Návratná finanční výpomoc v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19

Odbor kultury Magistrátu města Brna připravil ke zmírnění dopadu protipandemických opatření dvě alternativy pomoci aktérům kulturní a kreativní brněnské scény. Jejich znění Vám nyní přinášíme k připomínkování. Vyjádření ke konkrétnímu očíslovanému bodu znění vč. příslušné sekce či k textu jako celku můžete vložit jako komentář pod dokumentem. Případně svou připomínku můžete zaslat na majickova.veronika@brno.cz. Děkujeme, že se zapojujete!

1. Shrnutí problematiky

  1. V souvislosti s vládními a ministerskými omezeními v důsledku pandemie COVID-19 dochází nejen k omezení činnosti kulturních a kreativních odvětví v Brně, ale současná omezení mohou vést i k úplné likvidaci řady subjektů působících na brněnské kulturní scéně.
  1. Je nutné si uvědomit, že kultura není zbytná. Pokud se podaří udržet peníze investované městem do kultury a zmírnit dopad vládních omezení na nezřizovanou kulturní scénu tak, aby nedošlo k její likvidaci, celkový propad ekonomiky se neprohloubí o další nezaměstnané a exekuované obyvatele a růst ekonomiky ve městě Brně se po uplynutí krize urychlí.
  1. Z výsledků kvantitativního mapování v kultuře a kreativních odvětví (mapováno v roce 2014) vyplývá, že v Brně je možné mezi kulturní a kreativní odvětví zahrnout přes 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů, tedy více než 10 % ze všech ekonomických subjektů města, rozuměno celkové zaměstnanosti v Brně. Kultura v Brně ročně vytvoří zhruba 24 miliard Kč obratu. Jde o 2 tisíce firem a 8,5 tisíce OSVČ. Vzhledem k ekonomické konjunkci v posledních letech je zřejmé, že aktuální data budou vyšší. Na dotace nezřizovaným subjektům působícím v kultuře je v roce 2020 vyčleněna částka téměř 65 milionů Kč z celkových provozních výdajů 1,25 miliardy Kč, což je pouze cca 5 % celkových provozních výdajů na kulturu.
  1. Ekonomické dopady činnosti kultury v Brně nejsou marginálním aspektem. I přestože činnost v kulturních odvětvích ve valné většině není vykonávána za účelem zisku a přímý zisk zpravidla negeneruje, ostatně proto je dotována, její význam tkví hlavně v sekundární podpoře ekonomiky. Část ekonomických přínosů generuje kultura tím, že láká do města návštěvníky, kteří zde utrácejí peníze nejen za kulturu, ale i za ubytování, stravování a další služby a zboží. Kulturní cestovní ruch je globálně jediným dlouhodobě rostoucím typem cestovního ruchu. Řada studií ekonomických dopadů kulturních akcí v ČR i zahraničí prokázala, že návštěvníci kulturních akcí utratí na každou 1 Kč vynaloženou na vstupné dalších až 70 Kč na vedlejší výdaje (doprava, restaurace, ubytování apod.) s návštěvou kulturní akce spojené. To zaměstnává mnoho místních podniků z jiných odvětví, které se tak díky kultuře významně podílejí na místní produkci. Kultura také zvyšuje celkovou atraktivitu města i pro nové talenty (přilákat a udržet), investory a obchodníky. Podíl nezřizované kultury na dění ve městě Brně je přitom zásadní, protože zvyšuje kulturní diverzitu a invenci a není tolik zatížena provozními problémy jako páteřní zřizovaná kultura, která hospodaří s velkými a historickými objekty, které by šlo jen těžko využít jinak.
  1. Uvedená čísla ukazují také na zásadní sociální aspekt kultury, který je patrný z celkového procenta zaměstnanosti v Brně, potažmo na oblast zejm. vysokého školství.
  1. V termínu 18. – 22. 3. 2020 provedl Odbor kultury MMB (dále jen OK MMB) dotazníkové šetření za účelem efektivního vyhodnocení zatímního dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků.
  1. Závěry tohoto dotazníkového šetření jsou uveřejněny zde.
  1. V návaznosti na výše uvedené OK MMB předkládá jako první z nápravných opatření záměr Návratné finanční výpomoci v oblasti kultury na zmírnění důsledků vládních omezení spjatých s epidemií COVID-19.

2. Předmět návratné finanční výpomoci

  1. Návratná finanční výpomoc (dále jen „NFV“) je cílena na jednorázovou neinvestiční návratnou finanční výpomoc nezřizovaným subjektům – právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím – působícím v oblasti kultury, na pokrytí a překlenutí nezaviněných finančních ztrát a výpadků způsobených opatřeními vlády a ministerstev v rámci šíření pandemie COVID-19 a jejich dopadů na uvedené subjekty.

3. Podmínky NFV

3.1. Okruh způsobilých žadatelů

  1. NFV je poskytována právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím (OSVČ) se sídlem na území města Brna a poskytujícím kulturní služby na území města Brna po dobu minimálně jednoho roku ke dni podání žádosti.
  1. NFV je poskytována jako podpora z důvodů výpadků příjmů a omezení provozu v souvislosti s nařízeními vlády a ministerstev z důvodu ohrožení zdraví kvůli prokázání výskytu onemocnění COVID-19 v České republice.
  1. Podmínkou mimo výše uvedené je druh činnosti žadatele, který musí odpovídat kulturně politickým záměrům vyjádřeným ve Strategii kultury a kreativních odvětví. Žadatel musí poskytovat veřejné kulturní služby v souladu s § 2 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dochází-li v odůvodněných případech (např. transformace) ke změně právní formy žadatele, je respektováno zachování jeho právní a umělecké kontinuity.
  1. Žadatelem nemůže být fyzická osoba nepodnikající a příspěvková organizace (bez ohledu na právní formu zřizovatele) či jiný právní subjekt zřízený nebo založených státem nebo územním samosprávným celkem.
  1. Žadatelem dále nemůže být fyzická osoba podnikající nebo právnická, osoba, která pro rok 2020 již čerpá dotaci poskytnutou z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší. Tato podmínka je stanovena s ohledem na omezené finanční prostředky alokované pro NFV a skutečnost, že příjemci dotací z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší (tedy po součtu všech schválených dotací bez ohledu na oblast a včetně individuálních dotací) by měli být schopni svou činnost udržet ze stávajících poskytnutých finančních prostředků.
  1. NFV lze poskytnout jen tomu žadateli, který k datu podání žádosti prokáže následující skutečnosti:

a) má vypořádány veškeré závazky (dluhy) vůči statutárnímu městu Brnu, tj. vůči městu Brnu, jeho městským částem a organizacím městem a městskými částmi zřizovaným, které nabyly právní moci a jsou splatné (tj. zejména provedl včasnou úhradu všech splatných odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně)

b) nemá neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům veřejné správy České republiky, Evropské unie nebo některého z jejích členských států, dále zdravotním pojišťovnám a orgánům poskytujícím finanční prostředky na projekty spolufinancované z rozpočtu EU

c) nenachází se podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, v úpadku a nedošlo v jeho případě k podání insolvenčního návrhu ani tento návrh sám nepodal ani nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; a to i za období tří let před podáním žádosti o NFV

d) nenachází se v procesu zrušení bez právního nástupce (např. likvidace, zrušení nebo zánik živnostenského oprávnění), ani není v procesu přeměny (např. fúze společnosti, rozdělení společnosti)

e) nebyl mu soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti nebo zrušeno oprávnění k činnosti týkající se jeho předmětu podnikání a/nebo související s projektem, na který má být poskytována NFV,

f) není vůči němu (příp. vůči jehož majetku) navrhováno ani vedeno řízení o výkonu soudního či správního rozhodnutí ani navrhována či prováděna exekuce.

  1. Doložení výše uvedených bodů (a-f) proběhne formou čestného prohlášení, které bude součástí žádosti o poskytnutí finanční podpory dle této NFV.

3.2. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků

  1. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků vyčleněných na NFV je 5–10 mil. Kč.
  1. Finanční prostředky pro NFV budou získány z provozních prostředků OK MMB, z odmítnutých a vrácených dotací pro rok 2020 a ze sankcí uložených a uhrazených na základě provedené kontroly vyúčtování dotací na rok 2019. Dalším zdrojem by mohly být nevyplacené splátky dotací dle platných smluv, o relevantní finanční částky jde zejména u individuálních neinvestičních dotací.

3.3. Minimální a maximální výše poskytnutých finančních prostředků a jejich čerpání

  1. NFV může být poskytnuta ve výši od 20 tis. Kč. do 50 tis. Kč včetně s tím, že lhůta pro čerpání finančních prostředků žadatelem je stanovena od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.
  1. Čerpat NVF lze výhradně na prokázané a již uhrazené uznatelné náklady stanovené v NVF, jejichž náhrada nebyla a nebude uplatněna v rámci vyúčtování jiné dotace poskytnuté statutárním městem Brnem.
  1. Uznatelné náklady, na jejichž čerpání si smí žadatel požádat:
  • pronájem movitých a nemovitých věcí
  • spotřeba energie
  • spoje – poštovné, telekomunikační služby, internet
  • nezbytná údržba
  • úklidové služby a ostraha.
  1. NFV bude žadateli poskytnuta na základě a za podmínek Smlouvy o poskytnutí návratné finanční výpomoci z rozpočtu města Brna (dále jen „Smlouva“).
  1. NFV bude poukázána jednorázově převodem na účet příjemce nejpozději do 30 dnů ode dne platnosti a účinnosti Smlouvy.
  1. Podmínky použití a finančního vypořádání NFV budou upraveny ve Smlouvě a v NFV, dále obecně závaznými právními předpisy /zejména zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů/.
  1. Příjemce NFV poskytnutou částku vrátí jednorázovou platbou zpět na účet poskytovatele do 31. 1. 2022.

3.4. Podání žádosti o NFV a způsob podání žádosti o NFV

  1. Žádosti o NFV na rok 2020 je možno podávat v termínu od 26. 5. 2020 do 30. 7. 2020 včetně.
  1. Žádosti se podávají prostřednictvím formuláře vypracovaného k tomuto účelu OK MMB a doplněného o přílohy stanovené touto NFV. Formulář bude v termínu pro podávání žádostí o dotace přístupný na adrese https://www.brno.cz/?id=4464397.
  1. Žádost lze podat:
  • osobně na kontaktním místě – OK MMB, Dominikánské nám. 3, Brno, 3. patro, nebo na podatelnách Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3, Brno a Dominikánské nám. 1, Brno
  • prostřednictvím provozovatele poštovní služby zasláním na adresu: Odbor kultury, Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno
  • datovou schránkou – ID datové schránky:  a7kbrrn
  • v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem
  1. V rámci tohoto řízení nebudou hodnoceny:
  • žádosti, které nejsou v souladu s předmětem NFV
  • žádosti, u kterých nebude dodržen termín pro podání žádosti
  • žádosti, které nebudou opatřeny podpisem oprávněné osoby
  • žádosti, ve kterých budou prokazatelně uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje nebo budou podstatné údaje zamlčeny.

Kontaktní místo: OK MMB, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno, 3. patro.

Kontaktní osoby:

Mgr. Veronika Majíčková, tel.: 542 172 074, email: majickova.veronika@brno.cz

vyúčtování –  Bc. Lukáš Juříček, tel.: 542 172 473, e-mail: juricek.lukas@brno.cz

4. Povinnosti žadatele

  1. Žadatel doloží k žádosti následující doklady:
  • aktuální výpis z příslušného veřejného rejstříku, je-li v něm žadatel registrován (spolkový rejstřík, obchodní rejstřík, nadační rejstřík, atd.) obsahující jméno, příjmení a funkci aktuálního statutárního orgánu

nebo

  • platné stanovy žadatele a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (zápis z valné hromady, zápis ze schůze členů žadatele – prostá kopie, plná moc nebo pověření – doloženy v originále nebo v ověřené kopii a podepsané oprávněnou osobou)

nebo

  • dokument, kterým je žadatel založen nebo zřízen, není-li registrován v příslušném rejstříku a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (např. jmenovací dekret)

a

  • aktuální doklad o zřízení účtu žadatele s uvedením názvu majitele účtu a čísla účtu, (např. prostá kopie smlouvy o zřízení účtu, výpis z účtu, potvrzení bankovního ústavu)
    • doklady prokazující úhradu nákladů, jež budou dokryty dotací dle tohoto DP (např. výpis z účtu, výdajový nebo příjmový pokladní doklad)
    • přehled akcí nebo činnosti žadatele s důrazem na prokazatelné výsledky na brněnské kulturní scéně za kalendářní rok 2019
    • čestné prohlášení žadatele, které je součástí formuláře vypracovaného OK MMB.
  1. V případě předložení čestných prohlášení nebo plné moci se musí jednat o originál nebo ověřenou kopii.
  1. Kromě výše uvedených podmínek žadatel v rámci formuláře odůvodní svoji žádost spolu s popisem, jak byla jeho kulturní aktivita či provoz ve městě Brně nezaviněně omezena či zrušena, což vedlo k nezaviněné finanční ztrátě a újmě, v souvislosti s vládními a ministerskými omezeními spjatými s pandemií COVID-19.

5. Postup hodnocení a schválení NFV

  1. Posouzení žádosti o NFV bude probíhat OK MMB a Radou města Brna. OK MMB bude posouzena formální stránka každé žádosti z hlediska splnění veškerých požadovaných náležitostí a úplnosti požadovaných příloh, následně Rada města Brna projedná poskytnutí dotace. NFV se bude poskytovat v požadované výši dle požadavku a doložených nákladů žadatele a s ohledem na maximální hranici 50 tis. Kč do vyčerpání prostředků nebo žádostí.
  1. Posuzování žádostí bude probíhat průběžně dle data doručení, stejně jako jejich projednání v Radě města Brna.

Nezapomeňte se vyjádřit také k Dotačnímu programu pro poskytnutí dotací v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19.

Dotační program pro poskytnutí dotací v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19

Odbor kultury Magistrátu města Brna připravil ke zmírnění dopadu protipandemických opatření dvě alternativy pomoci aktérům kulturní a kreativní brněnské scény. Jejich znění Vám nyní přinášíme k připomínkování. Vyjádření ke konkrétnímu očíslovanému bodu znění vč. příslušné sekce či k textu jako celku můžete vložit jako komentář pod dokumentem. Případně svou připomínku můžete zaslat na majickova.veronika@brno.cz. Děkujeme, že se zapojujete!

1. Shrnutí problematiky

  1. V souvislosti s vládními a ministerskými omezeními v důsledku pandemie COVID-19 dochází nejen k omezení činnosti kulturních a kreativních odvětví v Brně, ale současná omezení mohou vést i k úplné likvidaci řady subjektů působících na brněnské kulturní scéně.
  1. Je nutné si uvědomit, že kultura není zbytná. Pokud se podaří udržet peníze investované městem do kultury a zmírnit dopad vládních omezení na nezřizovanou kulturní scénu tak, aby nedošlo k její likvidaci, celkový propad ekonomiky se neprohloubí o další nezaměstnané a exekuované obyvatele a růst ekonomiky ve městě Brně se po uplynutí krize urychlí.
  1. Z výsledků kvantitativního mapování v kultuře a kreativních odvětví (mapováno v roce 2014) vyplývá, že v Brně je možné mezi kulturní a kreativní odvětví zahrnout přes 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů, tedy více než 10 % ze všech ekonomických subjektů města, rozuměno celkové zaměstnanosti v Brně. Kultura v Brně ročně vytvoří zhruba 24 miliard Kč obratu. Jde o 2 tisíce firem a 8,5 tisíce OSVČ. Vzhledem k ekonomické konjunkci v posledních letech je zřejmé, že aktuální data budou vyšší. Na dotace nezřizovaným subjektům působícím v kultuře je v roce 2020 vyčleněna částka téměř 65 milionů Kč z celkových provozních výdajů 1,25 miliardy Kč, což je pouze cca 5 % celkových provozních výdajů na kulturu.
  1. Ekonomické dopady činnosti kultury v Brně nejsou marginálním aspektem. I přestože činnost v kulturních odvětvích ve valné většině není vykonávána za účelem zisku a přímý zisk zpravidla negeneruje, ostatně proto je dotována, její význam tkví hlavně v sekundární podpoře ekonomiky. Část ekonomických přínosů generuje kultura tím, že láká do města návštěvníky, kteří zde utrácejí peníze nejen za kulturu, ale i za ubytování, stravování a další služby a zboží. Kulturní cestovní ruch je globálně jediným dlouhodobě rostoucím typem cestovního ruchu. Řada studií ekonomických dopadů kulturních akcí v ČR i zahraničí prokázala, že návštěvníci kulturních akcí utratí na každou 1 Kč vynaloženou na vstupné dalších až 70 Kč na vedlejší výdaje (doprava, restaurace, ubytování apod.) s návštěvou kulturní akce spojené. To zaměstnává mnoho místních podniků z jiných odvětví, které se tak díky kultuře významně podílejí na místní produkci. Kultura také zvyšuje celkovou atraktivitu města i pro nové talenty (přilákat a udržet), investory a obchodníky. Podíl nezřizované kultury na dění ve městě Brně je přitom zásadní, protože zvyšuje kulturní diverzitu a invenci a není tolik zatížena provozními problémy jako páteřní zřizovaná kultura, která hospodaří s velkými a historickými objekty, které by šlo jen těžko využít jinak.
  1. Uvedená čísla ukazují také na zásadní sociální aspekt kultury, který je patrný z celkového procenta zaměstnanosti v Brně, potažmo na oblast zejm. vysokého školství.
  1. V termínu 18. – 22. 3. 2020 provedl Odbor kultury MMB (dále jen OK MMB) dotazníkové šetření za účelem efektivního vyhodnocení zatímního dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků.
  1. Závěry tohoto dotazníkového šetření jsou uveřejněny zde.
  1. V návaznosti na výše uvedené OK MMB předkládá jako první z nápravných opatření záměr Návratné finanční výpomoci v oblasti kultury na zmírnění důsledků vládních omezení spjatých s epidemií COVID-19.

2. Předmět dotačního programu

  1. Dotační program (dále jen „DP“) je cílen na jednorázovou neinvestiční finanční podporu nezřizovaným subjektům – právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím – působícím v oblasti kultury, na pokrytí a překlenutí nezaviněných finančních ztrát a výpadků způsobených opatřeními vlády a ministerstev v rámci šíření pandemie COVID-19 a jejich dopadů na uvedené subjekty.

3. Podmínky dotačního programu

3.1. Okruh způsobilých žadatelů

  1. Dotace jsou poskytovány právnickým osobám a fyzickým osobám podnikajícím (OSVČ) se sídlem na území města Brna a poskytujícím kulturní služby na území města Brna po dobu minimálně jednoho roku ke dni podání žádosti.
  1. Dotace jsou poskytovány jako podpora z důvodů výpadků příjmů a omezení provozu v souvislosti s nařízeními vlády a ministerstev z důvodu ohrožení zdraví kvůli prokázání výskytu onemocnění COVID-19 v České republice.
  1. Podmínkou mimo výše uvedené je druh činnosti žadatele, který musí odpovídat kulturně politickým záměrům vyjádřeným ve Strategii kultury a kreativních odvětví. Žadatel musí poskytovat veřejné kulturní služby v souladu s § 2 zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dochází-li v odůvodněných případech (např. transformace) ke změně právní formy žadatele, je respektováno zachování jeho právní a umělecké kontinuity.
  1. Žadatelem nemůže být fyzická osoba nepodnikající a příspěvková organizace (bez ohledu na právní formu zřizovatele) či jiný právní subjekt zřízený nebo založených státem nebo územním samosprávným celkem.
  1. Žadatelem dále nemůže být fyzická osoba podnikající nebo právnická, osoba, která pro rok 2020 již čerpá dotaci poskytnutou z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší.
  1. Tato podmínka je stanovena s ohledem na omezené finanční prostředky alokované pro DP a skutečnost, že příjemci dotací z rozpočtu města Brna v celkové výši 500 tis. Kč a vyšší (tedy po součtu všech schválených dotací bez ohledu na oblast a včetně individuálních dotací) by měli být schopni svou činnost udržet ze stávajících poskytnutých finančních prostředků. Dotaci lze poskytnout jen tomu žadateli, který k datu podání žádosti prokáže následující skutečnosti:

a) má vypořádány veškeré závazky (dluhy) vůči statutárnímu městu Brnu, tj. vůči městu Brnu, jeho městským částem a organizacím městem a městskými částmi zřizovaným, které nabyly právní moci a jsou splatné (tj. zejména provedl včasnou úhradu všech splatných odvodů a penále za porušení rozpočtové kázně)

b) nemá neuhrazené závazky po lhůtě splatnosti vůči orgánům veřejné správy České republiky, Evropské unie nebo některého z jejích členských států, dále zdravotním pojišťovnám a orgánům poskytujícím finanční prostředky na projekty spolufinancované z rozpočtu EU

c) nenachází se podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, v úpadku a nedošlo v jeho případě k podání insolvenčního návrhu ani tento návrh sám nepodal ani nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku; a to i za období tří let před podáním žádosti o dotaci

d) nenachází se v procesu zrušení bez právního nástupce (např. likvidace, zrušení nebo zánik živnostenského oprávnění), ani není v procesu přeměny (např. fúze společnosti, rozdělení společnosti)

e) nebyl mu soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti nebo zrušeno oprávnění k činnosti týkající se jeho předmětu podnikání a/nebo související s projektem, na který má být poskytována dotace,

f) není vůči němu (příp. vůči jehož majetku) navrhováno ani vedeno řízení o výkonu soudního či správního rozhodnutí ani navrhována či prováděna exekuce.

  1. Doložení výše uvedených bodů (a-f) proběhne formou čestného prohlášení, které bude součástí žádosti o poskytnutí finanční podpory dle tohoto DP.

3.2. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků

  1. Celkový předpokládaný objem finančních prostředků vyčleněných na tento DP je 5–10 mil. Kč.
  1. Finanční prostředky pro DP budou získány z provozních prostředků OK MMB, z odmítnutých a vrácených dotací pro rok 2020 a ze sankcí uložených a uhrazených na základě provedené kontroly vyúčtování dotací na rok 2019. Dalším zdrojem by mohly být nevyplacené splátky dotací dle platných smluv, o relevantní finanční částky jde zejména u individuálních neinvestičních dotací.

3.3. Minimální a maximální výše poskytnutých finančních prostředků a jejich čerpání.

  1. Dotace může být poskytnuta ve výši od 20 tis. Kč. do 50 tis. Kč včetně s tím, že lhůta pro čerpání finančních prostředků žadatelem je stanovena od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020.
  1. Čerpat dotaci lze výhradně na prokázané a již uhrazené uznatelné náklady stanovené v DP, jejichž náhrada nebyla a nebude uplatněna v rámci vyúčtování jiné dotace poskytnuté statutárním městem Brnem.
  1. Uznatelné náklady, na jejichž čerpání si smí žadatel požádat
  • pronájem movitých a nemovitých věcí
  • spotřeba energie
  • spoje – poštovné, telekomunikační služby, internet
  • nezbytná údržba
  • úklidové služby a ostraha.
  1. Dotace bude žadateli poskytnuta na základě a za podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace z rozpočtu města Brna (dále jen „Smlouva“).
  1. Dotace bude poukázána jednorázově převodem na účet příjemce nejpozději do 30 dnů ode dne platnosti a účinnosti Smlouvy.
  1. Podmínky použití a finančního vypořádání dotace budou upraveny ve Smlouvě a v dotačním DP, dále obecně závaznými právními předpisy /zejména zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů/.

3.4. Podání žádosti o dotaci a způsob podání žádosti o dotaci

  1. Žádosti o dotace dle DP na rok 2020 je možno podávat v termínu od 26. 5. 2020 do 30. 7. 2020 včetně.
  1. Žádosti se podávají prostřednictvím formuláře vypracovaného k tomuto účelu OK MMB a doplněného o přílohy stanovené tímto DP. Formulář bude v termínu pro podávání žádostí o dotace přístupný na adrese https://www.brno.cz/?id=4464397.
  1. Žádost lze podat:
  • osobně na kontaktním místě – OK MMB, Dominikánské nám. 3, Brno, 3. patro, nebo na podatelnách Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3, Brno a Dominikánské nám. 1, Brno
  • prostřednictvím provozovatele poštovní služby zasláním na adresu: Odbor kultury, Magistrát města Brna, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno
  • datovou schránkou – ID datové schránky:  a7kbrrn
  • v elektronické podobě opatřené zaručeným elektronickým podpisem
  1. V rámci tohoto dotačního řízení nebudou hodnoceny:
  • žádosti, které nejsou v souladu s předmětem dotačního programu
  • žádosti, u kterých nebude dodržen termín pro podání žádosti
  • žádosti, které nebudou opatřeny podpisem oprávněné osoby
  • žádosti, ve kterých budou prokazatelně uvedeny nepravdivé nebo hrubě zkreslující údaje nebo budou podstatné údaje zamlčeny.

Kontaktní místo: OK MMB, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno, 3. patro.

Kontaktní osoby:

Mgr. Veronika Majíčková, tel.: 542 172 074, email: majickova.veronika@brno.cz

vyúčtování –  Bc. Lukáš Juříček, tel.: 542 172 473, e-mail: juricek.lukas@brno.cz

4. Povinnosti žadatele

  1. Žadatel doloží k žádosti následující doklady:
  • aktuální výpis z příslušného veřejného rejstříku, je-li v něm žadatel registrován (spolkový rejstřík, obchodní rejstřík, nadační rejstřík, atd.) obsahující jméno, příjmení a funkci aktuálního statutárního orgánu

nebo

  • platné stanovy žadatele a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (zápis z valné hromady, zápis ze schůze členů žadatele – prostá kopie, plná moc nebo pověření – doloženy v originále nebo v ověřené kopii a podepsané oprávněnou osobou)

nebo

  • dokument, kterým je žadatel založen nebo zřízen, není-li registrován v příslušném rejstříku a současně aktuální doklad o oprávnění jednat jménem žadatele (např. jmenovací dekret)

a

  • aktuální doklad o zřízení účtu žadatele s uvedením názvu majitele účtu a čísla účtu, (např. prostá kopie smlouvy o zřízení účtu, výpis z účtu, potvrzení bankovního ústavu)
    • doklady prokazující úhradu nákladů, jež budou dokryty dotací dle tohoto DP (např. výpis z účtu, výdajový nebo příjmový pokladní doklad)
    • přehled akcí nebo činnosti žadatele s důrazem na prokazatelné výsledky na brněnské kulturní scéně za kalendářní rok 2019
    • čestné prohlášení žadatele, které je součástí formuláře vypracovaného OK MMB.
  1. V případě předložení čestných prohlášení nebo plné moci se musí jednat o originál nebo ověřenou kopii.
  1. Kromě výše uvedených podmínek žadatel v rámci formuláře odůvodní svoji žádost spolu s popisem, jak byla jeho kulturní aktivita či provoz ve městě Brně nezaviněně omezena či zrušena, což vedlo k nezaviněné finanční ztrátě a újmě, v souvislosti s vládními a ministerskými omezeními spjatými s pandemií COVID-19.

5. Postup hodnocení a schválení dotací

  1. Posouzení žádosti o dotaci bude probíhat OK MMB a Radou města Brna. OK MMB bude posouzena formální stránka každé žádosti z hlediska splnění veškerých požadovaných náležitostí a úplnosti požadovaných příloh, následně Rada města Brna projedná poskytnutí dotace. Dotace se bude poskytovat v požadované výši dle požadavku a doložených nákladů žadatele a s ohledem na maximální hranici 50 tis. Kč do vyčerpání prostředků nebo žádostí.
  1. Posuzování žádostí bude probíhat průběžně dle data doručení, stejně jako jejich projednání v Radě města Brna.

Nezapomeňte se vyjádřit také k Návratné finanční výpomoci v oblasti kultury na zmírnění důsledků omezení spjatých s pandemií COVID-19.

Dopad COVID19 na kulturní a kreativní odvětví v Brně

Sledujte náš pravidelný BRNĚNSKÝ KULTURNÍ CORONEWSLETTER! Číslo 1, Číslo 2, Číslo 3

V souvislosti s dopady mimořádných opatření kvůli viru Covid-19 na aktéry kulturních a kreativních odvětví v Brně, vedení města Brna a Odbor kultury MMB intenzivně pracují na souboru opatření pro zmírnění těchto dopadů. Zároveň v této věci probíhá komunikace na všech úrovních veřejné správy, především pak ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem, který mapuje situaci na celostátní úrovni – viz výsledky průzkumu Kultura v karanténě.

UŽITEČNÉ INFORMACE (náhrady škody, MPSV – program Antivirus na ochranu zaměstnanosti aj.)

DOTAZNÍK COVID19

V termínu 18. – 22. 3. 2020 provedl Odbor kultury MMB dotazníkové šetření za účelem efektivního vyhodnocení zatímního dopadu současné situace na aktéry brněnských kulturních a kreativních odvětví a následného nastavení dalšího postupu ke zmírnění dlouhodobých důsledků. Výsledky dotazníku si můžete přečíst ZDE

DOTACE

V případě, že jste příjemcem dotací v oblasti kultury pro rok 2020, a s ohledem na nouzový stav je realizace vaší činnosti/projektu nějak změněna, posunuta nebo omezena, ozvěte se prosím s touto skutečností příslušným pracovnicím Odboru kultury MMB. Vaše problémy budeme řešit individuálně a s maximální vstřícností.

Všechny letos schválené dotace budou vyplaceny.

S ohledem na nouzový stav jsou Vám k dispozici prostřednictvím emailu nebo telefonicky.

dotační programy v oblasti:

● divadla, performance a cirkusu ● literatury ● podpory uměleckých řemesel a lidových tradic ● tance
Mgr. Veronika Majíčková, kontaktní telefon: 542 172 074, email: majickova.veronika@brno.cz

● činnosti hudebních klubů ● kulturně vzdělávací a zájmové činnosti
Bc. Bronislava Pecinová, DiS.
, kontaktní telefon: 542 172 095, email: pecinova.bronislava@brno.cz

● audiovize ● hudby ● výtvarného umění, fotografie, designu a architektury
Mgr. Pavla Hujňáková
, kontaktní telefon: 542 172 501, email: hujnakova.pavla@brno.cz

Příspěvkové organizace jsou z nařízení vlády zavřené. Informace o jednotlivých provozech najdete na jejich webových stránkách viz zde.

poslední aktualizace ke dni 2.4.2020

IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

V úterý 15. 10. 2019 se uskutečnilo v pořadí deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu v objektu bývalé káznice na Bratislavské ulici. Stěžejním tématem devátého setkání byl především objekt samotné káznice – respektive jeho plánované využití v dalších letech, i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028 a také na záměr Kreativního centra Brno. Setkání se v hojném počtu zúčastnili jak představitelé kulturní a politické scény, tak i angažovaná veřejnost a v neposlední řadě také odborníci na projekt revitalizace káznice.

Ještě před započetím kulturního parlamentu proběhlo na prvním dvoře káznice uvítací setkání všech zúčastněných, při kterém byla současně zahájena konference Faktor K. – tedy vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici. O několik slov s hosty se postupně podělili radní pro kulturu a památkovou péči Marek Fišer, ředitelka TICu Jana Janulíková a v neposlední řadě také scénárista a režisér Pavel Strašák. Návštěvníkům postupně představili jak projekt káznice, tak i jednotlivé osobnosti stojící v pozadí celého návrhu její revitalizace, a velmi obratně tak přítomné uvedli v historii objektu i celkový novodobý koncept obnovy káznice. Následovala komentovaná prohlídka prostor, při které měli všichni přítomní možnost si vyslechnout odborný komentář architektů z ateliéru KAVA, kteřížto vyhráli se svým projektem soutěž na návrh podoby Kreativního centra Brno.

Poté se už všichni přesunuli z nádvoří do Robotárny – jedné z místností bývalé káznice, fungující coby společenská místnost, kde se odehrálo IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu s tímto obsahem:

S prvním příspěvkem vystoupila specialistka podpory kreativních odvětví a hlavní tvář projektu Kreativní centrum Brno Tereza Chrástová. Ta se úspěšně snažila všem přítomným přiblížit projekt Kreativního centra v bývalé káznici. Seznámila nás s historií projektu, jeho vývojem i současným stavem. Neopomenula také zmínit překážky, které se objevují na cestě za vysněným Kreativním centrem, jakož i sporné body rozdílných pohledů na projekt revitalizace káznice. Závěrem představila publiku i několik podobných zahraničních projektů, které slavily ve svých lokacích úspěch.

Prezentace Terezy Chrástové k dispozici zde.

Následně se před publikum postavil vážený zahraniční host Sjoerd Bootsma, který v minulosti působil coby umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury („EHMK“) v Leeuwarden-Fryslan („LF“) 2018. V současnosti působí jako umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Pan Bootsma představil stěžejní projekt, jenž velkou měrou přispěl k úspěchu při snaze o získání titulu EHMK pro Leeuwarden, a který toho má mnoho společného s projektem Kreativního centra v prostorách bývalé káznice. Vykreslil tak všem zúčastněným na příkladu bývalé věznice Blokhuispoort, jak se dá prostor, který už nemůže sloužit svému účelu, přestavět na kulturní centrum plné knihoven, kavárniček, ateliérů a obecně prostor pro setkávání lidí a stimulaci jejich kreativního zrna. Nemalá podobnost obou projektů tak dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt Kreativního centra v budoucnu čelit.

Prezentace Sjoerda Bootsmana k dispozici zde.

Po krátké pauze, která byla vyplněna dotazy publika na přednesená témata a diskuzí na téma revitalizace opuštěných objektů s pohnutou historií, se jako další prezentující představil novinář, scenárista a spisovatel Luděk Navara. Na BKP vystupoval především jako spoluzakladatel občanského sdružení Paměť. Ve své prezentaci se zaměřil na historickou a pietní hodnotu káznice. Jeho cílem bylo především představit káznici coby místo závažné minulosti, které je potřeba zachovat, neboť tímto způsobem může sloužit památce lidí zde vězněných a usmrcených. Nadto pak také působí jakožto věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. I proto by tak káznice z tohoto pohledu měla přinášet užitek novým generacím, které se tímto způsobem mohou lépe informovat ohledně historie a mohou tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu. Prezentace pana Navary také v neposlední řadě poukázala na varovné případy, kdy podobně historicky významné lokality byly opomenuty a došlo k jejich znehodnocení, případně též k úplné devastaci.

Prezentace Luďka Navary k dispozici zde.

Jako poslední vystoupil Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K. Jeho záměrem bylo představit káznici jako živoucí objekt, který je středobodem zájmu různých skupin, umělců, veřejnosti i politické reprezentace a dalších, a který jako takový vyžaduje koncept pro určitou míru integrace a spolupráce na současném i budoucím dění v káznici.

Prezentace Pavla Strašáka k dispozici zde.

Posléze se na závěr kulturního parlamentu konala interaktivní dílna – workshop na téma: „Káznice jako prostor spolupráce.“ Pod vedením odborníka Radka Drnovského a za přispění aktivních facilitátorů měli přítomní hosté po rozdělení do menších pracovních skupinek možnost rozpoutat kreativní debatu a vysokofrekvenční brainstorming na předem připravené dotazy, zahrnující potenciální spolupráci jednotlivých subjektů na projektu káznice nebo samotné dění v káznici, a tomu přidružené vyvstávající otázky.

Zpracování podnětů, připomínek a výsledků kreativní dílny naleznete zde.

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu, přednášejícím i posluchačům.

Jubilejní X. setkání BKP se uskuteční v jarních měsících roku 2020 a jeho hlavním tématem bude kultura ve veřejném prostoru.

Videozáznam dostupný zde.

IX. kulturní parlament na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 15. 10. 2019 od 15:00 do 19:30 hodin v bývalé káznici na Cejlu/Bratislavské, vchod Bratislavská 68. Tématem setkání bude prostor bývalé káznice na Cejlu a její využití v dalších letech s ohledem na záměr Kreativního centra Brno.

Program

14:30 – 16:00   Registrace

15:00 – 15:45      komentovaná prohlídka objektu (provádí Ateliér KAVA, autor vítězného návrhu architektonické soutěže na návrh Kreativního centra Brno) – nutná registrace

první dvůr

16:00 – 16:15   Zahájení konference Faktor K. (vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici)

Marek Fišer, radní pro oblast kultury a památkové péče statutárního města Brna

Jana Janulíková, ředitelka TIC BRNO, příspěvková organizace

Pavel Strašák, režisér, Tripitaka, Barvy brněnského Bronxu

robotárna

16:15 – 16:35       Kreativní centrum Brno: geneze projektu

Tereza Chrástová, specialistka podpory kreativních odvětví, Kreativní Brno, Odbor strategického rozvoje a spolupráce MMB

16:35 – 16:55       Blokhuispoort v Leeuwardenu (NL) – jak se z vězení kreativní centrum stalo

Sjoerd Bootsma (NL), umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury Leeuwarden 2018

16:55 – 17:15       Diskuze s publikem

17:15 – 17:30      Věznice Cejl jako pietní místo obětí komunistické totality v kontextu evropských a domácích míst paměti.

Luděk Navara, Občanské sdružení PAMĚŤ

17:30 – 17:45      Káznice žije – koncept pro integraci a spolupráci na současném i budoucím dění v káznici

Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K.

David Oplatek, vedoucí komunitní pracovník, Barvy brněnského Bronxu

17:45 – 18:15      Přestávka

18:15 – 19:30      Káznice jako prostor spolupráce – interaktivní dílna

Workshop, facilituje Radek Drnovský (edutica.cz)

19:30 – 21:00      Prostor pro neformální diskusi, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno. Účast na setkání potvrďte do 11. 10. 2019 vyplněním krátkého on-line formuláře zde: https://forms.gle/v52SXcU4vx7S6LJp6 V případě jakýchkoliv dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

Prezentující

Tereza Chrástová Absolventka Gymnázia Brno-Řečkovice a Filosofické fakulty MU. Několik let studovala a pracovala na University of Glasgow ve Skotsku. Na MMB se stará o rozvoj  a podporu kreativních firem a projektů (Facebook stránka Kreativní Brno). Pracovala v redakční radě časopisu Smart Cities, spoluzaložila Brno Expat Centrum, podílí se na tvorbě Strategie Ministerstva kultury ČR pro rozvoj kreativních odvětví. Od roku 2009 se snaží pozitivně oživit historicky cenný objekt na Bratislavské 68 a realizovat v něm tzv. Kreativní centrum Brno.

Sjoerd Bootsma působí jako umělecký ředitel LF2028, nástupnické organizace Evropského hlavního města kultury Leeuwarden-Fryslân 2018. Od roku 2011 byl součástí týmu, který připravoval kandidaturu, následně se stal uměleckým ředitelem celého programu. Spolu s dalšími kolegy a dobrovolníky sídlili v opuštěném městském vězení, kde také založili několik kulturních festivalů a dalších iniciativ jako například festival „Vítejte na Vesnici“ (Welcome to The Village), který nedávno obdržel evropskou cenu za svůj výjimečný program a význam pro místní a evropské spolupráce. Sjoerd je veskrze šťastným praktivistou.

Luděk Navara je novinář, scenárista a spisovatel literatury faktu, spolupracuje především s Českou televizí a deníkem Aktuálně.cz. Zabývá se mimo jiné zločiny komunismu a nacismu. Je autorem knih Smrt si říká Tutter, Nacistický vrah ve službách StB a tří svazků Příběhů železné opony, které se staly předlohou pro stejnojmenný televizní seriál. Společně s Miroslavem Kasáčkem napsal také několik knih o třetím odboji a komunistických represích v padesátých letech (Mlynáři od Babic, Příběhy třetího odboje, Volavčí sítě, biografická publikace Na útěku. Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse). Je nositelem novinářské Ceny Karla Havlíčka Borovského, Ceny Antonína Švehly, stříbrné Svatovojtěšské medaile a Ceny města Brna.

Pavel Strašák je psycholog, divadelní režisér, organizátor, dramaturg kulturních akcí, který žije s rodinou na Bratislavské. Spolupracuje se spolkem Tripitaka, který v káznici sídlí, a vede divadelní sekci projektu Barvy brněnského Bronxu. Spoluzaložil festival Ghettofest. V káznici realizoval s herci z brněnských divadel site specific představení Kafkova Procesu a inscenaci Tvůj Jan inspirovanou životem a dílem J. Zahradníčka. Jako psycholog spolupracuje mj. s katedrou psychologie a psychosomatiky LFMU, kde rozvinul a lektoruje program simulační výuky, ve kterém herci hrají medikům a lékařům náročné komunikační situace.

David Oplatek je vedoucí komunitní pracovník v projektu Barvy brněnského Bronxu, který se pomocí komunitní práce snaží vytvořit v Zábrdovicích otevřené a svébytné sousedství, místo, kde se lidé navzájem znají a kde se dobře žije. Přesvědčuje místní, že mohou ovlivnit své okolí a to, jak se jim zde bude žít. V prostorách bývalé Káznice vede komunitní centrum, kde je prostor pro divadelní, taneční, hudební, výtvarné a spolkové aktivity. Spolupořádá festival Ghettofest a řadu dalších pravidelných slavností a kulturních akcí.

VIII. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma Evropské hlavní město kultury

V úterý 25. 6. 2019 proběhlo již osmé setkání Brněnského kulturního parlamentu  v Místodržitelském paláci Moravské galerie. Dominantním tématem veřejného setkání aktérů široké kulturní scény bylo téma Evropského hlavního města kultury (EHMK) a případná kandidatura statutárního města Brna v této prestižní soutěži v roce 2028. Jednání BKP bylo veřejně přístupné a zúčastnilo se jej 72 aktérů brněnské kulturní sféry napříč odvětvími.

Po úvodním přivítání se slova ujal radní pro kulturu Marek Fišer, který přítomným představil aktuality a novinky z kultury na úrovni města, nastínil nové vize a strategie a shrnul dosavadní úspěchy kulturní politiky města (např. navýšení běžných výdajů na kulturu v roce 2019, navýšení financování CED, vznik nového Oddělení koncepce a rozvoje na OK MMB, zvelebení veřejného prostoru formou graffiti legály) i její nedostatky (např. JKC a směna pozemku „trafačky“, kauza Bajkazyl, výzva k vyhlášení klimatické nouze či lepší komunikování sociálních témat v Brně viz projekt „Housing First“ atp.). Z plánovaných záměrů města zmínil např. revizi dotačních programů, jednotná pravidla pro podporu významných top akcí, zjednodušené pořádání kulturních akcí ve veřejném prostoru , městské kulturní akce bez plastového nádobí, veřejnou soutěž na vodní prvky na Dominikánském náměstí, Kreativní Hub na Údolní anebo kandidaturu Brna na EHMK 2028.

Prezentace M. Fišera k dispozici ZDE

Následující blok patřil Pavle Lukešové z Odboru kultury (OK MMB), která doplnila podrobnějšími informacemi předešlé vystoupení Marka Fišera, představila z pozice vedoucí nové Oddělení koncepce a rozvoje OK MMB i jeho nového koordinátora spolupráce Kryštofa Trávníčka. Právě Oddělení koncepce a rozvoje při Odboru kultury MMB bude zajišťovat strategický a koncepční rozvoj kultury a kreativních odvětví města Brna a evaluační procesy, koordinační činnosti včetně platformy BKP, implementovat „dobré příklady z praxe“ či směřovat Brno k případné kandidatuře na EHMK v roce 2028. Bez povšimnutí nezůstala též stěžejní témata uvedená v Akčním plánu č. 1 na roky 2018-2021 (viz kulturní infrastruktura JKC, Kreativní centrum Brno, dokončení rekonstrukce Janáčkova divadla, projekt Sochy v ulicích, Jihomoravský filmový nadační fond, revize dotačního systému či podpora propagace exportu kultury aj.)

Prezentace P. Lukešové k dispozici ZDE

Po vystoupení radního M. Fišera a P. Lukešové přišly na řadu dotazy z publika, které rozproudily následnou diskuzi zúčastněných v sále.

Následně obohatila program svým vystoupením nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví Blanka Marková, která prezentovala zkušenosti českých měst s kandidaturou na EHMK v příspěvku „Evidence dopadu EHMK na rozvoj českých měst, případové studie Ostravy a Plzně“. Ve výstupu též interpretovala vývoj konceptu soutěže EHMK v čase (1985-2015) a představila rozličné originální přístupy a všemožné komplexní akcenty kandidujících evropských měst.

Prezentace B. Markové k dispozici ZDE

Zajímavou prezentaci „Co je to Evropské hlavní město kultury?“ představil nizozemský expert a kurátor kreativní kulturní politiky a plánování Mattijs Maussen. Ten se v rámci své dvacetileté kariéry primárně věnuje rozjíždění kulturních strategických projektů, vedení kreativních programů a kooperativním partnerstvím evropského i globálního rozměru. V současnosti se zabývá převážně komplexní spolupráci s kandidátskými městy v rámci EHMK a coby konzultant momentálně spolupracuje též s Brnem.

Po přestávce a společné fotografii všech zúčastněných u jezdecké sochy Jošta Moravského (Lucemburského), následovala interaktivní (brainstormingová) dílna v podobě kreativního fóra vedeného facilitátory. V jeho rámci byli zúčastnění konfrontováni se čtyřmi otázkami „na tělo“ týkajícími se našeho města a jeho evropského kontextu:

  • Zkuste si představit, co velkého a úžasného by se mohlo stát a přihodit Brnu v rámci kandidatury či samotné realizace Evropského hlavního města kultury? (nedržte se při zemi)
  • Co byste považovali za ztrátu a neúspěch v případě, že by Brno s přihláškou a projektem EHMK 20208 neuspělo? Co by se mohlo totálně pokazit? Co by se stalo v případě neúspěchu?
  • Co podle Vás Evropané neví a neznají o Brně, o životě v něm i v JM regionu? Co by Evropa měla o Brně znát, s jakými tématy si Brno spojovat?
  • Jaké oblasti života mají v Brně a v JM regionu opravdu evropský rozměr a kontext? Je něco takového, co nemá Praha, Bratislava ani Vídeň, ale Brno ano?

Výsledky a odpovědi účastníků kreativního fóra k dispozici ZDE

Závěrem bylo dohodnuto, že se další v pořadí již IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu uskuteční 15. října v objektu bývalé káznice (na ul. Bratislavská 68), a jeho hlavním tématem bude budoucnost a vize směřování strategického projektu Kreativní centrum Brno a celé oblasti tzv. brněnského Bronxu v rámci kulturního festivalu a konference FAKTOR K.

Video záznam:

první část z VIII. setkání BKP

druhá část z VIII. setkání BKP

VIII. kulturní parlament na téma Evropské hlavní město kultury

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na osmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 25. 6. od 16 do 19 hodin v Místodržitelském paláci Moravské galerie, sál č. 6, 1. patro. Tématem setkání bude kandidatura města Brna v soutěži Evropské hlavní město kultury.

Program:

15:30 – 16:00   Registrace

16:00 – 16:10   Úvodní přivítání

16:10 – 16:20 Aktuality z kultury na úrovni města – vize, strategie a novinky / Ing. Marek Fišer, radní pro oblast kultury a památkové péče statutárního města Brna

16:20 – 16:30 Aktuality z kultury na úrovni Odboru kultury Mgr. Pavla Lukešová, vedoucí Oddělení koncepce a rozvoje, Odbor kultury MMB

16:30 – 16:50 Diskuze s publikem

16:50 – 17:10   Evropské hlavní město kultury v kontextu české zkušenosti Mgr. Blanka Marková, Ph.D. (CZ), nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví

17:10 – 17:25  Co to je Evropské hlavní město kultury? Mattijs Maussen (NL), expert a kurátor kreativní kulturní politiky a plánování

17:25 – 17:35 Diskuze s publikem

17:35 – 17:55 Přestávka a společná fotografie na Moravském náměstí u koně

17:55 – 19:00   Kreativní fórum – interaktivní dílna 4 otázky “na tělo” o našem městě a evropském kontextu

19:00 – 20:00   Prostor pro neformální diskusi, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno.

Účast na setkání potvrďte do 23. 6. ​vyplněním krátkého on-line formuláře zde:

https://forms.gle/LTPqyTUy5Zh2ESQq6

V případě jakýchkoliv dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

Prezentující

Mgr. Blanka Marková, Ph.D.

Nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví. Autorka řady odborných publikací a analýz v oblasti kultury. Pracovala jako project developer na kandidatuře Ostravy na titul EHMK, následně s Plzní na projektu CrossInnovation, který vedl k propojování KKO s dalšími odvětvími ve městě. Je členkou expertní skupiny evropského programu Interreg CENTRAL EUROPE v oblasti kultury. Absolvovala doktorský obor Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě, v rámci kterého se specializovala na multi-level governance EHMK. Spolupracovala s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Institutem umění – Divadelním ústavem, je členkou dozorčí rady Institutu pro udržitelný rozvoj sídel a nezávislého kulturního centra Cooltour v Ostravě. Je emeritní členkou Centra městského a regionálního managementu.

Mattijs Maussen (1970), ač občan Nizozemska, žije se svou rodinou trvale v Praze. V rámci své dvacetileté kariéry se primárně věnuje rozjíždění kulturních strategických projektů, vedení kreativních programů a kooperativních partnerství evropského rozměru. Zkušenosti získal také jako konzultant PricewaterhouseCoopers, projektový manažer Evropské komise či jako mezinárodní koordinátor se zaměřením na témata migrace, vzdělávání a kultury. Během své práce zavítal do více jak 65 zemí celého světa a několika kontinentů, kde pochopil, jak říká, skutečnou podstatu a hodnotu angažované společnosti a potřebu definování problémů z důvodu nalezení jejich řešení ,,na míru”.  Součástí jeho kreativní intervenční práce je, jak sám uvádí, naslouchání tomu, co většinou nechceme slyšet. Jeho silnou stránkou je schopnost přimět ke spolupráci na velkých projektech jak ziskový a neziskový sektor, média, politiky, ministerstva, municipality, tak kulturní a kreativní odvětví. V současnosti se věnuje převážně komplexní spolupráci s kandidátskými městy v rámci konceptu Evropského hlavního města kultury (EHMK/ECoC) a případné udržitelnosti projektů. Jeho úspěšné působení, coby kreativního stratéga a poradce pro kulturu, poznali v 11 vítězných z 15 kandidátských měst EHMK, např. v Belfastu (UK), Temešváru (RO), Galway – Dublinu (IRL), Sieně (I), Leeuwardenu (NL), San Sebastianu (ESP) či nám dobře známé Plzni (CZ).  

VII. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma kulturních nadací veřejné správy

Ve středu 23. 5. 2018 proběhlo již sedmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, jehož hlavním tématem byly kulturní nadace veřejné správy. Parlamentu se účastnilo celkem 51 aktérů brněnské kulturní scény.

Po úvodním přivítání promluvila k zúčastněným Pavlína Lolloková z organizace Brno kulturní o jejich aktuální předvolební výzvě „Volí Brno kulturu?“, která pomocí sady otázek bude od kandidujících politiků zjišťovat, jaké mají postoje a plány týkající se brněnské kultury. Účastníci byli vyzváni, aby v online formuláři pomohli vybrat otázky, které budou kandidujícím politikům položeny před komunálními volbami na podzim 2018. Více na: brnokulturni.cz.

Prezentace organizace Brno kulturní k dispozici zde:

Prezentace Voli Brno kulturu?

Koordinátor kulturní politiky města, Viktor Piorecký, představil Strategii kultury a kreativních odvětví, která byla schválena na jednání Zastupitelstva města Brna, dne 15. 5. 2018. V současné době je zpracováván Akční plán Strategie, který bude připomínkován v letních měsících 2018.

Jeho prezentace je k dispozici zde:

Prezentace Strategie kultury a kreativních odvětví

Náměstek pro kulturu Magistrátu města Brna, pan Matěj Hollan, shrnul úspěchy a neúspěchy kulturní politiky během svého funkčního období. Zmínil například projekt Janáčkova kulturního centra a Kreativního centra v bývalé  káznici, navýšení platů ve Filharmonii Brno a spoluúčast na investici ke vzniku kreativního hubu na ulici Údolní. Více ve video záznamu na konci textu.

Hlavní část programu byla věnována tématu veřejných kulturních nadací. Model Arts Councilů z Velké Británie představil Phil Cave. Státní slovenský Fond na podporu umenia uvedla členka správní rady a iniciátorka Zora Jaurová. Oba modely jsou příklady z úrovně státní kulturní politiky, přesto byl komentován i potenciál uchopení této formy nezávislých nadací v rámci podpory městské nezřizované scény. Model fondu či tzv. arts councilů je zaváděn s cílem přesunout rozhodování o financování subjektů, tedy dotační systém, do více nezávislého a transparentního orgánu zřizovaného městskou správou. Mluvčí zmínili například možnost přinášet takto do rozpočtu další zdroje financování a vlastní hospodářskou činnost, větší flexibilitu v administrativě, přímější napojení na aktéry samotné scény a více kapacity na zpracovávání výzkumů a dat z terénu, které lze pružněji aplikovat a zajišťovat tak kontinuitu a efektivnost podpory. Představili i strukturu daných organizací, dotační programy a jejich rozpočty nebo další tématické aktivity, jako je například práce s publikem. Více viz prezentace a video záznam:

Prezentace:

Zora Jaurova – Arms length Brno

Phil Cave – Arts funding in England

Video záznam:

první část ze setkání BKP

druhá část ze setkání BKP

VII. kulturní parlament na téma kulturních nadací veřejné správy

Jménem náměstka primátora města Brna pana Matěje Hollana vás zveme na sedmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 23. 5.  od 16 do 19 hodin v Místodržitelském paláci Moravské galerie, sál č. 6, 1. patro. Tématem setkání budou kulturní nadace veřejné správy.

Program:

15:30 – 16:00   Registrace

16:00 – 16:10   Přivátání

16:10 – 16:25   Volí Brno kulturu?  / Pavlína Lolloková, Brno kulturní

16:25 – 16:35   Prezentace aktuálního stavu Strategie kultury a kreativních odvětví / Viktor Piorecký, Odbor kultury Magistrátu města Brna

16:35 – 17:00   Ohlédnutí náměstka pro kulturu Matěje Hollana za stávajícím volebním obdobím / Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro oblast kultury

17:00 – 17:20   Přestávka

17:20 – 19:00   Proč a jak zřídit Brněnskou kulturní nadaci?

Prezentace a diskuze se zahraničními experty na téma financování kulturní (nezřizované) scény. Jaké jsou trendy v nastavování dotačních programů a jak se dělí odborná a politická kompetence v rámci kulturní politiky?

Prezentující:

Phil Cave (Velká Británie) 

Nezávislý expert a dlouholetý odborný pracovník britské vládní organizace Arts Council England (http://www.artscouncil.org.uk). Byl ředitelem sekce pro angažovanost veřejnosti a práci s publikem. Vyvinul nový  směr v přístupu k financování a podpoře vyššího dosahu kultury k veřejnosti. Je autorem specializovaných dotačních programů a řady iniciativ a výzkumů v oblasti participace, systémové podpory kultury a spolupráce neziskového, soukromého a veřejného sektoru. Jako odborný konzultant spolupracuje s dalšími subjekty jako je Arts Council Ireland, Arts Council Norway, Swedish Arts Council a dalšími.

Zora Jaurová (Slovensko)

V roce 2005 založila Inštitút pre kultúrnu politiku, věnuje se analytické činnosti a podpoře kulturních a kreativních odvětví. Byla víceprezidentkou evropské organizace Culture Action Europe, ředitelkou národní kanceláře evropského grantového programu Kultura  a zastupovala Slovensko ve Výboru pro kulturní záležitosti Rady EU. Iniciovala založení slovenského Fondu na podporu umenia (http://www.fpu.sk), ve kterém je aktivní členkou rady. Působila jako divadelní dramaturg, kritička a překladatelka.

19:00 – 20:00   Prostor pro neformální posezení, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno.

Účast na setkání potvrďte do 17. 5. vyplněním krátkého on-line formuláře zde: https://goo.gl/forms/Ye0Ej7om5yP0AJPJ2.

Úspěšně proběhlo již VI. setkání Brněnského kulturního parlamentu

Ve středu 22.11. 2017 se v prostorách brněnského HaDivadla setkali zástupci a zástupkyně z řad brněnské kulturní a kreativní obce na dalším, již šestém zasedání Brněnského kulturního parlamentu.

Program byl rozdělen na dva tematické bloky. V prvním byly představeny běžící či rozbíhající se městské projekty (viz přiložené prezentace). Druhá část večera byla věnována prezentaci podnětů, návrhů, plánů apod. z řad členů Brněnského kulturního parlamentu (viz přiložené prezentace). Celé zasedání bylo jak výběrem místa, tak i formou prezentací koncipováno v neformálnímu duchu. Prezentace v obou blocích byly realizovány ve zkráceném formátu 15 snímků po 30 sekundách a jejich hlavním přínosem měla být výzva k zapojení se pro ostatní účastníky a účastnice. Po každém bloku následovala panelová diskuze, kdy měli účastníci a účastnice možnost se na prezentující obrátit se svými dotazy. Zasedání se zúčastnilo celkem 43 účastníků a účastnic. Celým večerem nás v roli moderátora provázel Václav Dvořák. Po oficiální části programu následoval prostor pro neformální posezení, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu. Večer byl zakončen afterparty s Bastl Instruments.

Prezentace zde:

Meeting Brno

Re:publika 1918-2018

Strategie kultury a kreativních odvětví

Kreativní centra

BuranTeatr_ Přestavba sálu

Komunální volby 2018 a kultura

Výchova k umění

Filmová kancelář Brno

Plán pro Brno

Kreativní HUB