IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

V úterý 15. 10. 2019 se uskutečnilo v pořadí deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu v objektu bývalé káznice na Bratislavské ulici. Stěžejním tématem devátého setkání byl především objekt samotné káznice – respektive jeho plánované využití v dalších letech, i s ohledem na kandidaturu Brna na titul Evropského hlavního města kultury (EHMK) 2028 a také na záměr Kreativního centra Brno. Setkání se v hojném počtu zúčastnili jak představitelé kulturní a politické scény, tak i angažovaná veřejnost a v neposlední řadě také odborníci na projekt revitalizace káznice.

Ještě před započetím kulturního parlamentu proběhlo na prvním dvoře káznice uvítací setkání všech zúčastněných, při kterém byla současně zahájena konference Faktor K. – tedy vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici. O několik slov s hosty se postupně podělili radní pro kulturu a památkovou péči Marek Fišer, ředitelka TICu Jana Janulíková a v neposlední řadě také scénárista a režisér Pavel Strašák. Návštěvníkům postupně představili jak projekt káznice, tak i jednotlivé osobnosti stojící v pozadí celého návrhu její revitalizace, a velmi obratně tak přítomné uvedli v historii objektu i celkový novodobý koncept obnovy káznice. Následovala komentovaná prohlídka prostor, při které měli všichni přítomní možnost si vyslechnout odborný komentář architektů z ateliéru KAVA, kteřížto vyhráli se svým projektem soutěž na návrh podoby Kreativního centra Brno.

Poté se už všichni přesunuli z nádvoří do Robotárny – jedné z místností bývalé káznice, fungující coby společenská místnost, kde se odehrálo IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu s tímto obsahem:

S prvním příspěvkem vystoupila specialistka podpory kreativních odvětví a hlavní tvář projektu Kreativní centrum Brno Tereza Chrástová. Ta se úspěšně snažila všem přítomným přiblížit projekt Kreativního centra v bývalé káznici. Seznámila nás s historií projektu, jeho vývojem i současným stavem. Neopomenula také zmínit překážky, které se objevují na cestě za vysněným Kreativním centrem, jakož i sporné body rozdílných pohledů na projekt revitalizace káznice. Závěrem představila publiku i několik podobných zahraničních projektů, které slavily ve svých lokacích úspěch.

Prezentace Terezy Chrástové k dispozici zde.

Následně se před publikum postavil vážený zahraniční host Sjoerd Bootsma, který v minulosti působil coby umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury („EHMK“) v Leeuwarden-Fryslan („LF“) 2018. V současnosti působí jako umělecký ředitel LF2028 – nástupnické organizace EHMK-LF2018. Pan Bootsma představil stěžejní projekt, jenž velkou měrou přispěl k úspěchu při snaze o získání titulu EHMK pro Leeuwarden, a který toho má mnoho společného s projektem Kreativního centra v prostorách bývalé káznice. Vykreslil tak všem zúčastněným na příkladu bývalé věznice Blokhuispoort, jak se dá prostor, který už nemůže sloužit svému účelu, přestavět na kulturní centrum plné knihoven, kavárniček, ateliérů a obecně prostor pro setkávání lidí a stimulaci jejich kreativního zrna. Nemalá podobnost obou projektů tak dala všem přítomným možnost pro komparativní vyhodnocení stěžejních otázek, jakož i náhled na výzvy, kterým může projekt Kreativního centra v budoucnu čelit.

Prezentace Sjoerda Bootsmana k dispozici zde.

Po krátké pauze, která byla vyplněna dotazy publika na přednesená témata a diskuzí na téma revitalizace opuštěných objektů s pohnutou historií, se jako další prezentující představil novinář, scenárista a spisovatel Luděk Navara. Na BKP vystupoval především jako spoluzakladatel občanského sdružení Paměť. Ve své prezentaci se zaměřil na historickou a pietní hodnotu káznice. Jeho cílem bylo především představit káznici coby místo závažné minulosti, které je potřeba zachovat, neboť tímto způsobem může sloužit památce lidí zde vězněných a usmrcených. Nadto pak také působí jakožto věrný obraz dějin, ze kterých je třeba se poučit. I proto by tak káznice z tohoto pohledu měla přinášet užitek novým generacím, které se tímto způsobem mohou lépe informovat ohledně historie a mohou tak předcházet stejným chybám společnosti v budoucnu. Prezentace pana Navary také v neposlední řadě poukázala na varovné případy, kdy podobně historicky významné lokality byly opomenuty a došlo k jejich znehodnocení, případně též k úplné devastaci.

Prezentace Luďka Navary k dispozici zde.

Jako poslední vystoupil Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K. Jeho záměrem bylo představit káznici jako živoucí objekt, který je středobodem zájmu různých skupin, umělců, veřejnosti i politické reprezentace a dalších, a který jako takový vyžaduje koncept pro určitou míru integrace a spolupráce na současném i budoucím dění v káznici.

Prezentace Pavla Strašáka k dispozici zde.

Posléze se na závěr kulturního parlamentu konala interaktivní dílna – workshop na téma: „Káznice jako prostor spolupráce.“ Pod vedením odborníka Radka Drnovského a za přispění aktivních facilitátorů měli přítomní hosté po rozdělení do menších pracovních skupinek možnost rozpoutat kreativní debatu a vysokofrekvenční brainstorming na předem připravené dotazy, zahrnující potenciální spolupráci jednotlivých subjektů na projektu káznice nebo samotné dění v káznici, a tomu přidružené vyvstávající otázky.

Zpracování podnětů, připomínek a výsledků kreativní dílny naleznete zde.

Děkujeme všem, kteří se zúčastnili IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu, přednášejícím i posluchačům.

Jubilejní X. setkání BKP se uskuteční v jarních měsících roku 2020 a jeho hlavním tématem bude kultura ve veřejném prostoru.

Videozáznam dostupný zde.

IX. kulturní parlament na téma budoucnosti Káznice na Cejlu

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na deváté setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 15. 10. 2019 od 15:00 do 19:30 hodin v bývalé káznici na Cejlu/Bratislavské, vchod Bratislavská 68. Tématem setkání bude prostor bývalé káznice na Cejlu a její využití v dalších letech s ohledem na záměr Kreativního centra Brno.

Program

14:30 – 16:00   Registrace

15:00 – 15:45      komentovaná prohlídka objektu (provádí Ateliér KAVA, autor vítězného návrhu architektonické soutěže na návrh Kreativního centra Brno) – nutná registrace

první dvůr

16:00 – 16:15   Zahájení konference Faktor K. (vernisáž sochařského objektu Srdce pro káznici)

Marek Fišer, radní pro oblast kultury a památkové péče statutárního města Brna

Jana Janulíková, ředitelka TIC BRNO, příspěvková organizace

Pavel Strašák, režisér, Tripitaka, Barvy brněnského Bronxu

robotárna

16:15 – 16:35       Kreativní centrum Brno: geneze projektu

Tereza Chrástová, specialistka podpory kreativních odvětví, Kreativní Brno, Odbor strategického rozvoje a spolupráce MMB

16:35 – 16:55       Blokhuispoort v Leeuwardenu (NL) – jak se z vězení kreativní centrum stalo

Sjoerd Bootsma (NL), umělecký ředitel Evropského hlavního města kultury Leeuwarden 2018

16:55 – 17:15       Diskuze s publikem

17:15 – 17:30      Věznice Cejl jako pietní místo obětí komunistické totality v kontextu evropských a domácích míst paměti.

Luděk Navara, Občanské sdružení PAMĚŤ

17:30 – 17:45      Káznice žije – koncept pro integraci a spolupráci na současném i budoucím dění v káznici

Pavel Strašák, umělecký ředitel a dramaturg konference Faktor K.

David Oplatek, vedoucí komunitní pracovník, Barvy brněnského Bronxu

17:45 – 18:15      Přestávka

18:15 – 19:30      Káznice jako prostor spolupráce – interaktivní dílna

Workshop, facilituje Radek Drnovský (edutica.cz)

19:30 – 21:00      Prostor pro neformální diskusi, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno. Účast na setkání potvrďte do 11. 10. 2019 vyplněním krátkého on-line formuláře zde: https://forms.gle/v52SXcU4vx7S6LJp6 V případě jakýchkoliv dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

Prezentující

Tereza Chrástová Absolventka Gymnázia Brno-Řečkovice a Filosofické fakulty MU. Několik let studovala a pracovala na University of Glasgow ve Skotsku. Na MMB se stará o rozvoj  a podporu kreativních firem a projektů (Facebook stránka Kreativní Brno). Pracovala v redakční radě časopisu Smart Cities, spoluzaložila Brno Expat Centrum, podílí se na tvorbě Strategie Ministerstva kultury ČR pro rozvoj kreativních odvětví. Od roku 2009 se snaží pozitivně oživit historicky cenný objekt na Bratislavské 68 a realizovat v něm tzv. Kreativní centrum Brno.

Sjoerd Bootsma působí jako umělecký ředitel LF2028, nástupnické organizace Evropského hlavního města kultury Leeuwarden-Fryslân 2018. Od roku 2011 byl součástí týmu, který připravoval kandidaturu, následně se stal uměleckým ředitelem celého programu. Spolu s dalšími kolegy a dobrovolníky sídlili v opuštěném městském vězení, kde také založili několik kulturních festivalů a dalších iniciativ jako například festival „Vítejte na Vesnici“ (Welcome to The Village), který nedávno obdržel evropskou cenu za svůj výjimečný program a význam pro místní a evropské spolupráce. Sjoerd je veskrze šťastným praktivistou.

Luděk Navara je novinář, scenárista a spisovatel literatury faktu, spolupracuje především s Českou televizí a deníkem Aktuálně.cz. Zabývá se mimo jiné zločiny komunismu a nacismu. Je autorem knih Smrt si říká Tutter, Nacistický vrah ve službách StB a tří svazků Příběhů železné opony, které se staly předlohou pro stejnojmenný televizní seriál. Společně s Miroslavem Kasáčkem napsal také několik knih o třetím odboji a komunistických represích v padesátých letech (Mlynáři od Babic, Příběhy třetího odboje, Volavčí sítě, biografická publikace Na útěku. Neuvěřitelný příběh Josefa Brykse). Je nositelem novinářské Ceny Karla Havlíčka Borovského, Ceny Antonína Švehly, stříbrné Svatovojtěšské medaile a Ceny města Brna.

Pavel Strašák je psycholog, divadelní režisér, organizátor, dramaturg kulturních akcí, který žije s rodinou na Bratislavské. Spolupracuje se spolkem Tripitaka, který v káznici sídlí, a vede divadelní sekci projektu Barvy brněnského Bronxu. Spoluzaložil festival Ghettofest. V káznici realizoval s herci z brněnských divadel site specific představení Kafkova Procesu a inscenaci Tvůj Jan inspirovanou životem a dílem J. Zahradníčka. Jako psycholog spolupracuje mj. s katedrou psychologie a psychosomatiky LFMU, kde rozvinul a lektoruje program simulační výuky, ve kterém herci hrají medikům a lékařům náročné komunikační situace.

David Oplatek je vedoucí komunitní pracovník v projektu Barvy brněnského Bronxu, který se pomocí komunitní práce snaží vytvořit v Zábrdovicích otevřené a svébytné sousedství, místo, kde se lidé navzájem znají a kde se dobře žije. Přesvědčuje místní, že mohou ovlivnit své okolí a to, jak se jim zde bude žít. V prostorách bývalé Káznice vede komunitní centrum, kde je prostor pro divadelní, taneční, hudební, výtvarné a spolkové aktivity. Spolupořádá festival Ghettofest a řadu dalších pravidelných slavností a kulturních akcí.

VIII. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma Evropské hlavní město kultury

V úterý 25. 6. 2019 proběhlo již osmé setkání Brněnského kulturního parlamentu  v Místodržitelském paláci Moravské galerie. Dominantním tématem veřejného setkání aktérů široké kulturní scény bylo téma Evropského hlavního města kultury (EHMK) a případná kandidatura statutárního města Brna v této prestižní soutěži v roce 2028. Jednání BKP bylo veřejně přístupné a zúčastnilo se jej 72 aktérů brněnské kulturní sféry napříč odvětvími.

Po úvodním přivítání se slova ujal radní pro kulturu Marek Fišer, který přítomným představil aktuality a novinky z kultury na úrovni města, nastínil nové vize a strategie a shrnul dosavadní úspěchy kulturní politiky města (např. navýšení běžných výdajů na kulturu v roce 2019, navýšení financování CED, vznik nového Oddělení koncepce a rozvoje na OK MMB, zvelebení veřejného prostoru formou graffiti legály) i její nedostatky (např. JKC a směna pozemku „trafačky“, kauza Bajkazyl, výzva k vyhlášení klimatické nouze či lepší komunikování sociálních témat v Brně viz projekt „Housing First“ atp.). Z plánovaných záměrů města zmínil např. revizi dotačních programů, jednotná pravidla pro podporu významných top akcí, zjednodušené pořádání kulturních akcí ve veřejném prostoru , městské kulturní akce bez plastového nádobí, veřejnou soutěž na vodní prvky na Dominikánském náměstí, Kreativní Hub na Údolní anebo kandidaturu Brna na EHMK 2028.

Prezentace M. Fišera k dispozici ZDE

Následující blok patřil Pavle Lukešové z Odboru kultury (OK MMB), která doplnila podrobnějšími informacemi předešlé vystoupení Marka Fišera, představila z pozice vedoucí nové Oddělení koncepce a rozvoje OK MMB i jeho nového koordinátora spolupráce Kryštofa Trávníčka. Právě Oddělení koncepce a rozvoje při Odboru kultury MMB bude zajišťovat strategický a koncepční rozvoj kultury a kreativních odvětví města Brna a evaluační procesy, koordinační činnosti včetně platformy BKP, implementovat „dobré příklady z praxe“ či směřovat Brno k případné kandidatuře na EHMK v roce 2028. Bez povšimnutí nezůstala též stěžejní témata uvedená v Akčním plánu č. 1 na roky 2018-2021 (viz kulturní infrastruktura JKC, Kreativní centrum Brno, dokončení rekonstrukce Janáčkova divadla, projekt Sochy v ulicích, Jihomoravský filmový nadační fond, revize dotačního systému či podpora propagace exportu kultury aj.)

Prezentace P. Lukešové k dispozici ZDE

Po vystoupení radního M. Fišera a P. Lukešové přišly na řadu dotazy z publika, které rozproudily následnou diskuzi zúčastněných v sále.

Následně obohatila program svým vystoupením nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví Blanka Marková, která prezentovala zkušenosti českých měst s kandidaturou na EHMK v příspěvku „Evidence dopadu EHMK na rozvoj českých měst, případové studie Ostravy a Plzně“. Ve výstupu též interpretovala vývoj konceptu soutěže EHMK v čase (1985-2015) a představila rozličné originální přístupy a všemožné komplexní akcenty kandidujících evropských měst.

Prezentace B. Markové k dispozici ZDE

Zajímavou prezentaci „Co je to Evropské hlavní město kultury?“ představil nizozemský expert a kurátor kreativní kulturní politiky a plánování Mattijs Maussen. Ten se v rámci své dvacetileté kariéry primárně věnuje rozjíždění kulturních strategických projektů, vedení kreativních programů a kooperativním partnerstvím evropského i globálního rozměru. V současnosti se zabývá převážně komplexní spolupráci s kandidátskými městy v rámci EHMK a coby konzultant momentálně spolupracuje též s Brnem.

Po přestávce a společné fotografii všech zúčastněných u jezdecké sochy Jošta Moravského (Lucemburského), následovala interaktivní (brainstormingová) dílna v podobě kreativního fóra vedeného facilitátory. V jeho rámci byli zúčastnění konfrontováni se čtyřmi otázkami „na tělo“ týkajícími se našeho města a jeho evropského kontextu:

  • Zkuste si představit, co velkého a úžasného by se mohlo stát a přihodit Brnu v rámci kandidatury či samotné realizace Evropského hlavního města kultury? (nedržte se při zemi)
  • Co byste považovali za ztrátu a neúspěch v případě, že by Brno s přihláškou a projektem EHMK 20208 neuspělo? Co by se mohlo totálně pokazit? Co by se stalo v případě neúspěchu?
  • Co podle Vás Evropané neví a neznají o Brně, o životě v něm i v JM regionu? Co by Evropa měla o Brně znát, s jakými tématy si Brno spojovat?
  • Jaké oblasti života mají v Brně a v JM regionu opravdu evropský rozměr a kontext? Je něco takového, co nemá Praha, Bratislava ani Vídeň, ale Brno ano?

Výsledky a odpovědi účastníků kreativního fóra k dispozici ZDE

Závěrem bylo dohodnuto, že se další v pořadí již IX. setkání Brněnského kulturního parlamentu uskuteční 15. října v objektu bývalé káznice (na ul. Bratislavská 68), a jeho hlavním tématem bude budoucnost a vize směřování strategického projektu Kreativní centrum Brno a celé oblasti tzv. brněnského Bronxu v rámci kulturního festivalu a konference FAKTOR K.

Video záznam:

první část z VIII. setkání BKP

druhá část z VIII. setkání BKP

VIII. kulturní parlament na téma Evropské hlavní město kultury

Jménem radního města Brna pro kulturu pana Marka Fišera vás zveme na osmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 25. 6. od 16 do 19 hodin v Místodržitelském paláci Moravské galerie, sál č. 6, 1. patro. Tématem setkání bude kandidatura města Brna v soutěži Evropské hlavní město kultury.

Program:

15:30 – 16:00   Registrace

16:00 – 16:10   Úvodní přivítání

16:10 – 16:20 Aktuality z kultury na úrovni města – vize, strategie a novinky / Ing. Marek Fišer, radní pro oblast kultury a památkové péče statutárního města Brna

16:20 – 16:30 Aktuality z kultury na úrovni Odboru kultury Mgr. Pavla Lukešová, vedoucí Oddělení koncepce a rozvoje, Odbor kultury MMB

16:30 – 16:50 Diskuze s publikem

16:50 – 17:10   Evropské hlavní město kultury v kontextu české zkušenosti Mgr. Blanka Marková, Ph.D. (CZ), nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví

17:10 – 17:25  Co to je Evropské hlavní město kultury? Mattijs Maussen (NL), expert a kurátor kreativní kulturní politiky a plánování

17:25 – 17:35 Diskuze s publikem

17:35 – 17:55 Přestávka a společná fotografie na Moravském náměstí u koně

17:55 – 19:00   Kreativní fórum – interaktivní dílna 4 otázky “na tělo” o našem městě a evropském kontextu

19:00 – 20:00   Prostor pro neformální diskusi, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno.

Účast na setkání potvrďte do 23. 6. ​vyplněním krátkého on-line formuláře zde:

https://forms.gle/LTPqyTUy5Zh2ESQq6

V případě jakýchkoliv dotazů, připomínek a podnětů kontaktujte koordinační tým na adrese: kulturniparlament@brno.cz.

Prezentující

Mgr. Blanka Marková, Ph.D.

Nezávislá expertka v oblasti kulturní politiky a managementu kulturních a kreativních odvětví. Autorka řady odborných publikací a analýz v oblasti kultury. Pracovala jako project developer na kandidatuře Ostravy na titul EHMK, následně s Plzní na projektu CrossInnovation, který vedl k propojování KKO s dalšími odvětvími ve městě. Je členkou expertní skupiny evropského programu Interreg CENTRAL EUROPE v oblasti kultury. Absolvovala doktorský obor Politická a kulturní geografie na Ostravské univerzitě, v rámci kterého se specializovala na multi-level governance EHMK. Spolupracovala s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Institutem umění – Divadelním ústavem, je členkou dozorčí rady Institutu pro udržitelný rozvoj sídel a nezávislého kulturního centra Cooltour v Ostravě. Je emeritní členkou Centra městského a regionálního managementu.

Mattijs Maussen (1970), ač občan Nizozemska, žije se svou rodinou trvale v Praze. V rámci své dvacetileté kariéry se primárně věnuje rozjíždění kulturních strategických projektů, vedení kreativních programů a kooperativních partnerství evropského rozměru. Zkušenosti získal také jako konzultant PricewaterhouseCoopers, projektový manažer Evropské komise či jako mezinárodní koordinátor se zaměřením na témata migrace, vzdělávání a kultury. Během své práce zavítal do více jak 65 zemí celého světa a několika kontinentů, kde pochopil, jak říká, skutečnou podstatu a hodnotu angažované společnosti a potřebu definování problémů z důvodu nalezení jejich řešení ,,na míru”.  Součástí jeho kreativní intervenční práce je, jak sám uvádí, naslouchání tomu, co většinou nechceme slyšet. Jeho silnou stránkou je schopnost přimět ke spolupráci na velkých projektech jak ziskový a neziskový sektor, média, politiky, ministerstva, municipality, tak kulturní a kreativní odvětví. V současnosti se věnuje převážně komplexní spolupráci s kandidátskými městy v rámci konceptu Evropského hlavního města kultury (EHMK/ECoC) a případné udržitelnosti projektů. Jeho úspěšné působení, coby kreativního stratéga a poradce pro kulturu, poznali v 11 vítězných z 15 kandidátských měst EHMK, např. v Belfastu (UK), Temešváru (RO), Galway – Dublinu (IRL), Sieně (I), Leeuwardenu (NL), San Sebastianu (ESP) či nám dobře známé Plzni (CZ).  

VII. setkání Brněnského kulturního parlamentu na téma kulturních nadací veřejné správy

Ve středu 23. 5. 2018 proběhlo již sedmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, jehož hlavním tématem byly kulturní nadace veřejné správy. Parlamentu se účastnilo celkem 51 aktérů brněnské kulturní scény.

Po úvodním přivítání promluvila k zúčastněným Pavlína Lolloková z organizace Brno kulturní o jejich aktuální předvolební výzvě „Volí Brno kulturu?“, která pomocí sady otázek bude od kandidujících politiků zjišťovat, jaké mají postoje a plány týkající se brněnské kultury. Účastníci byli vyzváni, aby v online formuláři pomohli vybrat otázky, které budou kandidujícím politikům položeny před komunálními volbami na podzim 2018. Více na: brnokulturni.cz.

Prezentace organizace Brno kulturní k dispozici zde:

Prezentace Voli Brno kulturu?

Koordinátor kulturní politiky města, Viktor Piorecký, představil Strategii kultury a kreativních odvětví, která byla schválena na jednání Zastupitelstva města Brna, dne 15. 5. 2018. V současné době je zpracováván Akční plán Strategie, který bude připomínkován v letních měsících 2018.

Jeho prezentace je k dispozici zde:

Prezentace Strategie kultury a kreativních odvětví

Náměstek pro kulturu Magistrátu města Brna, pan Matěj Hollan, shrnul úspěchy a neúspěchy kulturní politiky během svého funkčního období. Zmínil například projekt Janáčkova kulturního centra a Kreativního centra v bývalé  káznici, navýšení platů ve Filharmonii Brno a spoluúčast na investici ke vzniku kreativního hubu na ulici Údolní. Více ve video záznamu na konci textu.

Hlavní část programu byla věnována tématu veřejných kulturních nadací. Model Arts Councilů z Velké Británie představil Phil Cave. Státní slovenský Fond na podporu umenia uvedla členka správní rady a iniciátorka Zora Jaurová. Oba modely jsou příklady z úrovně státní kulturní politiky, přesto byl komentován i potenciál uchopení této formy nezávislých nadací v rámci podpory městské nezřizované scény. Model fondu či tzv. arts councilů je zaváděn s cílem přesunout rozhodování o financování subjektů, tedy dotační systém, do více nezávislého a transparentního orgánu zřizovaného městskou správou. Mluvčí zmínili například možnost přinášet takto do rozpočtu další zdroje financování a vlastní hospodářskou činnost, větší flexibilitu v administrativě, přímější napojení na aktéry samotné scény a více kapacity na zpracovávání výzkumů a dat z terénu, které lze pružněji aplikovat a zajišťovat tak kontinuitu a efektivnost podpory. Představili i strukturu daných organizací, dotační programy a jejich rozpočty nebo další tématické aktivity, jako je například práce s publikem. Více viz prezentace a video záznam:

Prezentace:

Zora Jaurova – Arms length Brno

Phil Cave – Arts funding in England

Video záznam:

první část ze setkání BKP

druhá část ze setkání BKP

VII. kulturní parlament na téma kulturních nadací veřejné správy

Jménem náměstka primátora města Brna pana Matěje Hollana vás zveme na sedmé setkání Brněnského kulturního parlamentu, které proběhne 23. 5.  od 16 do 19 hodin v Místodržitelském paláci Moravské galerie, sál č. 6, 1. patro. Tématem setkání budou kulturní nadace veřejné správy.

Program:

15:30 – 16:00   Registrace

16:00 – 16:10   Přivátání

16:10 – 16:25   Volí Brno kulturu?  / Pavlína Lolloková, Brno kulturní

16:25 – 16:35   Prezentace aktuálního stavu Strategie kultury a kreativních odvětví / Viktor Piorecký, Odbor kultury Magistrátu města Brna

16:35 – 17:00   Ohlédnutí náměstka pro kulturu Matěje Hollana za stávajícím volebním obdobím / Matěj Hollan, náměstek primátora města Brna pro oblast kultury

17:00 – 17:20   Přestávka

17:20 – 19:00   Proč a jak zřídit Brněnskou kulturní nadaci?

Prezentace a diskuze se zahraničními experty na téma financování kulturní (nezřizované) scény. Jaké jsou trendy v nastavování dotačních programů a jak se dělí odborná a politická kompetence v rámci kulturní politiky?

Prezentující:

Phil Cave (Velká Británie) 

Nezávislý expert a dlouholetý odborný pracovník britské vládní organizace Arts Council England (http://www.artscouncil.org.uk). Byl ředitelem sekce pro angažovanost veřejnosti a práci s publikem. Vyvinul nový  směr v přístupu k financování a podpoře vyššího dosahu kultury k veřejnosti. Je autorem specializovaných dotačních programů a řady iniciativ a výzkumů v oblasti participace, systémové podpory kultury a spolupráce neziskového, soukromého a veřejného sektoru. Jako odborný konzultant spolupracuje s dalšími subjekty jako je Arts Council Ireland, Arts Council Norway, Swedish Arts Council a dalšími.

Zora Jaurová (Slovensko)

V roce 2005 založila Inštitút pre kultúrnu politiku, věnuje se analytické činnosti a podpoře kulturních a kreativních odvětví. Byla víceprezidentkou evropské organizace Culture Action Europe, ředitelkou národní kanceláře evropského grantového programu Kultura  a zastupovala Slovensko ve Výboru pro kulturní záležitosti Rady EU. Iniciovala založení slovenského Fondu na podporu umenia (http://www.fpu.sk), ve kterém je aktivní členkou rady. Působila jako divadelní dramaturg, kritička a překladatelka.

19:00 – 20:00   Prostor pro neformální posezení, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu

Setkání bude simultánně tlumočeno.

Účast na setkání potvrďte do 17. 5. vyplněním krátkého on-line formuláře zde: https://goo.gl/forms/Ye0Ej7om5yP0AJPJ2.

Úspěšně proběhlo již VI. setkání Brněnského kulturního parlamentu

Ve středu 22.11. 2017 se v prostorách brněnského HaDivadla setkali zástupci a zástupkyně z řad brněnské kulturní a kreativní obce na dalším, již šestém zasedání Brněnského kulturního parlamentu.

Program byl rozdělen na dva tematické bloky. V prvním byly představeny běžící či rozbíhající se městské projekty (viz přiložené prezentace). Druhá část večera byla věnována prezentaci podnětů, návrhů, plánů apod. z řad členů Brněnského kulturního parlamentu (viz přiložené prezentace). Celé zasedání bylo jak výběrem místa, tak i formou prezentací koncipováno v neformálnímu duchu. Prezentace v obou blocích byly realizovány ve zkráceném formátu 15 snímků po 30 sekundách a jejich hlavním přínosem měla být výzva k zapojení se pro ostatní účastníky a účastnice. Po každém bloku následovala panelová diskuze, kdy měli účastníci a účastnice možnost se na prezentující obrátit se svými dotazy. Zasedání se zúčastnilo celkem 43 účastníků a účastnic. Celým večerem nás v roli moderátora provázel Václav Dvořák. Po oficiální části programu následoval prostor pro neformální posezení, navazování kontaktů, sdílení, komunikaci a zábavu. Večer byl zakončen afterparty s Bastl Instruments.

Prezentace zde:

Meeting Brno

Re:publika 1918-2018

Strategie kultury a kreativních odvětví

Kreativní centra

BuranTeatr_ Přestavba sálu

Komunální volby 2018 a kultura

Výchova k umění

Filmová kancelář Brno

Plán pro Brno

Kreativní HUB

VI. setkání Brněnského kulturního parlamentu

Vážené dámy, vážení pánové,

jménem náměstka primátora pro oblast kultury Matěje Hollana si Vás dovolujeme pozvat na šesté setkání Brněnského kulturního parlamentu, které se odehraje

22. 11. 2017 od 15:00 do 19:00 v HaDivadle, Poštovská 8d.

Čekají nás dva tematické bloky. V prvním představíme běžící či rozbíhající se městské projekty (strategie kultury, filmová kancelář a fond, kreativní centra atd.) plány na příští rok a možnosti, jak se do nich zapojit. Prezentující pak budou připraveni odpovědět na vaše dotazy a připomínky v panelové diskuzi. V druhé části večera se zaměříme na vaše podněty, návrhy, plány apod.

Neformálnímu duchu tentokrát přizpůsobujeme i formát samotných prezentací. V obou blocích budou prezentace omezeny na 15 snímků po 30 sekundách. Hlavním účelem všech prezentací není přenos informací ale výzva k zapojení.

PROGRAM

14:30 – 15:00 Registrace

15:00 – 15:10 Přivítání

15:10 – 15:50 Prezentace současných aktivit města

  • Strategie kultury a kreativních odvětví
  • Kreativní Hub Brno
  • Filmová kancelář
  • Re:publika 1918 – 2018
  • Meeting Brno (Petr Kalousek)

15:50 – 16:20 Panelová diskuse k prezentacím

16:20 – 16:35 Přestávka

16:35 – 17:15 Podněty ze scény – I. blok

  • Czech Ensemble Baroque (Tereza Válková)
  • BuranTeatr – Přestavba sálu (Juraj Augustín)
  • Kultura v městských částech (Pavla Dombrovská)
  • Kreativní centra (Pavel Stratil)

17:15 – 17:45 Panelová diskuse k prezentacím

17:45 – 18:00 Přestávka

18:00 – 18:25 Podněty ze scény – II. blok

  • Komunální volby 2018 a kultura (P.Havlíková aM. Šimková)
  • Projekt v rozpracování Stereopanorama (J. Dobrovolný)
  • Výchova k umění (J. Králík)

18:25 – 18:55 Panelová diskuse k prezentacím

19:00 – ? Prostor pro neformální diskusi  a hudba v podání Bastl Instruments

S pozdravy,

Viktor Piorecký, Martina Čichoňová a Hana Syslová

Připomínkujte strategickou a programovou část strategie kultury

Dne 27. 9. 2017 byla poskytnuta k připomínkování veřejnosti Strategická a programová část Strategie kultury a kreativních odvětví. Strategická část obsahující Vizi, Hodnoty a Cíle se obrací k nejzaššímu horizontu strategie, k roku 2050. Programová část, kterou tvoří Priority a Opatření, je plánována do roku 2025. Na programovou část budou navazovat již zcela konkrétní Akční plány. První Akční plán bude na období 2018 – 2021.

Připomínky k dokumentu je možné zasílat do 8. 10. 2017 23:59 na kulturniparlament@brno.cz.

Stahujte zde:

Návrh strategické a programové části Strategie kultury a kreativních odvětví (PDF)

Spouštíme připomínkování první části kulturní strategie

30. 3. 2017 bylo spuštěno připomínkování úvodních kapitol Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna. Zejména se jedná o Shrnutí analytické části, které bude sloužit jako základ pro tvorbu části návrhové – formulaci cílů, priorit, opatření a akčních plánů. Připomínkovat je možné v online formuláři, nebo zasláním připomínek na email kulturniparlament@brno.cz, obojí do 15.4.2017.

PDF dokument, online HTML verze, odkaz k online formuláři pro připomínky i další analytické podklady jsou dostupné zde:

Shrnutí analytické části