnohá jiná města a je rozhodně potenciálem, na kterém může město stavět.

Problém: Nerovnoměrnost nabídky

  • Nerovnoměrnost v čase (“hluchá” místa v průběhu roku)
  • Nerovnoměrnost v prostoru (nedostatek kultury v městských částech)

Ačkoliv je brněnská kulturní nabídka považována za pestrou, není v průběhu roku vyrovnaná. Podzimní a jarní měsíce jsou doslova přeplněné koncerty, výstavami a dalšími akcemi, zatímco leden, únor a zejména pak období letních prázdnin jsou měsíce víceméně “mrtvé”. Z města mizí studenti, místní odjíždí na dovolené a o víkendech mimo město (a to i za kulturou na různé festivaly), velké instituce mají divadelní prázdniny. Výsledkem je nedostatek kulturních akcí, na které by mohli obyvatelé i návštěvníci chodit.

Brněnská kulturní nabídka je také nerovnoměrně zastoupená v prostoru. Naprostá většina aktivit se odehrává v centru města či jeho blízkém okolí. V některých městských částech fungují kulturní zařízení, která alespoň omezenou nabídku poskytují, v jiných se kulturní vyžití omezuje na ojedinělé události typu hodů apod.

Problém: Bariéry v přístupu ke kultuře pro vybrané skupiny

  • Fyzická bezbariérovost kulturních akcí
  • Finanční náročnost pro sociálně ohrožené skupiny (nízkopříjmoví, rodiny s dětmi, senioři)
  • Cizojazyční obyvatelé a návštěvníci Brna
  • Kultura etnických a národnostních menšin
  • Bariéry v přístupu k možnostem tvorby

Druhým problémem v rámci dostupnosti je existence různých bariér v přístupu ke kultuře. V předchozím bodě byla zmíněna prostorová nevyváženost kulturní nabídky, která může být považována také z jednu z bariér.

Jasně identifikovatelnou rovinou je bezbariérovost v nejtradičnějším smyslu tohoto slova. Tedy fyzická přístupnost jednotlivých akcí, budov apod. pro lidi s omezenými možnostmi pohybu. Ačkoliv se v této oblasti v poslední době bezesporu hodně zlepšilo, stále jsou některé kulturní prostory nedostupné, např. vozíčkářům.

Bariéry v přístupu k brněnské kultuře jsou také finančního charakteru. Mnohé sociální skupiny (samoživitelé a samoživitelky, rodiny s dětmi, senioři, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním vyloučením atd.) si potřebné kulturní vyžití nemohou dovolit. Nedostupnost kultury pro takové skupiny znamená nižší šance z bludného kruhu chudoby/sociálního vyloučení vystoupit. V rámci dotazníku (Jaké chcete Brno, 2016)  byla položena i doplňující otázka ohledně možnosti zlepšení kulturní nabídky v Brně. Většina z dotázaných neměla žádné konkrétní podměty, avšak ti, kdo spontánně nějaký podnět či podněty uvedli, nejčastěji zmiňovali snížení cen vstupného na kulturní akce (5 %) a zvýšení finanční podpory kulturním institucím (4,8 %).

V dnešní době poměrně často artikulovaným problémem je nedostupnost brněnské kultury cizojazyčným obyvatelům města. Jde především o tisíce zahraničních zaměstnanců, kteří působí v brněnských firmách a kteří by bezesporu ocenili, kdyby například všechna divadelní představení měla anglické titulky.

Kultura hraje také jednu z ústředních rolí v otázce sociální soudržnosti. V tomto ohledu je potřeba se zabývat otázkou, jak dostupná je kultura národnostním menšinám, a to, jak jejich svébytná vlastní kultura, tak kultura ostatní.

Zcela samostatnou otázkou prostupující všemi výše uvedenými bariérami je otázka dostupnosti aktivní tvorby. Ačkoliv má ČR zcela ojedinělou síť základního uměleckého vzdělávání, již zde se objevují zejména finanční bariéry. Problém ale pokračuje např. v přístupu k nástrojům, zkušebnám atd.