Dostupnost a soužití

Poslední tematickou oblastí potenciálů a problémů je široce chápaná dostupnost kultury. Analýza zde identifikovala dva hlavní potenciály, které činí kulturu v Brně dostupnou v současnosti a lze na nich stavět při dalším zpřístupňování v budoucnosti. Prvním potenciálem je obecně kvalita a pohodlí života, druhým je živé kulturní prostředí. Z analýzy ale také vyplývají dva zásadní problémy. Prvním je časová a prostorová nerovnoměrnost nabídky a druhým existence různých bariér v přístupnosti pro různé specifické skupiny obyvatel Brna.

Potenciál 12: Kvalita a pohodlí života

  • Malé velké město
  • Pěší dostupnost širšího centra
  • Relativně dobrá dopravní obslužnost
  • Relativní klid a “pomalost” města

Brno je přiměřeně velké počtem lidí, rozlohou, šíří nabídky svých služeb atd. Lidé v Brně chtějí žít, protože poskytuje všechny výhody velkého města (práce, instituce, služby, sociální, kulturní i sportovní zázemí apod.), ale zároveň je zde blízko do přírody, život tu oproti metropolím plyne klidněji, lidé se navzájem znají, “všude” dojdou pěšky a centrum města žije bohatým a místním dostupným životem.

Potenciál 13: Živé kulturní prostředí

  • Kompaktní a živé centrum
  • Nadšení tvůrců i návštěvníků
  • Akce ve veřejném prostoru

Opět to souvisí s velikostí a pestrostí brněnské scény, kompaktnostní centra, mládím a početností publika. V Brně se pořád něco děje, při procházce centrem potkáte vystupující muzikanty nebo se můžete obdivovat umění ve veřejném prostoru, stále vznikají nové projekty a akce. Umění a kultura jsou každodenní součástí života obyvatel skrze různorodé happeningy, festivaly a akce, které probíhají takřka po celý rok. Takový kulturní “kvas” mohou Brnu závidět mnohá jiná města a je rozhodně potenciálem, na kterém může město stavět.

Potenciál 14: Kultura jako motor sociální soudržnosti brněnské společnosti

  • Kultura menšin
  • Přítomnost téměř 30 tis. cizinců ze 144 zemí světa
  • Kulturní tvorba na pomezí minority a majority jako prostor pro setkávání posilování soudržnosti

Jedním z často popisovaných, avšak velmi slabě podporovaných potenciálů kultury, je její sociálně integrační schopnost. Brno hostí téměř 30 tisíc cizinců ze 144 zemí světa, početnou Romskou komunitu a další menšiny. Jejich kultura a především pak kultura fúzující vlivy z minoritních i majoritních zdrojů může být výrazným nástrojem pro posilování sociální soudržnosti městské společnosti. Brno tak může kulturu aktivně použít s cílem stát se hrdou multikulturní metropolí, jakou bývalo v minulosti.  

Podmínkou úspěchu zde je posílení a adekvátní nastavení podpory aktivit, které nebudou zaměřené pouze na uchovávání tradičních forem minoritních kultur, ale především na všechny možné fúze na pomezí majoritní a minoritní kultury, nové přístupy k tradičním formám apod. a to jak v oblasti amatérské tvorby, tak v oblasti profesionálního umění.

Problém 15: Nerovnoměrnost nabídky

  • Nerovnoměrnost v čase (“hluchá” místa v průběhu roku)
  • Nerovnoměrnost v prostoru (nedostatek kultury v městských částech)

Ačkoliv je brněnská kulturní nabídka považována za pestrou, není v průběhu roku vyrovnaná. Podzimní a jarní měsíce jsou doslova přeplněné koncerty, výstavami a dalšími akcemi, zatímco leden, únor a zejména pak období letních prázdnin jsou měsíce víceméně “mrtvé”. Z města mizí studenti, místní odjíždí na dovolené a o víkendech mimo město (a to i za kulturou na různé festivaly), velké instituce mají divadelní prázdniny. Výsledkem je nedostatek kulturních akcí, na které by mohli obyvatelé i návštěvníci chodit. Zlepšením je aktuální umístění dvou výrazných akcí Turistického informačního centra do letních měsíců, speciální letní program některých institucí apod.

Brněnská kulturní nabídka je také nerovnoměrně zastoupená v prostoru. Naprostá většina aktivit se odehrává v centru města či jeho blízkém okolí. V některých městských částech fungují kulturní zařízení, která alespoň omezenou nabídku poskytují, v jiných se kulturní vyžití omezuje na ojedinělé události typu hodů apod. Chybí systematická podpora spontánně vznikajících kulturních aktivit v městských částech.

Problém 16: Bariéry v přístupu ke kultuře pro vybrané skupiny

  • Fyzická bezbariérovost kulturních akcí
  • Finanční náročnost pro nízkopříjmové skupiny (rodiny s dětmi, senioři, samoživitelky a samoživitelé, skupiny ohrožené sociálním vyloučením apod.)
  • Jazykové a další bariéry pro cizojazyčné obyvatele a návštěvníky Brna, rostoucí (a nenaplňovaná) potřeba kultury pro brněnské expaty
  • Kultura etnických a národnostních menšin
  • Bariéry v přístupu k možnostem tvorby u specifických skupin
  • Absence pravidelné analýzy dostupnosti vstupenek, repertoáru, budov apod. Pro různé cílové skupiny
  • Bariéry pro kulturní tvorbu obecně (svazující pravidla užívání veřejného prostoru, “policejní hodina” apod.)

Druhým problémem v rámci dostupnosti je existence různých bariér v přístupu ke kultuře. V předchozím bodě byla zmíněna prostorová nevyváženost kulturní nabídky, která může být považována také z jednu z bariér.

Jasně identifikovatelnou rovinou je bezbariérovost v nejtradičnějším smyslu tohoto slova. Tedy fyzická přístupnost jednotlivých akcí, budov apod. pro lidi s omezenými možnostmi pohybu. Ačkoliv se v této oblasti v poslední době bezesporu hodně zlepšilo, stále jsou některé kulturní prostory nedostupné, např. vozíčkářům.

Bariéry v přístupu k brněnské kultuře jsou také finančního charakteru. Mnohé sociální skupiny (samoživitelé a samoživitelky, rodiny s dětmi, senioři, nezaměstnaní, osoby ohrožené sociálním vyloučením atd.) si potřebné kulturní vyžití nemohou dovolit. Nedostupnost kultury pro takové skupiny znamená nižší šance z bludného kruhu chudoby/sociálního vyloučení vystoupit. V rámci dotazníku (Jaké chcete Brno, 2016)  byla položena i doplňující otázka ohledně možnosti zlepšení kulturní nabídky v Brně. Většina z dotázaných neměla žádné konkrétní podměty, avšak ti, kdo spontánně nějaký podnět či podněty uvedli, nejčastěji zmiňovali snížení cen vstupného na kulturní akce (5 %) a zvýšení finanční podpory kulturním institucím (4,8 %).

V dnešní době poměrně často artikulovaným problémem je nedostupnost brněnské kultury cizojazyčným obyvatelům města. Jde především o tisíce zahraničních zaměstnanců, kteří působí v brněnských firmách a kteří by bezesporu ocenili, kdyby například všechna divadelní představení měla anglické titulky.

Kultura hraje také jednu z ústředních rolí v otázce sociální soudržnosti. V tomto ohledu je potřeba se zabývat otázkou, jak dostupná je kultura národnostním menšinám, a to, jak jejich svébytná vlastní kultura, tak kultura ostatní.

Zcela samostatnou otázkou prostupující všemi výše uvedenými bariérami je otázka dostupnosti aktivní tvorby. Ačkoliv má ČR zcela ojedinělou síť základního uměleckého vzdělávání, již zde se objevují zejména finanční bariéry. Problém ale pokračuje např. v přístupu k nástrojům, zkušebnám atd.