Analýza brněnských kulturních festivalů v letech 2017 – 2019

Odbor kultury Magistrátu města Brna provedl revizi a doplnění databáze kulturních akcí festivalového typu (dále jen festivaly) vytvořenou v roce 2018. Doplnění dat proběhlo jak obohacením o data z roku 2019, tak i z hlediska doplnění počtu akcí za předešlé zkoumané roky.

Festival byl pro účely této analýzy definován jako periodicky se opakující rozsáhlý projektově řízený soubor událostí, který návštěvníci konzumují v celku. Jednotlivé ročníky festivalu na sebe navazují a udržují si kontinuitu.

Celkem bylo vybráno přes 80 festivalů za kalendářní rok z příspěvkového i nezávislého sektoru, u kterých se v rámci analýzy sledoval termín konání, počet dní konání, počet proběhlých ročníků, celkový rozpočet, dotace poskytnutá městem Brnem, návštěvnost a typ akce.

Vybrány byly festivaly, které splňovaly podmínku minimálního počtu návštěvníku 400 a více a současně se nejednalo o akce, které naplňovaly spíše definici cyklu než-li festivalu. To znamená, že jejich konání nebylo rozloženo v průběhu celého roku, nýbrž maximálně do tří po sobě jdoucích měsíců. Výjimku tvoří Expozice nové hudby, Festival uprostřed – Léto v centru a Mezinárodní bienále grafického designu Brno, jejichž délka činí až čtyři po sobě jdoucí měsíce.

Do analýzy byly zařazeny festivaly pořádané příspěvkovými organizacemi i nezávislými subjekty, bez ohledu na to, zda byla akce podpořena z rozpočtu města. Celkem bylo do analýzy zařazeno 208 festivalů, 92 unikátních akcí. U většiny z nich proběhla analýza ročníků všech tří zjišťovaných let.

Získat veškerá sbíraná data se podařilo za rok 2017 u 68 festivalů, za rok 2018 u 65 festivalů a za rok 2019 u 65 festivalů.  Je tomu tak z důvodu nejednotnosti uváděných dat ve výročních a závěrečných zprávách příspěvkových organizací a poskytnutí na základě dobrovolnosti u subjektů nezávislé scény, které nečerpaly dotaci od města. Data pocházejí z výročních zpráv příspěvkových organizací, z žádostí o poskytnutí dotace z rozpočtu města Brna v oblasti kultury a jejich vyúčtování, z informací uvedených v tisku a na webových stránkách festivalů a také z informací poskytnutých na žádost. U části vybraných festivalů se podařilo shromáždit data alespoň částečně, takže mohly být zařazeny do dílčí analýzy např. analýzy termínu konání.

K drobnému zkreslení došlo u dat celkového rozpočtu festivalů v roce 2019 z důvodu krytí termínu odevzdání vyúčtování dotací s termínem zpracování této analýzy. U festivalů žadatelů, kteří nedoložili do této doby vyúčtování dotace, byla použita data plánovaného rozpočtu namísto skutečného a obdobný postup se uplatňoval u dat návštěvnosti.

Typologie organizátorů festivalů a jejich fokus

V letech 2017-2019 organizovaly naprostou většinu organizovaných festivalů zájmové spolky, a to 38-41 %. Také je patrná rostoucí tendence tohoto trendu. Druhý nejpočetnější typ organizátorů, který uspořádal 22‑26 % analyzovaných festivalů, je příspěvkový sektor. Třetí nejsilnější skupinu organizátorů tvoří společnosti s ručením omezeným, které uspořádaly 16-17 % analyzovaných festivalů.

Festivalová struktura

Pro lepší přehled jsme strukturovali analyzované festivaly do žánrů: audiovize, divadlo, folklor, hudba, kreativní průmysl, literatura, multižánr, tanec, výtvarné umění a ohňostroj. Některé festivaly lze do jedné konkrétní oblasti vztáhnout jen s obtížemi. V takových případech jsme festival zařadili dle deklarace organizátora a jeho případného přihlášení do dotačního programu daného typu. Například mezinárodní festival komixu Koma lze vztáhnout jak do žánru literatura, tak i výtvarné umění. Organizátor žádal o dotaci v dotačním programu v oblasti výtvarného umění, fotografie, designu a architektury, takže jsme jej v analýze zařadili pod tentýž žánr. Výjimku činí festival Ignis brunensis, který nelze vztáhnout k žádnému ze stanovených typů, a proto také vzhledem k velikosti akce dostal zvláštní kategorii – ohňostroj.

Festivaly, které v sobě z podstaty zahrnují vícero žánrů a nelze je lépe profilovat, byly zařazeny pod kategorii multižánru. Pro ilustraci jde například o Ghettofest, který zahrnuje hudební, taneční, divadelní a další typy představení.

Nejvíce festivalů v analýze tvoří hudební festivaly (20-21 každý rok), následně multižánrové festivaly (14 každý rok), audiovizuální festivaly (10-11 každý rok), divadelní festivaly (6-7 každý rok), folklorní festivaly (5-7 každý rok), festivaly výtvarného umění, literární a taneční festivaly (všechny 2-3 každý rok). Festival v kategorii kreativního průmyslu je zastoupen jedním festivalem, Game Access.  Stejně tak ohňostroje zastupuje jediný festival, Ignis brunensis.

Ve všech analyzovaných letech dominují festivaly hudby, kterých se koná v Brně stabilní počet. S větším odstupem následují multižánrové, divadelní a filmové festivaly, které měly v letech 2018 a 2019 lehce rostoucí tendenci. Obdobně u méně zastoupených literárních a tanečních festivalů došlo k mírnému vzrůstu (+ 1 festival ročně)[1]. Naopak u folklorních festivalů dochází k postupnému ústupu. Drobný pokles (- 1 festival ročně) nastal také u festivalů výtvarného zaměření.

Festivaly dle pořadatele

Při bližším pohledu na typ pořadatele a jím uskutečněné festivaly rozdělené dle odvětví za všechny tři roky zjistíme, že největší podíl akcí uspořádaných spolky i příspěvkovými organizacemi je hudebních, v těsném závěsu následují filmové a multižánrové. Je jasně patrné, že mimo spolky a příspěvkové organizace se jednotlivé typy pořadatelských organizací soustředí na rozdílné typy festivalů.

Pestrost pořádaných festivalů dle měsíce

Rozvrstvení akcí v roce je víceméně stabilní a řada akcí se koná ve zhruba stejném termínu (Měsíc autorského čtení, Jeden svět, Drehbühne Brno etc.). Nejoblíbenějším měsícem pro konání akcí zůstává ve všech letech květen, kdy je nabídka typů akcí nejpestřejší a zahrnuje až sedm typů festivalů. V oblíbenosti dále následují měsíce duben a říjen s až šesti typy festivalů. Nejméně pestrou nabídku skýtají zimní měsíce leden, únor a prosinec, které obsahují jeden až dva typy akcí.

Konání festivalů v rámci roku

Frekvence festivalů v jednotlivých měsících kopíruje trend pestrosti popsaný výše. Nejfrekventovanější měsíc je květen, v němž se pravidelně koná až pětina všech festivalů. Následuje měsíc srpen a červen. Nejméně rušné měsíce jsou prosinec, únor, leden a září v tomto pořadí, kdy se koná zanedbatelné množství kulturních akcí.

Na stanovení termínu festivalů mají do značné míry vliv počasí, začátek a konec školní docházky a semestru na VŠ a navazujících prázdnin a dovolených, svátky a v neposlední řadě také termíny výplat platů či mezd. Tyto proměnné ovlivňují výši návštěvnosti. Neméně důležitou roli hraje i termín schvalování a proplacení dotace od jejího poskytovatele, v tomto případě zejména města Brna.

Konání festivalů koresponduje s počasím předně u těch typů, které se alespoň částečně konají ve venkovních prostorách – folklorní a hudební festivaly jsou směřovány v největší míře do letních měsíců červen a srpen. U ostatních druhů akcí není patrná korespondence s počasím mimo filmové festivaly, které k nalákání diváků využívají potenciálně sychravý říjen.

Délka trvání festivalů

Maximální délka trvání festivalů se v jednotlivých letech značně liší. Výjimečný je v tomto ohledu rok 2018, kde se konaly hned tři festivaly, jejichž délka přesáhla 100 dní trvání (Expozice nové hudby, Festival uprostřed a Mezinárodní bienále grafického designu). v tomto roce se také konal festival Janáček Brno.[2] Celkově je ovšem spíše trend menších festivalů. To také potvrzuje medián, který se takřka neliší ani v jednom ze sledovaných období – nejvíce festivalů se koná 4 až 5 dní.

V analýze nebyl zvažován vliv výročí 100 let republiky v roce 2018, neboť se ve značné míře jednalo o akce, které se nedaly podřadit pod pojem festival (Avant Garde, EX:PO, 100 let 100 knih), ale pouze dílčí projekty (Game Access, Meeting Brno).

Ročníky festivalů

Naprostá většina analyzovaných festivalů má již zavedenou tradici a pořádá se pravidelně. Medián v letech 2017-2018 činí 17 ročníků a v roce 2019 dokonce 19 ročníků – přes polovinu akcí v roce se koná po vícekráté než sedmnácté, případně devatenácté. Průměr se mezi roky příliš neliší a pohybuje se mezi 19 a 21 ročníky. Nejnižší ročník je první a nejvyšší šedesátý.

Počet ročníků ukazuje, že brněnská kultura je stálá a udržuje si tradici. Díky této stabilitě se mohou akce konat opakovaně i po více než dekádu a podporovat tím tak rovnováhu kulturního dění a v důsledku také kulturní turistiky. Zároveň se každoročně objevují nové festivaly, jejichž existence svědčí o negenerováním rigidní prostoru pouze pro již zavedené akce, nýbrž také o otevřenosti města Brna novým uměleckým platformám.

Finance

Celkový součet rozpočtů festivalů za roky 2017-2019 činí přes 546 milionů Kč. Ročně se objem rozpočtů festivalů pohybuje v rozmezí 164-202 milionů Kč. Z tohoto objemu finančních prostředků za tři roky bylo vykryto dotací MMB 210 milionů Kč, přičemž se v 96 % jedná o dotaci poskytnutou Odborem kultury MMB. Jak je patrno z grafu níže, od roku 2017 částka poskytnutá na dotaci festivalů rostla.

Průměrný rozpočet festivalu činil 2,76 milionu Kč, přičemž medián je „pouze“ 480 000 Kč. Velký rozdíl mezi těmito hodnotami je způsoben tím, že mezi festivaly je několik velkorozpočtových akcí, ačkoli převažují spíše menší a střední akce. Polovina festivalů (cca 32) v roce má rozpočet do půl milionu Kč.

V roce 2018 je patrný nárůst celkového objemu rozpočtu oproti předešlému roku a zároveň také převyšuje rok následující. Je to z důvodu konání festivalu Janáček Brno s rozpočtem ve výši 42 538 000 Kč.

Mezi nejnákladnější festivaly se každý rok umisťuje Ignis Brunensis, Jazzfest Brno, Moravský podzim, Majáles, Divadelní svět, Brněnské Vánoce, Concertus Moraviae a Maraton hudby.

Dotace byly za sledovanou dobu udíleny ze 42 % hudebním festivalům, ze 35 % divadelním festivalům, 9,28 % multižánrovým akcím a ostatním kategoriím pod 5 %. Toto rozložení kopíruje množství akcí v jednotlivých segmentech kultury (hudba, divadlo a multižánrové festivaly) byť se divadelních festivalů koná menší počet než-li multižánrových. U multižánrových lze předpokládat možnost získání dotace od dalších Odborů MMB (např. od Odboru strategického rozvoje a spolupráce či Odboru školství, mládeže a tělovýchovy MMB) či zcela mimo gesci MMB.

Návštěvnost

Za tři sledované roky navštívilo těchto necelých 200 festivalů na 6 milionů návštěvníků. Průměrně to činí 19,9 tisíc návštěvníků na jeden festival. Avšak medián je kvůli převažujícímu počtu menších a středně velkých festivalů nižší, činí 2,7 tisíce návštěvníků.

Nejmenší návštěvnost byla zaznamenána v roce 2017, kdy se nekonaly některé festivaly (Serial Killer, Léto v centru aj.) nebo o jejich návštěvnosti nemáme data (např. Letní shakespearovské slavnosti). Vzhledem k této realitě a také proto, že návštěvnost je často uvedena odhadem, nikoli z dat mobilních operátorů či prodaného vstupného, což platí zejména pro festivaly s dobrovolným či žádným vstupným, se jedná spíše o ilustrativní hodnoty.

Největší návštěvnost uvádějí v drtivé většině příspěvkové organizace. Ty mají také největší festivalový rozpočet jak v součtu, tak i v každém ze sledovaných roků. Polovina všech návštěvníků, 3 ze 6 milionů v součtu přišla na festival pořádaný právě příspěvkovou organizací. Druhý největší celkový rozpočet mají společnosti s ručením omezeným, které organizují 15-20 % festivalů v roce. Akce pořádané spolky činí okolo dvou procent celkového objemu návštěvníků.  Značný rozptyl návštěvnosti mezi spolky a s.r.o. je důsledkem zařazení akce Ignis Brunensis. Ostatní typy pořadatelů mají srovnatelnou návštěvnost o několik řádů nižší než příspěvkové organizace, spolky a s.r.o.

Při náhledu na návštěvnost z hlediska typovosti festivalu jasně vyplývá, že nejpopulárnější jsou multižánrové festivaly, které v letech 2018-2019 překonaly hranici 1,3 milionu návštěvníků. To je zapříčiněno také vysokou návštěvností Brněnských Vánoc, které trvají 5 týdnů na přelomu listopadu a prosince. Druhý nejpopulárnější typ festivalu je ohňostroj Ignis Brunensis, který v roce 2017 překonal návštěvnost 1 milion a v roce 2018 740 tisíc návštěvníků. Třetí nejpopulárnější typ festivalu je hudební, kde počet diváků překonal v letech 2017-2019 sto třicet tisíc návštěvníků. S velkým odstupem následují festivaly audiovize, divadla, literatury, folkloru a výtvarného umění v tomto pořadí.

Ačkoli je v analýze zastoupeno 65 čistě hudebních festivalů, oblíbenější jsou multižánrové festivaly, jichž je 43, mají vyšší návštěvnost při vynaložení o polovinu nižších nákladů. Množství multižánrových a hudebních festivalů pořádaných příspěvkovými organizacemi je stejný (17). Proto by fakt, že příspěvkové organizace mohou festivaly pořádat ve vlastních prostorách a tudíž ušetří finance za pronájem, neměl mít na tuto skutečnost vliv.

Návštěvnost dle měsíců v roce graduje na vánočních trzích v listopadu a začátkem prosince. Mimo toto období se potvrzuje model plánování organizace festivalů především na květen, srpen, říjen a březen, kdy jej kopíruje také návštěvnost.

Další vývoj festivalové struktury na území města Brna

Další vývoj bude nepochybně ovlivněn současnými opatřeními ze strany státu a statutárního města Brna uplatněná z důvodu zamezení šíření koronaviru Covid-19 mezi obyvatelstvem, v důsledku nichž jsou veřejné akce značně početně omezeny.

Vzhledem k faktu, že nejvíce festivalů organizují spolky, které svou činnost mnohdy hradí v první řadě z vlastních zdrojů a až následně dofinancovávají z vybraného vstupného, získaných dotací a sponzorských darů, lze očekávat, že minimálně u festivalů původně konaných v termínu březen-duben 2020 bude citelný výpadek příjmu nebo jeho snížení. Proto nejspíše část festivalů v následujícím roce 2021 neproběhne, pokud zcela nezanikne.

Obdobně významný výpadek příjmu u příspěvkových organizací ovlivní jejich další intenzitu zapojení do pořádání festivalů v Brně.

Hloubka dopadů bude záviset na délce a závažnosti dalších protiepidemiologických opatření a také na případné kompenzaci ztrát ze strany státu, jihomoravského kraje a města Brna a případně také EU. Lze ovšem předpokládat, že kulturní odvětví bude postiženo dlouhodobě, festivaly nevyjímaje.

Termín a velikost festivalů bude také reflektovat omezenou možnost cestování z a do tuzemska a snížení zájmu o zahraniční turistiku obyvateli okolních zemí. V důsledku těchto změn lze predikovat nižší procento zapojení účinkujících ze zahraničí a současně také nižší účast zahraničních turistů. To bude mít vliv na tržby spojené s kulturními akcemi, jakými jsou segmenty jízdného, ubytování a stravování. Souběžně lze očekávat zvýšení zájmu Čechů o zdejší akce, který by výpadek mohl částečně saturovat.

Doporučení pro další analýzu

Do budoucna je pro další analýzu kulturních akcí zásadní sjednocení poskytování dat příspěvkovými organizacemi a příjemci dotací zejména ohledně termínu jejich konání, rozpočtu, poskytnuté dotaci na tuto akci a zejména o návštěvnících, jejich počtu a struktuře. Kruciální je v tomto ohledu vybudování datového skladu či jiného způsobu strojově zpracovatelných dat a případné navázání spolupráce s online platformami typu Go out, která shromažďuje data o konání akce včetně jejího typu a taktéž slouží jako online pokladna pro prodej vstupenek – disponuje tudíž značným objemem dat o kulturním životě.

Pro další analýzy je třeba zahrnout do vzorku více festivalů z oblastí kreativních průmyslů, které jsou na vzestupu globálně i lokálně v Brně a které skýtají množství průniků s kulturou, jako je například design či herní průmysl.


[1] Výkyvy v rámci jedné jednotky mohou být způsobeny nižší periodicitou než-li 1x ročně, např. Mezinárodní bienále grafického designu Brno se koná ve dvouletém intervalu.


[2] Z toho důvodu je rok 2018 neobvyklý na celkový počet festivalových dní oproti ostatním letům: 2017 – 851 festivalových dní, 2018 – 1127 festivalových dní a 2019 – 617 festivalových dní.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *